Scotland Yard – první britský policejní sbor

První britský policejní sbor

V čase, kdy A. C. Doyle vytvořil postavy Sherlocka Holmese a inspektora Lestrada ze Scotland Yardu, detektivové první moderní britské policie již za sebou měli několik desítek let praxe. Pojďme se stručně podívat na počátky tohoto sboru a na alespoň dva závažné případy, které řešili jeho detektivové.

Detektivní začátky

V roce 1837, kdy královna Viktorie nastupovala na trůn, centralizovaná policie v Londýně měla za sebou prvních osm let existence. V době, kdy se přelidněný Londýn potýkal s bezprecedentním nárůstem zločinu, bylo nemožné obejít se bez zkušených strážců pořádku a profesionálních vyšetřovatelů, a tak vzniká Metropolitní policie. Její lidový název, Scotland Yard, pochází z názvu uličky Great Scotland Yard, která sloužila jako zadní vchod do sídla tohoto londýnského sboru.

U vzniku Metropolitní policie stál tehdejší ministr vnitra, sir Robert Peel. Zpočátku šlo o uniformované strážníky, jejichž úkolem bylo zabraňovat zločinu a dohlížet na pořádek ve městě. Předtím Londýn spoléhal na soukromé a soudní detektivy, dobrovolné strážníky a polooficiální „chytače zlodějů“.

Policisté v té době neměli žádné ustálené postupy, jak vyšetřovat místo zločinu. Vše záleželo na jejich bystrosti a zkušenostech. Postupně vznikala potřeba, silně prosazovaná bouřlivým tiskem, vytvořit specializovanou jednotku příslušníků, kteří takovéto schopnosti mít budou. A tak roku 1842 vzniká detektivní oddělení s osmi inspektory.

Jejich počet nakonec vzrostl na třicet, ale úroveň koordinace byla daleko od ideální. Záznamy nebyly centralizované, neexistovala oficiální výměna informací v rámci sboru a vnitřní kontrola také pokulhávala. V roce 1877 došlo ke korupčnímu skandálu, kdy se několik inspektorů nechalo uplácet sázkařskými podvodníky a ti opakovaně unikali spravedlnosti. Klec však nakonec spadla a zadržení promluvili. Stejně tak proti svým kolegům vystoupili ostatní detektivové u sboru a  nepoctivce čekal soud. Podstatnější však je, že díky této kauze došlo k reorganizaci detektivů do nového Útvaru pro vyšetřování zločinu (CID).

Detektivům, kteří nenosili uniformy, se v londýnském podsvětí říkalo „stíny“.

Scotland Yard se musel vypořádávat také s případy terorismu. Dobře organizované Irské republikánské bratrstvo, předchůdce pozdější IRA, se od roku 1867 zaměřovalo na dynamitové útoky na britské půdě včetně Londýna ve snaze vynutit si nezávislost Irska. Jedna nálož zničila roku 1884 i část centrály Metropolitní policie, včetně kanceláře náčelníka Williamsona, kterému bylo dříve v tomto duchu vyhrožováno.

Skutečné případy

Detektivové Scotland Yardu museli vyšetřovat celou řadu otřesných zločinů, jako vraždy Jacka Rozparovače, ale i jiné děsivé případy.

Obchodníci s mrtvolami

Jeden ze zločinů, které otřásly nejenom detektivy, ale i širokou veřejností, spáchali dva muži, kteří prodali v roce 1831 lékařské fakultě na King’s College tělo mladého chlapce. Někteří lidé si tehdy vydělávali tím, že lékařským institucím prodávali mrtvoly vyhrabané z hrobů nebo odkoupené od chudých příbuzných. Lékaři je používali pro studijní účely i veřejné ukázky anatomie. Toto tělo však bylo podezřele čerstvé, a tak jeden z doktorů přivolal policii.

Z lékařského hlediska nic nenasvědčovalo vraždě, soudce však podezřelé muže nechal předběžně zatknout. Scotland Yard zveřejnil popis chlapce v novinách a občané poskytli informace o místě jeho předchozího pobytu. Policie rozběhla vyšetřování, při němž komisař Thomas našel v latríně a ve studni poblíž příbytku podezřelých oblečení patřící chlapci a dalším osobám. Scotland Yard nakonec oba vrahy usvědčil.

