Ilustr. foto. (MIGUEL MEDINA / AFP / Getty Images)
Ilustr. foto. (MIGUEL MEDINA / AFP / Getty Images)
Každý rok omdlí přes milion Američanů a bezpočet dalších osob po celém světě. Omdlévání může spustit řada faktorů – strach, bolesti, pohled na krev nebo dlouhé stání (například dlouhé čekání v řadě při letním cestování).

Tyto spouštěče odstartují v našem nervovém systému reflex, který způsobí, že nám srdce paradoxně zpomalí místo aby zrychlilo a cévy se nám rozšíří místo aby se zúžily. Krevní tlak a oběh krve v mozku prudce poklesnou, což způsobí, že omdléváme.

Svou roli hraje rovněž nadměrné horko, protože tělo v něm hůře udržuje krevní tlak. S letními vedry je dobré vědět, jaké jsou známky a příznaky, které k omdlévání vedou. Jako fyziolog mohu nabídnout pár vodítek...

Regulování tlaku krve

Fyziologové, neurologové a kardiologové již dlouho zkoumají, jak si lidské tělo při stání reguluje krevní tlak a udržuje se při vědomí. Když se postavíme, dochází k okamžitému poklesu krevního tlaku a tělo musí na tento propad zareagovat. Běžnou reakcí je zúžení cév, zvýšená tepová frekvence a vylučování hormonů do krevního řečiště.

Tyto reakce společně pomáhají udržovat tlak krve. Ochranou krevního tlaku si náš mozek bažící po kyslíku zajišťuje dostatečný přísun výživy. Reakce je obvykle bezchybná, a my tak můžeme bez problémů stát.

Do této dokonalé reakce však mohou zasahovat nejrůznější spouštěče a letní horka usměrňování krevního tlaku také neusnadňují. A jestliže tělo nedokáže tlak krve udržet, dojde nevyhnutelně k poklesu oběhu krve v mozku. Odborně se tomu říká nedokrvování mozku. Příznaky, které předchází omdlení neboli synkopě, se různí, nicméně může jít o pocení, závratě, bledost a nepohodlí v oblasti břicha.

Komu hrozí omdlévání?

Vojáci stojící dlouho na stráži v horku mohou mít v nohách nadměrnou zásobu krve, což může spustit omdlévání. Ovšem jednoduchý pohyb, kdy dotyčný přesunuje váhu z jedné nohy na druhou, zapojí svalstvo na nohou a přiměje krev k pohybu k srdci a hlavě. Tento úkon obvykle zabrání silnému poklesu krevního tlaku.

Astronauti, kteří se vracejí z pobytu ve vesmíru zpět na zem, jsou velmi citliví na zemskou přitažlivost. Po návratu nedokáže spousta astronautů stát víc než pár minut, aniž by se jim nezačala točit hlava. Tento problém se naštěstí urovná po pár dnech aklimatizace na Zemi.

Omdlévání může někdy spustit také extrémní emoce. Dalšími spouštěči mohou být bolest, pohled na krev nebo sledování lékařského zákroku. Riziko omdlení může zvýšit také cokoliv, co snižuje množství tělesných tekutin, například dehydratace, průjem nebo močopudné přípravky.

Rizikové zdravotní stavy

Příčinou omdlévání jsou rovněž životu nebezpečné poruchy srdce. Synkopu mohou vyvolat abnormální srdeční rytmy, které jsou příliš pomalé nebo příliš rychlé. Tyto abnormální rytmy dramaticky snižují množství krve, které srdce vypumpovává ven, což vede k poklesu krevního tlaku a oběhu krve v mozku.

Abnormální srdeční rytmy mohou být někdy způsobeny strukturálními problémy srdce (kardiomyopatie) a jindy dědičnými poruchami, které souvisí s defektními iontovými kanály v srdečních buňkách. Naštěstí jde o vzácný problém.

Omdlévání léčí na pohotovostech pouze v jednom až třech procentech případů. Obzvlášť běžné je omdlévání u starších osob. Zatím z neznámých důvodů omdlévají více ženy než muži a ekonomická daň synkopy je drahá. Jen ve Spojených státech činí přímé náklady na hospitalizaci způsobenou omdlením až tři miliardy dolarů ročně.

Jde omdlení zabránit?

Lze omdlévání zabránit? Někdy ano. Tady je několik tipů jak na to: pijte dostatečné množství tekutin, vyhněte se extrémním teplotám (včetně dlouhého pobytu v horké sprše) a vyhněte se delším půstům.

Když stojíte, nezapomeňte přenášet váhu z jedné nohy na druhou, a jakmile se začnete cítit malátně, překřižte nohy a zatněte svaly na hýždích a na nohách. Tato pomůcka opravdu dokáže zabránit omdlení. Také se vyhněte alkoholu, zrychlenému dýchání nebo náhlé změně postoje.

Pokud k omdlení dojde, rozhodně se obraťte na poskytovatele zdravotní péče. Určit příčinu omdlení však není vždy snadné. Pokud dochází k omdlévání opakovaně, lékař může doporučit příjem soli a vody a může předepsat léky ke zmírnění příznaků. Často se doporučuje začít cvičit.

Přestože je omdlení často neškodné, a to zejména u mladších pacientů, i tak je důležité nechat se vyšetřit.


William B. Farquhar je profesorem kineziologie a aplikované fyziologie na University of Delaware. Tento článek byl původně zveřejněn na serveru The Conversation.


Z angličtiny přeložil Ondřej Horecký; zdroj: small United States