Body The Exhibition: Policie vyšetřuje výstavu, město požádá o expertní vyjádření

 

Pokud akce bude expertně označena za akci komerční, nikoliv vzdělávací nebo výukovou, potom se na ni nebude vztahovat zákonná výjimka a bude muset doložit písemné souhlasy zesnulých k posmrtnému využití jejich těl, čehož podle řady indicií nebudou pořadatelé schopni. Může dojít k uzavření výstavy a vyměření formy správní pokuty, kterou stanoví soud v případě nedoložení písemných informovaných souhlasů.

Protože jsem osobně předal informace sesbírané během psaní článků o výstavě policii, nadpraporčík Petr Kvasil, který případ vyšetřuje, mi sdělil, že na základě trestních oznámení bylo policií osloveno několik expertů z lékařských kruhů, aby se k výstavě vyjádřili. Dále uvedl, že klíčová bude při konečném rozhodování expertní analýza, kterou si město s největší pravděpodobností vyžádá.

Podobná výstava byla uzavřena ve Francii. Francie má však jiné zákony, které umožnily otevření občanskoprávního sporu, v němž občané Francie zastupovali zesnulé, kteří neposkytli k vystavování jejich těl souhlas. Zde se hovořilo o tom, že těla mohou patřit příznivcům v Číně pronásledovaného duchovního hnutí Falun Gong.

Pokud vzdělávací ráz pražské výstavy nikdo nezpochybní nebo se nevyskytnou jiná zákonná pochybení ze strany pořadatelů výstavy, bude případ uzavřen. Státní zastupitelství zatím nechává případ otevřený.

Klíč k definitivní odpovědi, zda patří mrtvá těla na výstavě Body The Exhibiton zavražděným vězňům svědomí z Číny, jsou podle expertů testy DNA. Soud by musel vydat nařízení k provedení testů nebo majitelé výstavy ze své iniciativy svolit k odebrání vzorků. Experti na DNA uvádějí, že postačí malý vzorek k vyhodnocení testu a nalezení možných příbuzných.

„Běžně se analýza dělá při znaleckých posudcích při případech zemřelých. V případě téhle výstavy bych si nebyla úplně jistá, jaká by byla úspěšnost izolace DNA. Protože DNA sice vydrží až stovky let, ale záleží, v jakém je prostředí. A co si tak vzpomínám, tyto exponáty jsou připravovány za pomocí nějakého chemického činidla, které by mohlo DNA poškodit natolik, že nebude možné analýzu úspěšně provést. Nejsem tedy schopná s jistotou říct, zda by byla analýza úspěšná,“ uvedla RNDr. Lucie Benešová, Ph.D., přední česká odbornice v oblasti genetiky a DNA analýz v rozhovoru s Epoch Times.

Výstava vzbudila vlnu odporu v české lékařské obci i na úrovni politické. Ke kritice se přidali také umělci. 29. dubna Švandovo divadlo uvedlo premiéru hry Srdce patří za mříže mladého dramatika Davida Košťáka, která na výstavu reaguje uměleckou formou.

Již v roce 2012, kdy byla výstava v Praze, přišla na policii řada trestních oznámení a policie výstavu vyšetřovala. Organizátoři výstavy využívali mezery v zákonu, aby tvrdili, že na výstavě nejsou těla, ale exponáty a výstava je uměleckým dílem. Odpůrcům výstavy se nepodařilo najít žádnou zákonnou cestu k uzavření výstavy.

V roce 2017 již zákon ČR hovoří o tom, že „lidské tělo není věcí“, takže dnes již nemohou pořadatelé (JVS Group) použít přístup, kdy prohlásí, že na výstavě mají „exponáty“.

Skutečným legislativním krokem k zákazu výstavy je novela zákona o pohřebnictví, který již prošel druhým čtením v parlamentu ČR a patří do gesce Ministerstva pro místní rozvoj v sekci pohřebnictví.

Vystavovaná těla dle zjištěných informací nebyla nikdy pohřbena, protože s procesem plastinace, kterým jsou těla balzamována, se musí začít do 48 hodin po smrti.

