Lenin v podání V. Švorce; zahájení sekce Ikona Lenin na MFDF; Jiřina Švorcová hraje Krupskou. (Zdenka Danková / Epoch Times ČR
Dávná báj, která se 100 let opakuje, aby lidé uvěřili, že děj se skutečně odehrál a že se odehrál v oficiálně podávané režii – to jsou tzv. filmové dokumenty o Velké říjnové revoluci v Rusku. Revoluce se zajisté odehrála, ale během ní nevznikl ani milimetr filmu, který by ji zaznamenal. Takže filmové scény tisícihlavého davu, kterak bere útokem Zimní palác v Sankt Petěrburgu, jsou všechny fikcí, tedy – hraným dokumentem. Vizuál o revoluci neexistuje.
Filmový festival dokumentárních filmů v Jihlavě přispěl ke 100. výročí tzv. VŘSR svou sekcí Ikona Lenin a rozkrývá téma říjnové revoluce více doširoka. Objasňuje, jakou roli tyto filmové snímky sehrály v dějinách kinematografie a potažmo světa.
Jak řekl v úvodu k sekci Ikona Lenin Tomáš Glanc, rusista z Respektu, některé dokumentární filmy se v Jihlavě promítají poprvé, nikdo je nikdy ještě neviděl. Dobytí zimního paláce je krátký němý film bez zvukové stopy, natočený roku 1920 v režii Nikolaje Jevreinova. Pro jihlavský festival byl tento 10minutový snímek speciálně zdigitalizován.
Lazaret ani Kerenský nekladli odpor
Zimní palác, místo, kde byla zahájena takzvaná Říjnová revoluce, bylo po dlouhé léta sídlem ruských carů. Nádherný komplex byl vystavěn v letech 1754–1762 a nyní se zde nachází muzeum Ermitáž.
Zimní palác byl v době revoluce carskou rodinou již dva roky opuštěn a v jeho prostorách car nechal umístit lazaret pro vojáky raněné v bojích 1. světové války. Zasedala v něm také prozatímní vláda, kterou v noci na 26. října 1917 po nesmyslném ostřelování, kterému padly za oběť desítky bezmocných pacientů, přišla zatknout asi 10členná skupina stoupenců revoluce, zatímco představitelé prozatímní vlády vedené Kerenským nekladli odpor.
Deset dní, které otřásly světem
Další film, Ejzenštejnovo dílo Deset dní, které otřásly světem, pojednává o tomtéž a jak zmínil Tomáš Glanc v úvodu k filmu, snímek o revoluci z roku 1927 je Ejzenštejnovým mistrovským dílem.
Zimní palác v Sankt Petěrburgu. (Wikimedia Commons).
Film poprvé projektuje filmový obraz Lenina, kterého zde hraje dělník, jenž je mu podobný. Proč je snímek mistrovským dílem? Režisér litevského původu zde použil udivující filmové montáže, prosadil obrazotvornost podle mytologie, historie a obrazového umění a vtělil ji do působivých efektů ve filmu.
Kontrastní záběry jsou až šokující. Tyto obrazy podtrhují divákovo povědomí o tom, jak je kapitalismus zlý a jak bolševik přišel zachránit hladovějící dělnickou třídu po celém světě, počínaje Ruskem. Podle T. Glance obdivují Ejzenštejnovu filmovou montáž jak Tarantino, tak třeba i M. Scorsese dodnes, zejména s ohledem na technologickou omezenost té doby.
Přízrak Lenina
Málo filmových záznamů je skutečných, převažují ty s herci, natočené jako hraný dokument.
Defiluje v nich Esfir Shubová, která natočila Pád Romanovců, Pudovkin natočil Dobytí paláce jako pozdní filmovou avantgardu, Sergej Bondarčuk, autor snímku Vojna a mír, natočil roku 1968 Rudé zvony, kde použil neskutečné světelné efekty.
Na filmovém plátně tehdy ožily znovu postavy vymazané z dějin, které nechal Stalin zavraždit a mnoho let se o nich nesmělo mluvit, jako kdyby neexistovaly, jako například Bucharin, Zinovjev, Kalinin aj..
Kupříkladu v závěru snímku Pád Romanovců, ve kterém Lenin řeční, je použit záběr na dav ze zcela jiného snímku a jiné situace. Lenin sice považoval film za silný nástroj propagace, ale vůči samotnému filmování vlastní osoby svolný nebyl. Z hlediska dokumentární tvorby není o Leninovi co ukazovat.
Revoluci nikdo neviděl!
Meziplanetární revoluce dala podnět k fantazírování. Absence události se stala námětem k fantasmatu, podotýká Tomáš Glanc. Podle filmového vývoje během bezmála sto let byl vůdce revoluce ztvárňován od původně nervního intelektuála k dobrotivého a přátelskému obrazu.
V době stalinismu se jeho postava proměnila ve figuru rozvážného a v každé situaci triumfujícího vůdce. Neuvěřitelný portrét Lenina sehrál český herec Václav Švorc v několika filmech, nescházela v nich ani jeho sestra Jiřina Švorcová hrající Naděždu Krupskou. Režie filmů, jako např. Muž s puškou, byla svěřena divadelnímu režisérovi Evženu Sokolovskému.
Podle T. Glance byl ve skutečnosti Lenin člověkem cynickým a naprosto bez emocí. Samozřejmě, nescházejí o něm různé anekdoty, které potají kolovaly mezi národy.
Zombie z mauzolea
Navzdory snahám pravoslavné církve v Rusku zůstává Lenin dosud nepohřben. To dalo podnět k fantastickým animovaným snímkům, jak Lenin, ležící v mauzoleu, za svýma zavřeným očima sleduje svět.
