Systém bez morálních hodnot nic neřeší: Ekonomika bez základů

Když nefunguje jeden systém, vyzkoušíme jiný, a když úpadek pokračuje, všechno se svede na nefunkčnost systému, a pro nápravu situace se hledá systém další. Ve snahách o hledání podstaty problému je často přehlížena významná skutečnost, a sice že za každým systémem stojí společnost a její morální hodnoty.

Když Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie, napsal knihu Bohatství národů, zřejmě netušil, že bude považována za stavební kámen ekonomie po další staletí. Tuto knihu zná každý ekonom. Ne každý ovšem ví, že před ní napsal jinou neméně důležitou práci – Teorii mravních citů.

Jádrem prvotní ekonomie bylo studovat základní úlohu státu a jednotlivce. Adam Smith byl profesorem filozofie a etiky. Ve svém životě nikdy o ekonomii nepřednášel. Když přišel s konceptem „neviditelné ruky“, věnoval více pozornosti morálním faktorům na trhu. Byl toho názoru, že trh je morální, protože každý v rámci usilování o své vlastní zájmy podporuje pokrok a rozvoj sociálních zájmů.

Zakladatel makroekonomie Keynes tvrdil, že ekonomie je v podstatě o etice, tedy vědě o mravnosti. Všichni známí ekonomové minulosti si vzali za své prosazovat rozvoj lidstva, mravní pokrok a osud zranitelných lidí ve společnosti. „Později došlo k tomu, že výzkumné nástroje ekonomie začaly být víc a víc zaslepenější, jejich rozsah širší a širší, a modely složitější a složitější, zatímco se víc a víc vzdalovaly od morálky a etiky. Studie ‚maximalizace‘ jako hlavního myšlenkového módu znetvořila ekonomii na robotickou efektivnost,“ píše známý čínský ekonom Ma Kuang-jüan na svém blogu.

Smithova Teorie mravních citů popisuje emoční procesy účastníků společnosti a vyzdvihuje ty, které jsou pro hospodářský růst podle něho nejdůležitější: laskavost, přátelství a soucit. Poukazuje také na to, že těmito etickými hodnotami se lidé řídí na základě dobrovolnosti. Tuto knihu lze přirovnat k jakési příručce, jak se lidé ekonomicky činní mají chovat a proč.

Jak jsou potom svázány úpadek a vzestup společnosti s morálkou a etikou? Tomáš Baťa, jeden z nejúspěšnějších podnikatelů první republiky, svého času prohlásil, že „hospodářská krize je pouze jiné jméno pro mravní bídu“, čímž v podstatě definoval svůj pohled na základy společnosti stojící v pozadí systému. „Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek,“ tvrdil Baťa.

Čínský ekonom Ma Kuang-jüan hovoří o úpadku současné světové ekonomie a rovněž reflektuje, dalo by se říci, určité morální vakuum v Čínské lidové republice. „Z ekonomie nezůstalo nic víc než pouhá prázdná analýza výkonnosti. Silný důraz na humanistické myšlenky se vytratil. Pokud má ekonomie za nejvyšší cíl výkonnost, není možné brát v potaz potřeby zranitelných skupin, ani vyřešit otázky spravedlnosti a spravedlivosti,“ píše Ma Kuang-jüan, který věří tomu, že „ekonomický obor se musí vrátit zpátky a znovu integrovat pole etiky a spravedlnosti“.

Z ekonomie nezůstalo nic víc než pouhá prázdná analýza výkonnosti. Silný důraz na humanistické myšlenky se vytratil. Studie ‚maximalizace‘ znetvořila ekonomii na robotickou efektivnost.

V rozhovoru, který deník Epoch Times vedl s českým miliardářem Karlem Janečkem, jenž investoval miliony do běhu Nadačního fondu proti korupci, padla otázka, jak vymýtit korupci. Odpověď nebyla příliš složitá: „Až morální hodnoty společnosti dosáhnou určité úrovně, korupce přirozeně vymizí.“

Pro nápravu krizí je možná racionálnější hledat řešení v udržování a zvyšování vzdělanosti a obecného povědomí o základních hodnotách a jejich reálném uplatňování v praxi. Při boji s ekonomickým úpadkem, korupcí a zločinností by možná měla společnost logicky nejvíce investovat do vzdělávání, kultury a mravní výchovy. Systém tedy nemusí být sám o sobě účinným jedem, nebo lékem.


Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Epoch Times.

Objednávejte naše další magazíny.