Recenze filmu: Milada - nejslavnější soudní proces Československa, který chtěl zastavit Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. (miladafilm.com)
Recenze filmu: Milada - nejslavnější soudní proces Československa, který chtěl zastavit Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. (miladafilm.com)

Pokud mám napsat hodnocení, dal bych snímku 100 %, a mám pro to své důvody. První je v tom, že naše země sice plodí významné osobnosti, ale tyto osobnosti často vyrůstají uprostřed naprosto šílené společnosti a během strastiplných životních zvratů a událostí. Možná je proto těžké, aby ta samá společnost uctívala ty, které vlastnoručně zavrhla.

Naproti našemu bytu žila paní, které bylo 92 let. Zažila první republiku, druhou světovou válku, poválečné období, nástup komunismu a jeho pád v roce 1989. Měl jsem tu čest, že se ještě před smrtí se mnou podělila o svoje vzpomínky. V takových událostech, kterých byla svědkem, se ukovávali i padali mnozí a je důležité si připomínat ty, kteří prošli peklem a dokázali do konce stát rovně a čestně.

Snímek je naplněný hvězdami současného českého filmového plátna, což samo o sobě chápu tak trochu jako poctu odkazu Milady Horákové a jako vyjádření toho, že si jí váží. Na konci je scéna, kde na tiskové konferenci pokládají novináři otázky dceři Milady Horákové. Jednu z žurnalistek si "zahrála" uznávaná česká žurnalistka Daniela Drtinová, což chápu rovněž jako vyjádření pocty Miladě Horákové a možná (alespoň pro mě), jako gesto, kterým je řečeno: "Chceme následovat tvůj odkaz" nebo: "Věříme v to, v co jsi věřila i ty".

I přesto bych scénáři debutujícího režiséra Davida Mrnky poradil několik změn k lepšímu, dokázal sám i jako producent dát dohromady celé natáčení, a to je obdivuhodný výkon. Vnímám ho jako jeden z důležitých momentů české kinematografie, který nám říká, že si možná začínáme vážit těch správných hrdinů a těch správných morálních hodnot.

Dlaším plusem je přesah snímku do současnosti. Poslední slova v závěru filmu jsou věnována lidem, kteří právě teď trpí pod nadvládou totalitních režimů po celém světě. O tom, že duch komunistických režimů stále žije, jsem se mohl během posledních 11 let přesvědčit při práci na zpravodajství z Čínské lidové republiky. Dalo by se říci, že můžeme v ČLR vidět stejné praktiky, stejnou aroganci a stejnou bezohlednost. Výpovědi současných čínských vězňů svědomí se velmi přesně shodují se záznamy o mučení Milady Horákové, jakobychom je "přetáhli přes kopírák". A tím je snímek o to důležitější, protože ukazuje, že i dnes je stále za co bojovat.

Posledním bodem, kterým uzavírám zdůvodnění vysokého hodnocení, je oblast víry. I když se dnes hodně lidí oblasti víry vyhýbá, protože se zde objevují značně negativní jevy jakými jsou terorismus, sekty, fanatismus a podobně. Byť nejsem křesťan, buddhista nebo žid, vnímám víru jako podstatné měřítko a odkaz Milady Horákové je právě i o tom, že jí víra pomohla vydržet to, co ostatní nedokázali snést, a pomohla jí hledat spravedlnost ve vyšších principech, nikoliv uvnitř totalitní moci, která ovládá politiky, policii, soudy i popravčí četu.

Hollywoodská hvězda v hlavní roli

Herečka Ayelet Zurerová po boku hollywoodských superstar - Russela Crowa (Muž z oceli), Toma Henkse (Andělé a démoni), Erica Bany (Mnichov) nebo Jeffa Goldbluma. (IMDB)
Herečka Ayelet Zurerová po boku hollywoodských superstar - Russela Crowa (Muž z oceli), Toma Hankse (Andělé a démoni), Erica Bany (Mnichov) nebo Jeffa Goldbluma. (IMDB)

Ayelet Zurerová byla do hlavní role dobrou volbou, dala postavě Milady Horákové noblesu a důstojnost. Také její předešlé  filmové úspěchy dávají roli větší vážnost. Zmiňme například její roli po boku hollywoodských superstar, jakými je Russel Crow (Muž z oceli), Tom Hanks (Andělé a démoni), Eric Bana (Mnichov) nebo Jeff Goldblum.

