Případy Sherlocka Holmese a doktora Watsona: (nahoře zleva) Skandál v Čechách; Stříbrný lysáček; (dole zleva) Druhá skvrna; Pes baskervillský. (ilustrace Sydney Paget / Volné dílo) Poslední případ – Holmes a Moriarty zápolí u Reichenbašských vodopádů. (bartitsu.org)
Případy Sherlocka Holmese a doktora Watsona: (nahoře zleva) Skandál v Čechách; Stříbrný lysáček; (dole zleva) Druhá skvrna; Pes baskervillský. (ilustrace Sydney Paget / Volné dílo) Poslední případ – Holmes a Moriarty zápolí u Reichenbašských vodopádů. (bartitsu.org)
Slavné literární dílo A. C. Doyla

Literární kritici uvádějí, že při tvorbě postavy detektiva byl Conan Doyle inspirován svým vysokoškolským profesorem dr. Bellem, knihami spisovatele Émila Gaboriaua a také postavou detektiva Dupina, již vytvořil spisovatel Edgar Allan Poe v příběhu Vraždy v ulici Morgue.


Na edinburské lékařské fakultě v roce 1880 působila řada doktorů, avšak žádný z nich nebyl tak pozoruhodný jako Joseph Bell, který si pohrával se svými pacienty pomocí deduktivních metod. Odhadoval jejich zvyklosti a příčiny onemocnění pomocí detailů, které byl na nich schopen bystře vypozorovat. Další zvláštností jeho lékařské praxe byla aktivní spolupráce s místní policií, které se věnoval ve volném čase.

20170615-sherlock-bell
Joseph Bell, vysokoškolský profesor Conana Doyla. (J.M.E. Saxby / Volné dílo)
Autoři britského seriálu Vražedná místa jsou si jistí, že předobrazem postavy detektiva Sherlocka Holmese byl právě profesor dr. Joseph Bell. Muž nadaný neuvěřitelnou pozorovací schopností, pronikavým intelektem, mimořádným uměním analýzy a dedukce. Doktor Bell je rovněž považován za průkopníka v oboru soudní patologie.

Je známou skutečností, že na stejné lékařské fakultě studoval i autor románového detektiva Arthur Conan Doyle, který byl jedním z Bellových žáků. Bell si Doyla oblíbil a na nějakou dobu z něj udělal svého asistenta. Mezi oběma muži vzniklo přátelství, které vydrželo na celý život. Důkazem jejich vřelého vztahu je i to, že roku 1892 sir Doyle doktoru Bellovi věnoval svoji knihu „Dobrodružství Sherlocka Holmese“.

Doyle byl, kromě svého vysokoškolského profesora, inspirován knihami průkopníka detektivní literatury Émila Gaboriaua a také postavou geniálního detektiva Dupina, která se poprvé objevuje v povídce Edgara Allana Poa Vraždy v ulici Morgue.

První příběh Sherlocka Holmese nazvaný Studie v šarlatové publikoval Doyle v roce 1887 v časopise Beeton’s Christmas Annual, ale neměl příliš velký úspěch. Ani jeho další pokračování Podpis čtyř, vydané po třech letech v roce 1890 v magazínu Lippincott’s Monthly, významně neuspělo. Průlom nastal až v roce 1891 se třetím příběhem Skandál v Čechách, který napsal na zakázku pro časopis The Strand Magazine a jehož název každého Čecha upřímně potěší. Od té doby popularita jeho povídek rostla takovým tempem, že mohl zanechat své lékařské praxe a psát na zakázku jednu povídku měsíčně.

Vzniká legendární detektiv

Conan Doyle vykreslil postavu Sherlocka Holmese jako samotáře, introvertního studenta, který většinu času tráví ve svém pokoji zdokonalováním myšlenkových pochodů. Snad kromě šermu a boxu jej nezajímá ani tělocvik, natož společenský život jeho spolužáků. Prozatím ještě netuší, jak by mohl svoje léta trénované a vyvíjené pozorovací a deduktivní schopnosti uplatnit.

Obrat nastane ve chvíli, když se v případu Gloria Scottová spřátelí se spolužákem Victorem Trevorem, synem smírčího soudce. Trevorův otec v ohromení z Holmesových schopností dostane srdeční slabost, neboť při jejich prvním setkání během několika minut Sherlock téměř odhalí jeho léta skrývané tajemství. Starý pan Trevor mu následně navrhne, aby svoje schopnosti uplatnil v detektivním odvětví.

