Památník v Letech odhalený r. 1995 za účasti prezidenta Václava Havla, spojený s odškodněním malé části obětí. (Michal Ritter / CC BY-SA 3.0)
Památník v Letech odhalený r. 1995 za účasti prezidenta Václava Havla, spojený s odškodněním malé části obětí. (Michal Ritter / CC BY-SA 3.0)

Evropská regionální kancelář Úřadu OSN pro lidská práva
 uvítala nedávné rozhodnutí vlády České republiky o odkoupení prasečí farmy v těsné blízkosti koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byli v době 2. světové války vězněni Romové a další vězni.

Několik set Romů včetně dětí v Letech umíralo v nelidských podmínkách. Další byli deportováni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi a Březince. Podle odhadů holocaust nepřežila více než polovina předválečné romské populace z území současné České republiky.

Nařízením ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, které bylo vydáno na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 1939 (vydaného ještě před obsazením republiky). Stavba tábora v Letech u Písku začala v červenci 1940, až poté dal ke zřízení tábora dodatečné svolení říšský protektor Konstantin von Neurath.

Koncentrační tábor Lety byl zprvu trestní pracovní tábor a později také sběrný tábor během druhé světové války. Oficiální označení tábora se v závislosti na jeho funkci měnila. 8. srpna 1940 byl ustanoven jako kárný pracovní tábor pro odsouzené vězně.

Od 9. března 1942 byli ve sběrném táboře a od srpna 1942 v cikánském táboře v Letech vězněni lidé považovaní protektorátními úřady za Cikány, tedy především čeští Romové. Ti byli drženi za nelidských podmínek a většinou zde nebo později v jiných koncentračních táborech zahynuli.

Do vyhlazovacího tábora v Osvětimi bylo deportováno celkem 420 letských vězňů. Tábor měl českou posádku i velení, byl po celou dobu své existence provozován protektorátními úřady a čeští četníci také sepisovali „Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku“, zadržovali je a dopravovali do tábora. Tábory podléhaly kriminálním ústřednám v Praze a v Brně.

24. června 1942 nařídil protektorátní ministr vnitra Richard Bienert provedení soupisu českých a moravských Cikánů (na základě soupisu potulných cikánů, provedeného již mezi 1. červencem 1928 a 15. srpnem 1929) a jejich deportaci do táborů v Letech a Hodoníně. Soupis a deportace proběhly počátkem srpna 1942 (změna na cikánský tábor od 2. srpna 1942). Zaměření tábora se tedy změnilo.

V prosinci 1942 rozhodla berlínská vláda postavit Cikány na stejnou úroveň s Židy a 16. prosince 1942 Heinrich Himmler nařídil jejich deportaci do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka.

20170904-lety3
20170904-lety2
Historické fotografie ubikací tábora v Letech. (Volné dílo)

Další deportace do Osvětimi - Březinky proběhly v březnu až květnu 1943, kde byla většina deportovaných v noci z 2. na 3. srpna 1944 povražděna. Zbylých asi 200 osob bylo z Letů propuštěno či přemístěno do jiných zařízení. 6. srpna 1943 byl tábor Lety oficiálně uzavřen. Genocida českých a moravských Romů a Sinti byla pravděpodobně nejdůsledněji provedenou genocidou 2. světové války. Z internovaných v Letech ji přežilo asi 300 osob.

Na místě tábora byl v 70. letech 20. století vybudován zemědělský podnik – velkokapacitní vepřín. V 90. letech 20. století byl u vepřína zřízen památník. Od té doby se také datují snahy vepřín odstranit a na jeho místě vybudovat památník obětem tábora.

Internací v Letech prošlo celkem 1 309 registrovaných osob, dalších více než 1 300 osob prošlo táborem v Hodoníně u Kunštátu. V Letech zemřelo nejméně 326 osob, v Hodoníně 194, z toho část v důsledku tyfové epidemie. Ze 30 v táboře narozených dětí nepřežilo žádné.

Památník v Letech a totalitní sterilizace romských žen

I když je na místě bývalého tábora v Letech od roku 1995 památník, stalo se odstranění vepřína postaveného na začátku 70. let minulého století a s ním spojeného zápachu prvořadým tématem v úsilí o důstojné připomenutí romského holocaustu v České republice.

Nedávný posun v této věci ze strany české vlády vítá OSN jako významný krok k uznání perzekuce Romů s ohledem na nápravu dědictví diskriminace a perzekuce této stigmatizované menšiny.

OSN naléhá, aby vláda ČR co nejdříve přistoupila k realizaci plánovaného odkupu a odstranění farmy. „Vybízíme také, aby bylo oživeno úsilí k odškodnění tisíců romských žen, jež byly v Československu a jeho následnických státech v období do roku 2004 bez informovaného souhlasu podle zákona sterilizovány. Po odškodnění opakovaně volají lidskoprávní experti OSN. Úřad OSN pro lidská práva (OHCHR) je připraven poskytnout podporu při posuzování případů a hledání nápravných opatření.“


Zdroj: TZ OSN