Že je Ayelet Zurerová více než jen filmová hvězda, se snadno dovtípíte z jejích prohlášení: "Nikdy jsem nevnímala samu sebe jako slavnou osobu. To nikdy nebylo součástí mého života a doufám, že se to nestane nejvýznamnější věcí v tom, co dělám. Jen doufám, že budu dělat věci, které mají pro mě i pro ostatní nějaký význam." A to je také jedním z důvodů, proč byla právě ona pro roli Milady tou správnou volbou.

Co na snímku zlepšit?

Pokud bych mohl scénáři a režii Davida Mrnky něco vytknout, je to někdy útržkovité vyprávění a filmová stopáž zhruba uprostřed snímku, která film možná zbytečně rozvláčnila. Pravděpodobně chtěl vykreslit klidovější poválečné období. Často člověk nalézá zklidnění právě ve chvílích, když někam cestuje, takže těmto zhruba 20 minutám stopáže (kde se někam jede) sice rozumím, ale navrhl bych je spíše vystřihnout a těch dvacet minut přidat do závěrečného soudního procesu.

V procesu mohl lépe vykreslit překvapení na straně komunistů, když začala Horáková vypovídat mimo předepsaný scénář. Mohli ukázat, že první část procesu pouštěli komunisti do éteru v přímém přenosu, ale další části slyšení už nikoliv. Také mohl scénář ukázat nějakou část toho, co se dělo v zahraničí, když se světové osobnosti, jako Albert Einstein, Winston Churchil nebo Eleanor Rooseweltová zasazovali za osvobození Horákové.

Ale každopádně, i když je co zlepšovat a nelze dát snímku 100%, mohli  bychom si ho cenit už jen proto, že je částečně i o nás, kteří žijeme dnes.

Hodnocení:

Premiéra: 2. listopadu 2017, délka 130 min * ČSFD * WEB * Facebook *



TIP: Sledujte pořad Případ Horáková (168 hodin) na České televizi.

Film Milada - nejslavnější soudní proces Československa, který chtěl zastavit Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. (miladafilm.com)
Film Milada - nejslavnější soudní proces Československa, který chtěl zastavit Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. (miladafilm.com)

O popravě Milady Horákové

Milada Horáková byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Kvůli své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany. Jednalo se o skandální proces podnícený diktátem z Moskvy odsuzovaný řadou tehdejších světových osobností.


Za zastavení její popravy apelovaly také německý teoretický fyzik a vědec Albert Einstein, premiér Velké Británie Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, americká diplomatka a aktivistka.

Milada Horáková je bezesporu jednou z největších hrdinek moderní české historie. 67 let od jejího zavraždění v komunisty vykonstruovaném procesu míří do kin životopisný snímek Milada, nabízející nový pohled na ženu, která položila svůj život za to, čemu věřila. Jedná se o režisérský debut Michala Mrnky obsazený hvězdami českého filmového plátna v hlavní roli s hollywoodskou herečkou Ayelet Zurer (Superman).

Milada Horáková odsouzená k trestu smrti oběšením údajně umírala na oprátce 15 minut. Dodnes se jedná o jednu z nejbrutálnějších justičních vražd v bývalém Československu.

V závěrečné řeči doktorka Horáková apelovala na spravedlnost a čestné chování soudu. Vložila naděje do rozhodnutí soudu podobně jako o několik desetiletí později vložil naděje na druhém konci světa renomovaný čínský právník do rukou komunistického režimu v ČLR. Apelování na spravedlivou a čestnou stránku komunistické strany se nesetkalo s dobrým výsledkem ani v případě doktorky Horákové, ani v případě renomovaného advokáta Kao Č'-šenga

Horáková byla oběšena a Kao byl unesen a mučen tajnou policií. V obou případech se nakonec ukázalo, že komunistická strana skutečně postrádá spravedlnost i čest, a je tedy marné se pokoušet na ně apelovat, a že v pozadí jejích činů stojí prahnutí po absolutní moci, kterou jsou připraveni kdykoliv zneužít ve vlastní prospěch a neobávají se vraždit. Počet lidí zavražděných komunistickou stranou po celém světě v dobách míru překračuje počet obětí obou světových válek.

TIP – KNIHA: 9 komentářů ke komunistické straně.


Související články:

Závěrečná řeč Milady Horákové u soudu v roce 1950

Milada: Film o filmu - nejslavnější soudní proces Československa