Poslužte si, pane Holmesi, já jsem výborný objekt, jestli ze mě dokážete něco vydedukovat,“ řekl soudce Trevor. Holmes si pána pečlivě prohlédl a odvětil: „Soudil bych, že jste v posledních dvanácti měsících žil ve strachu, že vás někdo přepadne.“ Starý pán zvážněl a pohlédl na Holmese: „To tedy máte pravdu. Rozehnali jsme před časem bandu pytláků a oni nám vyhrožovali, že na nás přijdou s nožem, a sira Edwarda opravdu přepadli. Měl jsem se od té doby stále na pozoru. Ale opravdu nechápu, jak je možné, že to víte.“

Máte velice pěknou hůl,“ řekl Holmes. „Z nápisu na ní jsem se dozvěděl, že ji nemáte déle než rok. Dal jste si ale tu práci, že jste hlavici vyvrtal a do otvoru nalil roztavené olovo, čímž jste ji proměnil ve strašlivou zbraň. Usoudil jsem, že byste takové opatření nepodnikal, pokud byste se nemusel obávat nějakého nebezpečí.“[1]

Conan Doyle brilantně vykreslil právě ony detektivovy jedinečné pozorovací a deduktivní schopnosti a jeho neustálou snahu o jejich zdokonalování. Postava začíná u čtenářů získávat neuvěřitelnou popularitu a pomalu přerůstá slávu samotného autora. Nejpřitažlivější jsou momenty, kdy Doyle nechá detektiva vyjádřit svůj deduktivní závěr, ale nikdo netuší, jak k němu dospěl. Poté postupně odhaluje sled jeho myšlenek, až se zdá celá úvaha nesmírně triviální. Otázkou ale zůstává, jak to, že čtenáře předtím ani nenapadlo takto uvažovat? Tím, že Doyle odhaluje sled detektivových myšlenek a dedukcí, stává se postava i její schopnosti snadno uvěřitelnými a čtenáře to motivuje k zamyšlení, zda by také mohli docílit tak brilantního uvažování.

V případu, který Doyle nazval Námořní smlouva, z vládního úřadu zmizí tajná listina. Holmes dá do všech londýnských večerníků inzerát adresovaný drožkáři, který vezl pasažéra k budově ministerstva zahraničí ve tři čtvrtě na devět večer v den krádeže listiny. Inzerát slibuje drožkáři peněžní odměnu, pokud kontaktuje vyšetřovatele. Watson se ho nechápavě zeptá: „Jste si jist, že zloděj přijel drožkou?“ Holmes odvětí, že uklízečka před krádeží setřela podlahu, ale ve vstupní hale nebyly žádné viditelné otisky bot. „Jestliže ta osoba přišla zvenčí za tak deštivého večera, a přesto nezanechala jedinou vlhkou stopu na linoleu, pak je velice pravděpodobné, že přijela v drožce,“ vysvětluje Holmes.

Kolem roku 1893 začíná být sir Doyle z psaní detektivních příběhů unavený a plánuje detektivovu smrt.

Doyle svou skvělou spisovatelskou a vypravěčskou obratností dokázal znovu a znovu překvapovat neotřelými dedukčními závěry a spletitými případy. Jedinečným stylem si získal širokou čtenářskou obec. Podle průzkumu britské televize BBC si v padesátých letech minulého století dokonce většina obyvatel Velké Británie myslela, že Sherlock Holmes skutečně existuje.

Smrt Sherlocka Holmese

Kolem roku 1893 začíná být sir Doyle z psaní detektivních příběhů unavený. Vadí mu také, že postava detektiva zastiňuje jeho další velmi činorodou a obsáhlou literární tvorbu, a tak se jej rozhodne v povídce nazvané Poslední případ postavit do smrtelného střetu se záhadným profesorem Moriartym.

Setkání s tímto geniálním matematikem a vůdcem zločinné sítě londýnského podsvětí, sahající hluboko do Evropy, se má stát Holmesovi osudným. Doyle nechá detektiva i Moriartyho při osobním souboji ve švýcarských Alpách spadnout do dunících vod Reichenbašských vodopádů. Čtenářská obec je zdrcena: po šesti letech a šestadvaceti dobrodružstvích je detektiv skutečně mrtev.

V srpnu 1901 se chopí pera, aby napsal detektivův nejslavnější případ Pes baskervillský.

Pes baskervillský

Doyle je k naléhání čtenářů neoblomný a několik let odmítá psát. Až po nějaké době opět postavu detektiva oživí. V srpnu 1901 se chopí pera, aby napsal detektivův nejslavnější případ Pes baskervillský. V příběhu snoubí tajemnou legendu o strašlivém psu s logickým uvažováním, které má objasnit zdánlivě nadpřirozené události.

Tehdy však ještě postavu Holmese skutečně neoživil, neboť příběh datoval do doby před osudným pádem do alpského vodopádu.