Když na ně uhodili detektivové s usvědčujícími důkazy, muži se u soudu přiznali, že chlapce a další oběti omámili rumem smíchaným s opiátem a pak těla spustili po provaze do studny, aby je utopili. (O moderním propojení lékařské profese se zločinem čtěte na straně 48.)

Princ detektivů a zločin v rodině Kentů

Další případ se udál roku 1860. Chůva Elizabeth Gough pracující v zámožné rodině Kentů se probouzí do sobotního rána, aby zjistila, že postýlka, kde spává tříletý Francis, je prázdná. Zburcuje osazenstvo domu a při pátrání objeví klučíka na venkovní toaletě s proříznutým hrdlem.

Scotland Yard na místo vyslal schopného detektiva Jonathana Whichera.

Šokující událost otřásla členy rodiny, kteří se obrátili na místní úřady. Scotland Yard na venkovské sídlo vyslal schopného detektiva Jonathana Whichera, přezdívaného „Princ detektivů“. Whicher v té době velel detektivnímu oddělení Metropolitní policie.

Tento muž menší postavy s věčně zahloubaným výrazem ve tváři začal sledovat logické souvislosti případu. Krvácení hrdla muselo nutně vést k potřísněným šatům. Při pátrání po zakrváceném oblečení se zjistilo, že zmizela noční košile teprve šestnáctileté Constance, dcery pana Kenta z prvního manželství. Dále bylo zjištěno, že v den vraždy zůstalo jedno okno do domu i s okenicí otevřené. Whicher usoudil, že okenice se dala otevřít pouze zevnitř, a navíc pes hlídající na zahradě nezaštěkal, čili pachatelem vraždy byl pravděpodobně někdo z domácnosti.

Detektiv k údivu rodiny obvinil z vraždy šestnáctiletou Constance. Soud však dívku osvobodil pro nedostatek důkazů. Nikdo nechtěl uvěřit tomu, že by dívka ze ctihodné rodiny spáchala tak ohavný zločin. Místní policie z vraždy i bez důkazů zatvrzele podezřívala chůvu. Ostře sledovaný případ vedl k tvrdé kritice Whichera za jeho neschopnost, což se nemile odrazilo na jeho zdraví.

„Vždycky jsem chtěl hrát Lestrada ze Scotland Yardu, protože je to šašek v uniformě. To by byla sranda.“ – Tom Hanks

K překvapení veřejnosti došlo o pět let později, kdy se tehdy již jednadvacetiletá Constance ke zločinu dobrovolně přiznala. A motiv? Žárlivost a msta vůči nenáviděné maceše. Whicherovy logické závěry v tomto případu připomínají postupy Sherlocka Holmese, kterým vévodí chladné analytické uvažování, jež se přísně drží faktů a nenechává se ovlivnit předpojatostí ani emocemi. Čas nakonec ukázal, že to byl Whicher, kdo měl pravdu.

Scotland Yard dnes

Od svého vzniku v roce 1829, kdy 1000 mužů dohlíželo na necelé 2 miliony obyvatel, zaznamenala Metropolitní policie obrovský rozvoj. Dnes má 50 tisíc příslušníků na starosti populaci 8 milionů lidí. Pokročila i technologická vyspělost při vyšetřování případů, od testů DNA přes všudypřítomné bezpečnostní kamery až po centralizovaný počítačový systém nazvaný po literárním detektivovi – HOLMES.

---

* KVÍZ: Lestrade – B, C; Hopkins – A; Morton – B

Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Svět Sherlocka Holmese.


Čtěte také: 

Alphonse Bertillon – otec antropometrie

Výlety po stopách detektiva Sherlocka Holmese

Osudové ženy Sherlocka Holmese

Slavné filmové tváře Sherlocka Holmese

Zrození a smrt Sherlocka Holmese

Sir Arthur Conan Doyle: „Dobrý obr“ – kým byl, jak žil a co dokázal

Myslete jako Sherlock Holmes


Objednávejte naše další magazíny.

---