Recenze filmu: Milada - nejslavnější soudní proces Československa, který chtěl zastavit Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. (miladafilm.com)
Recenze filmu: Milada - nejslavnější soudní proces Československa, který chtěl zastavit Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. (miladafilm.com)

Pokud mám napsat hodnocení, dávám snímku 100 %, a mám pro to své důvody. První je v tom, že naše země sice plodí významné osobnosti, ale tyto osobnosti často vyrůstají uprostřed naprosto šílené společnosti a během strastiplných životních zvratů a událostí. Možná je proto těžké, aby ta samá společnost sama uctívala ty, které vlastnoručně zavrhla.

Naproti našemu bytu žila paní, které bylo 92 let. Zažila první republiku, druhou světovou válku, poválečné období, nástup komunismu a jeho pád v roce 1989. Měl jsem tu čest, že se ještě před smrtí se mnou podělila o svoje vzpomínky. V takových událostech, kterých byla svědkem, se ukovávali i padali mnozí ti, kteří žili v naší zemi před námi. Je tedy nanejvýš důležité si připomínat ty, co prošli peklem a dokázali do konce stát rovně a čestně. Samozřejmě nepíšu tuto recenzi pro ty, kdo se těmto hodnotám smějí, to by bylo bláhové, ale spíše pro ty, kdo v ně věří a obdivují je.

Snímek je naplněný hvězdami současného českého filmového plátna, což samo o sobě chápu jako poctu odkazu Milady Horákové a jako vyjádření toho, že si jí váží. Na konci je scéna, kde na tiskové konferenci pokládají novináři otázky dceři Milady Horákové. Jednu z žurnalistek si "zahrála" uznávaná česká žurnalistka Daniela Drtinová, což chápu rovněž jako vyjádření pocty Miladě Horákové a možná (alespoň pro mě), jako gesto, kterým je řečeno: "Chceme následovat tvůj odkaz" nebo: "věříme v to, v co jsi věřila i ty".

I když bych scénáři debutujícího režiséra Davida Mrnky poradil několik změn k lepšímu, dokázal sám i jako producent dát dohromady celé natáčení, a to je obdivuhodný výkon. Jediné co mě mrzí, že jsem se o snímek nezajímal dříve a nějak se ho nepokusil podpořit, protože se mi jeví jako jeden z důležitých momentů české kinematografie, který nám říká, že si možná začínáme vážit těch správných hrdinů a těch správných morálních hodnot.

Poslední slova ve snímku jsou věnována lidem, kteří dnes a právě teď trpí pod nadvládou totalitních režimů po celém světě. O tom, že pro mě naprosto odporný odkaz komunistické strany stále žije, jsem se mohl během posledních 11 let přesvědčit během své práce na zpravodajství z Čínské lidové republiky. A musím se znechucením prohlásit: "Stejné praktiky. Stejná arogance a stejná bezohlednost." Pokud byste si pročetli výpovědi současných čínských vězňů svědomí, asi by vám připadalo, že jste záznamy o mučení Milady Horákové přetáhli přes kopírák. A tím je Milada ještě důležitější, protože nám ukazuje, že i dnes je stále za co bojovat.

Posledním bodem, kterým uzavírám zdůvodnění vysokého hodnocení, je oblast víry. Byť nejsem křesťan, buddhista nebo žid, vnímám víru jako podstatné měřítko lidské existence. A odkaz Milady Horákové je právě i tom, že její víra jí pomohla vydržet to, co ostatní nedokázali snést, a pomohla jí hledat spravedlnost před bohem, nikoliv před totalitní mocí, která v ruce drží politiky, policii, soudy i popravčí četu.

Ale pojďme dál k samotnému filmu.  

Hollywoodská hvězda jako uznávaná česká osobnost

Herečka Ayelet Zurerová po boku hollywoodských superstar - Russela Crowa (Muž z oceli), Toma Henkse (Andělé a démoni), Erica Bany (Mnichov) nebo Jeffa Goldbluma. (IMDB)
Herečka Ayelet Zurerová po boku hollywoodských superstar - Russela Crowa (Muž z oceli), Toma Hankse (Andělé a démoni), Erica Bany (Mnichov) nebo Jeffa Goldbluma. (IMDB)

Ayelet Zurerová byla do hlavní role dobrá volba, dala postavě Milady Horákové noblesu a důstojnost. Také její předešlé  filmové úspěchy dávají roli větší vážnost. Zmiňme například její roli po boku hollywoodských superstar, jakými je Russel Crow (Muž z oceli), Tom Hanks (Andělé a démoni), Eric Bana (Mnichov) nebo Jeff Goldblum.