Prázdný dům

O dva roky později a celých deset let po detektivově literární smrti přiměla Doyla nabídka jednoho bohatého amerického vydavatele k sepsání nového příběhu Prázdný dům. Doyle nový příběh začíná případem záhadné vraždy ctihodného Ronalda Adaira. Watson se o případ zajímá kvůli jeho spojitosti se Sherlockem Holmesem.

Když se situace zdá neřešitelná, vejde do ordinace doktora Watsona v Kensingtonu shrbený stařík s tváří zarostlou mohutným vousem. V převleku se ukrývá, jak jistě tušíte, sám Sherlock Holmes. Doyle nechal detektiva přežít souboj, při němž ve skutečnosti do vodopádu spadl jen Moriarty a Holmes po skále vylezl na skalní římsu, kde se skryl před zraky pozorovatelů. Do Londýna se vrací až po třech letech cestování po světě, při němž navštívil Lhasu a v závěru také Francii. Po návratu do Anglie dopadl posledního člena zločinecké skupiny profesora Moriartyho – plukovníka Sebastiana Morana.

Od té doby pokračoval Doyle, jeho syn i další spisovatelé, kreslíři a filmoví tvůrci ve vyprávění nových případů věhlasného detektiva a vlastně pokračují až dodnes.

Komu patří tvář detektiva

Drtivá většina ilustrací Doylových příběhů, které vycházely v listu The Strand Magazine, nese monogram SP, který patřil skotskému kreslíři Sidneymu Pagetovi. Jedná se o nejslavnějšího ze všech ilustrátorů holmesovského kánonu. Paget vytvořil pro Strand Magazine více než tři sta padesát ilustrací příběhů Sherlocka Holmese.

20170615-sherlock4
Vlevo: Sydney Paget, ilustrátor Doylových příběhů v časopise The Strand Magazine. (Volné dílo) Vpravo: jeho bratr Walter Paget. (sherlock.boardhost.com / nakahara)

Stránky Pinacotheca Holmesiana uvádějí, že umělecký editor listu Strand Magazine chtěl původně o ilustrace požádat Pagetova mladšího bratra Waltera, ale nabídka byla omylem doručena Sidneymu, který údajně použil bratra Waltera jako model pro vytvoření tváře Sherlocka Holmese. Při pohledu na Waltera Pageta se skutečně zdá, že hledíme do tváře detektiva. Doyle nejprve protestoval, že detektiv je příliš pohledný, ale pozitivní odezva čtenářů nakonec přesvědčila i jeho.


Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Svět Sherlocka Holmese  viz níže.

Čtěte také: Sir Arthur Conan Doyle: „Dobrý obr“ – kým byl, jak žil a co dokázal

Objednávejte naše další magazíny.
<hr />
<p><img src="/images/stories/News/2016/04/Holmes/epoch-times-special-svet-sherlocka-holmese-titulka-a.jpg" width="200" height="244" alt="epoch-times-special-svet-sherlocka-holmese-titulka-a" style="border: 1px solid #000000; margin-right: 10px; float: left;" />
</p>
<div>
<p><a href="/2016041123196/Svet-Sherlocka-Holmese.html"><span style="font-size: 12pt;"><strong>Svět Sherlocka Holmese</strong></span></a>
</p>
<p>Nahlédněte společně s námi do života spisovatele &nbsp;A. C. Doylea, do historie anglického Scotland Yardu a věhlasných detektivů, pokuste se vyřešit logické hry, vyzkoušejte svoje pozorovací, dedukční a kryptografické schopnosti...</p><a href="http://www.eshop.epochtimes.cz/Svet-Sherlocka-Holmese-52-stran-d3.htm"><img src="/images/stories/News/2015/05/moralni-zaklady-ceske-spolecnosti-objednat.jpg" width="175" height="49" alt="Objednat výtisk" title="Objednat výtisk" style="border: 1px solid #000000; float: right;" /></a>
<p><strong>Obsah:</strong> 52 stran</p>
</div>
<div>
<p><strong>Cena:</strong> 49,- Kč</p>
<p><strong style="font-size: 14px;">Datum vydání:</strong><span style="font-size: 14px;">&nbsp;Červen 2016</span><br /><br />
</p>
</div>

epoch-times-special-svet-sherlocka-holmese-titulka-a

Svět Sherlocka Holmese

Nahlédněte společně s námi do života spisovatele  A. C. Doylea, do historie anglického Scotland Yardu a věhlasných detektivů, pokuste se vyřešit logické hry, vyzkoušejte svoje pozorovací, dedukční a kryptografické schopnosti...

Obsah: 52 stran

Objednat výtisk

Cena: 49,- Kč

Datum vydání: Červen 2016