Pojízdná bylinková zahrádka na balkon. (benco.cz)
Pěstování bylinek
Nabízí se proto mnoho důvodů, proč si založit voňavou zahrádku plnou bylinek využitelných v domácnosti. Bydlíte-li v domě, pak záhon bylinek je tou pravou volbou. Bylinková minizahrádka těsně u vchodových dveří totiž krásně provoní vstup do domu a poskytne na malém prostoru štědrou úrodu při dodržení jen několika pravidel. Spíše než pěstovat od semínka, zasaďte raději již sazenice. Ideální je místo, na které alespoň polovinu dne dopadá sluneční světlo. Většina bylin má raději sucho. U bazalky či máty a dalších s velkými plochými listy vodou nemusíte šetřit, protože tyto bylinky potřebují vlhkost. Naopak, čím menší listy, tím méně vody. Pokud se rozhodnete pro bylinkový záhon bez předchozích zkušeností, pro zaručený úspěch začněte raději jednoduše. Zkuste si vypěstovat chuťově nejoblíbenější bylinky. Na konci léta je můžete usušit nebo zamrazit a skladovat v sáčcích či kořenkách.
Spíše než pěstovat od semínka, zasaďte raději již sazenice. Ideální je místo, na které alespoň polovinu dne dopadá sluneční světlo.
Když nemáte dostatek místa u domu, bylinky snadno můžete pěstovat v truhlíku či v květináči, na terase nebo doma na parapetu za oknem. Zde si můžete zakoupit semínka či malé sazenice. Bylinky je potřeba vysévat řídce. V okamžiku, kdy bylina začne vytvářet lístky, je dobré ji přesadit do samostatného květináče. Při pěstování bylin můžete využít koupený univerzální substrát a rovněž také hlínu z kompostu.
Ke zdárnému pěstování bylinek v domácích podmínkách se musí splnit tři základní podmínky – rostliny musejí mít dostatek světla, tepla a žádný průvan. Ideálním místem pro umístění bylinkové zahrádky jsou východní a západní okna, i když potřebují co nejvíce světla, u oken na jižní stranu buďte opatrní kvůli intenzitě slunečního světla.
Ke zdárnému pěstování bylinek v domácích podmínkách se musí splnit tři základní podmínky – rostliny musejí mít dostatek světla, tepla a žádný průvan.
Bylinky by měly být pěstovány při stálé teplotě, bez průvanu a s vypnutým radiátorem. Zalévat bychom měli, až když je zemina na povrchu suchá. Zde platí: raději méně vody než více. Bylinky takto pěstované nedosáhnou sice velikosti venkovních, zato je však máte k dispozici po celý rok.
I když doma pěstované byliny jsou mnohem náchylnější k chorobám či napadení škůdci, chemie bychom se měli vystříhat. Než používat chemické přípravky v případě, že se jim nedaří, je lepší důkladně bylinku osprchovat vlažnou vodou či postižený stonek odstřihnout.
Zátiší bylinkové zahrádky za balkonovými dveřmi. (mypassionlife.pl)
A pokud i tento způsob je pro vás časově či jinak náročný, můžete oslovit místního farmáře či se vydat pro ně na trh. Dnes existují i firmy, které vám truhlík s vámi požadovanými bylinkami připraví na míru.
Použití v kuchyni
Bylinky dokáží i to nejprostší jídlo povznést na pokrm, který potěší vaše chuťové pohárky. Dokonce i když nemůžete vůbec solit. Kořenící bylinkové směsi totiž snadno poslouží jako náhražka kuchyňské soli. Ani chuť a vůně čerstvých bylin nemusí být vzácností, protože právě utržené může mít člověk vždy po ruce. Zde je několik tipů na základní byliny, které zvládne vypěstovat i začátečník a na vašem kuchyňském stole by rozhodně neměly chybět.
Máta
Jedna z nejstarších léčivek, odedávna se používala jako lék pro posílení ducha a těla. Na pěstování je nenáročná, rozrůstá se rychle, musí mít proto samostatný květináč. Má ráda dostatek závlahy a zvlášť dobře se jí daří v polostinném místě. Nápoje z čerstvé máty jako smoothie, koktejly nebo výborné kubánské mojito v létě osvěží, při nachlazení či po náročném večírku pomůže lahodný teplý čaj z nasušené byliny.
