Závěrečná řeč Milady Horákové u soudu v roce 1950

Milada Horáková byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Kvůli své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany. Jednalo se o skandální proces podnícený diktátem z Moskvy odsuzovaný řadou tehdejších světových osobností.

Za zastavení její popravy apelovali také německý teoretický fyzik a vědec Albert Einstein, premiér Velké Británie Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, americká diplomatka a aktivistka.

Milada Horáková je bezesporu jednou z největších hrdinek moderní české historie. 67 let od jejího zavraždění komunisty ve vykonstruovaném procesu míří do kin životopisný snímek Milada, nabízející nový pohled na ženu, která položila svůj život za to, čemu věřila. Jedná se o režisérský debut Michala Mrnky obsazený hvězdami českého filmového plátna v hlavní roli s hollywoodskou herečkou Ayelet Zurer (Superman).

Milada Horáková odsouzená k trestu smrti oběšením údajně umírala na oprátce 15 minut. Dodnes se jedná o jednu z nejbrutálnějších justičních vražd v bývalém Československu.

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy, řízený JUDr. Karlem Trudákem, probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“ po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech na přímý příkaz prezidenta Klementa Gottwalda. Osm dní trvající proces měl svůj vynucený „scénář“, podle kterého se měli a byli donuceni obžalovaní chovat, ale v některých momentech přesto jednali proti režii.

Obzvláště doktorka Horáková, která byla vyslechnuta 1. den, se nepoddala a přes vynucenou režii se jí místy podařilo bránit sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje.

V závěrečné řeči doktorka Horáková apelovala na spravedlnost a čestné chování soudu. Vložila naděje do rozhodnutí soudu podobně jako o několik desetiletí později vložil naděje na druhém konci světa renomovaný čínský právník do rukou komunistické ho režimu v ČLR. Apelování na spravedlivou a čestnou stránku komunistické strany se nesetkalo s dobrým výsledkem ani v případě doktorky Horákové ani v případě renomovaného advokáta Kao Č'-šenga.

Horáková byla oběšena a Kao byl unesen a mučen tajnou policií. V obou případech se nakonec ukázalo, že komunistická strana skutečně postrádá spravedlnost i čest, a je tedy zbytečné se pokoušet na ně apelovat, a že v pozadí jejích činů stojí prahnutí po absolutní moci, kterou jsou připraveni kdykoliv zneužít ve vlastní prospěch, a neobávají se vraždit. Počet lidí zavražděných komunistickou stranou po celém světě v dobách míru překračuje počet obětí obou světových válek.

TIP: Sledujte pořad Případ Horáková (168 hodin) na České televizi.

KNIHA: 9 komentářů ke komunistické straně.