Že je Ayelet Zurerová více než jen filmová hvězda, se snadno dovtípíte z jejích prohlášení: "Nikdy jsem nevnímala samu sebe jako slavnou osobu. To nikdy nebylo součástí mého života a doufám, že se to nestane nejvýznamnější věcí v tom, co dělám. Jen doufám, že budu dělat věci, které mají pro mě i pro ostatní nějak význam." A to je také jedním z důvodů, proč byla právě ona pro roli Milady tou správnou volbou.

Co na snímku zlepšit?

Pokud bych mohl scénáři a režii Davida Mrnky něco vytknout, je to někdy útržkovité vyprávění a filmová stopáž zhruba uprostřed snímku, která film rozvláčnila. Pravděpodobně chtěl vykreslit klidovější poválečné období nebo klid, který člověk zažívá na cestě. Často člověk nalézá v životě zklidnění právě ve chvílích, když někam odcestuje autem nebo vlakem, někam na dalekou cestu. Takže těmto zhruba 20 minutám stopáže sice rozumím, ale navrhl bych je spíše vystřihnout a těch dvacet minut přidat do závěrečného soudního procesu.

V procesu mohl lépe vykreslit překvapení na straně komunistů, když začala Horáková vypovídat mimo předepsaný scénář. Mohli ukázat, že první část procesu pouštěli komunisti do éteru v přímém přenosu, ale další části slyšení už nikoliv. Také mohl scénář ukázat nějakou část toho, co se dělo v zahraničí, když se světové osobnosti, jako Albert Einstein, Winston Churchil nebo Eleanor Rooseweltová zasazovali za osvobození Horákové.

Ale každopádně, i když je co zlepšovat, měli bychom si snímku cenit a pokud bude vznikat někdy v budoucnosti další podobný film, nesedět se založenýma rukama, ale pokusit se také trochu přiložit ruku k dílu, aby to nakonec dopadlo ještě lépe.

Hodnocení:

Premiéra: 2. listopadu 2017, délka 130 min * ČSFD * WEB * Facebook *



TIP: Sledujte pořad Případ Horáková (168 hodin) na České televizi.

Film Milada - nejslavnější soudní proces Československa, který chtěl zastavit Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. (miladafilm.com)
Film Milada - nejslavnější soudní proces Československa, který chtěl zastavit Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. (miladafilm.com)

O popravě Milady Horákové

Milada Horáková byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Kvůli své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany. Jednalo se o skandální proces podnícený diktátem z Moskvy odsuzovaný řadou tehdejších světových osobností.


Za zastavení její popravy apelovaly také německý teoretický fyzik a vědec Albert Einstein, premiér Velké Británie Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, americká diplomatka a aktivistka.

Milada Horáková je bezesporu jednou z největších hrdinek moderní české historie. 67 let od jejího zavraždění v komunisty vykonstruovaném procesu míří do kin životopisný snímek Milada, nabízející nový pohled na ženu, která položila svůj život za to, čemu věřila. Jedná se o režisérský debut Michala Mrnky obsazený hvězdami českého filmového plátna v hlavní roli s hollywoodskou herečkou Ayelet Zurer (Superman).

Milada Horáková odsouzená k trestu smrti oběšením údajně umírala na oprátce 15 minut. Dodnes se jedná o jednu z nejbrutálnějších justičních vražd v bývalém Československu.

V závěrečné řeči doktorka Horáková apelovala na spravedlnost a čestné chování soudu. Vložila naděje do rozhodnutí soudu podobně jako o několik desetiletí později vložil naděje na druhém konci světa renomovaný čínský právník do rukou komunistického režimu v ČLR. Apelování na spravedlivou a čestnou stránku komunistické strany se nesetkalo s dobrým výsledkem ani v případě doktorky Horákové, ani v případě renomovaného advokáta Kao Č'-šenga

Horáková byla oběšena a Kao byl unesen a mučen tajnou policií. V obou případech se nakonec ukázalo, že komunistická strana skutečně postrádá spravedlnost i čest, a je tedy marné se pokoušet na ně apelovat, a že v pozadí jejích činů stojí prahnutí po absolutní moci, kterou jsou připraveni kdykoliv zneužít ve vlastní prospěch a neobávají se vraždit. Počet lidí zavražděných komunistickou stranou po celém světě v dobách míru překračuje počet obětí obou světových válek.

TIP – KNIHA: 9 komentářů ke komunistické straně.


Související články:

Závěrečná řeč Milady Horákové u soudu v roce 1950

Milada: Film o filmu - nejslavnější soudní proces Československa