Meduňka
Jedna z neojblíbenějších léčivek. Často se zaměňuje za mátu, má však citrusovější vůni i chuť. Pro dobrou náladu i dlouhověkost ji používali již ve starověku. Je to odolná a nenáročná trvalka, která potřebuje vlhko. Má ráda slunná místa, případně se dá pěstovat v polostínu. Z nasušené se vaří uklidňující čaj, který snižuje stres, zmírňuje poruchy spánku a zajišťuje dobré zažívání. Dá se využít do smoothie, dezertů nebo ovocných salátů. Z listů se dá připravit meduňkový likér.
Nápoje z čerstvé máty jako smoothie, koktejly nebo výborné kubánské mojito v létě osvěží, při nachlazení či po náročném večírku pomůže lahodný teplý čaj z nasušené byliny.
Bazalka
Evropské kořeny má v Itálii, Římané z ní učinili kouzelnici lásky. Uklidňuje a navozuje dobrou náladu, proto jí dříve přisuzovali afrodiziakální účinek. Zároveň pozitivně působí na dýchací cesty. Není odolná, vyžaduje slunce, kyprou a na živiny bohatou půdu. Dobře se jí daří v sousedství rajčat. Ocení ji milovníci italské kuchyně, zvláště když je čerstvě natrhaná. Hodí se totiž do salátů, těstovin, na pizzu či jako základ do pesta.
Šalvěj
Pochází ze Středomoří, říká se jí „babské ucho“. Vedle jedlých druhů existují okrasné. Má ráda kyprou půdu a dostatek slunce. Působí protizánětlivě díky vysokému obsahu silic. Šálek čaje ze šalvěje proti nachlazení a nadýmání je dobrou volbou, častější pití hřeje i léčí, a tak přispívá k posílení celého těla. V kuchyni je pro svou výraznou hořkou vůni s nádechem kafru vhodná k přípravě tučnějších mas a ryb, skvělá je i v marinádě.
Bylinková minizahrádka těsně u vchodových dveří krásně provoní prostor a poskytne na malém prostoru štědrou úrodu při dodržení jen několika pravidel.
Rozmarýn
Jeho intenzivní a osvěžující vůně s nádechem pryskyřice snadno evokuje atmosféru slunného Středomoří, odkud pochází. Na pěstování je to nenáročná keříkovitá bylina, která ocení písčitohlinitou půdu a dostatek tepla s pravidelnou zálivkou. Je choulostivá na mráz. Má antiseptické účinky a zlepšuje paměť. Díky svému silnému aroma skvěle ladí k pečenému masu, přidává se do nádivek a zvýrazňuje chuť pokrmů z brambor a italských specialit.
Oregano
Již ve starověkém Řecku se odvar z oregana (známého také jako dobromysl obecná) používal jako protijed. Potřebuje sucho a dostatek slunce, rychle se rozrůstá. Nejvíce se cení jeho protizánětlivé účinky, přidává se do čajových směsí při zažívacích potížích, poslouží i jako prostředek k léčbě kožních onemocnění. Hojně se využívá v italské a francouzské kuchyni. Přidává se k dochucení masitých jídel či salátů. Svou mírně nahořklou chuť i silně aromatickou vůni si zachovává i po usušení.
Tymián v kuchyni, ilustr. foto. (Volné dílo)
Název pochází z řeckého slova „thymos“, což znamená sílu, odvahu a mužnost. Je velmi odolný a libuje si v kypré a písčité půdě, snese střídmé zalévání. Je to jedno z nejsilnějších přírodních antibiotik, účinný je i proti bakteriím a plísním. Připravíme z něj velmi osvěžující a léčivý čaj. Nejčastěji se přidává do hůře stravitelných jídel, hodí se k veškerým pokrmům z masa, ryb a zeleniny. Nezaměnitelnou chuť dodá rajčatovým omáčkám i polévkám.