Kritika padá také na manipulativní reklamní kampaň společnosti JVS Group, která výstavu pořádá. Na svých stránkách neuvádí nic o původu těl ani o tom, kde byla plastinována. V PR článcích, které posílá médiím v ČR, však uvádí, že těla jsou od dobrovolných dárců a že byla plastinována v laboratořích předních světových anatomů. Zaměstnankyně JVS Group Květa Havelková v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus odpověděla na otázku, odkud těla pocházejí a kde byla plastinována, že společnost JVS Group nikdy neviděla dokumenty s dobrovolnými informovanými souhlasy a že ani nevědí, kde byla těla plastinována.

Značně nekonzistentní vystupování pořadatelů výstavy se ukázalo také, když kurátorka výstavy Body The Exhibition Květa Havelková prohlásila v pořadu DVTV, že zesnulí dali informované souhlasy s posmrtným využitím a vystavováním svých těl a orgánů, což společnost nemůže nijak doložit, jak bylo řečeno výše. Zároveň existují záznamy o prohlášení majitele výstavy společnosti Imagine Exhibitions, která tvrdí, že se jedná o neidentifikovaná nevyzvednutá těla za Číny, a tedy neexistují žádné písemné informované souhlasy zesnulých.

Kurátorka výstavy v rozhovoru s DVTV také prohlásila, že vystavovaná těla nepatří mučeným vězňům, neboť nenesou známky poškození svalových tkání. Nejčastější způsoby mučení, které byly z výpovědí bývalých vězňů zaznamenány, však nepoškozují svalovou hmotu. Jedná se zejména o spánkovou deprivaci, při níž stráže nenechají vězně několik dní usnout, což může způsobit srdeční kolaps. Další je nucené krmení trubicí zasunutou ústy nebo nosem do žaludku v případě, že vězeň zahájí protestní hladovku. Pokračujme dále – uzavření v malé chladné cele v podzemí bez přístupu světla v lehkém oblečení (dochází k nachlazení až zápalu plic), nucení stát několik hodin v namáhavých polohách, dušení igelitovým pytlem, pálení kůže (těla na výstavě jsou stažená z kůže), topení v sudu, vrážení bambusových třísek pod nehty, páčení kartáčkem mezi prsty a tak dále. Celkem bylo zdokumentováno na sto způsobů mučení vězňů svědomí. Všechny mohou způsobit fyzický nebo psychický kolaps mučeného.

Na výstavě nalezneme 20 lidských těl, která patřila živým lidem, jejichž osud není znám. Dále 280 tělesných částí a orgánů.

Výstava Body The Exhibition musela v USA na příkaz úřadů, které zkoumaly původ těl, v roce 2008 umístit u vstupu na výstavu informační tabuli s nápisem: „Těla, která zde uvidíte, mohla patřit vězňům perzekvovaným a popraveným v Číně.“ Tehdejší majitel výstavy Premier Exhibitions také přiznal, že těla „byla přijata od čínské vězeňské správy“.



Nový článek Ethana Gutmanna, experta na Čínu, ve Weekly Standard si klade otázku: pocházejí plastinovaná těla na výstavách Body World a Bodies ze zavražděných vězňů svědomí, praktikujících Falun Gong? V roce 1999 Gunther Von Hagens, autor těchto výstav, a jeho bývalá pravá ruka Sui Hongjin (Suej Chung-ťin) založili továrnu na výrobu plastinovaných těl v Dalianu v provincii Liaoning. 

Stalo se to ve stejném roce, kdy byl spuštěn celostátní zásah proti praktikujícím meditační praxe Falun Gongu v Číně. A vzhledem k nefungujícímu systému darování orgánů v Číně a při obrovském počtu zmizení praktikujících Falun Gongu v provincii Liaoning mnozí přemýšlejí, zda mezi tím neexistuje nějaká souvislost. Ethan Gutmann přišel s řešením, které by dokázalo očistit Von Hagense z těchto obvinění, která jej léta provázejí: testy DNA jeho vystavovaných těl.