Lotosový porod spočívá v neoddělení placenty od dítěte (foto Radha Rosecká Píšová); Radha na zahradě svého domu. (Ondřej Horecký)
Lotosový porod spočívá v neoddělení placenty od dítěte (foto Radha Rosecká Píšová); Radha na zahradě svého domu. (Ondřej Horecký)
Do Česka přivedla tzv. lotosový porod. Sama tak porodila čtyři děti a teď radí ostatním ženám, jak rodit bez zásahu, přirozeně a bez přestřižení pupeční šňůry. Porod má podle ní být radostná a bezbolestná zkušenost, ne stresující muka plná traumat.
 
Když Radha Rosecká Píšová čekala své první dítě, viděla dokument Orgasmický porod, v němž filmaři porovnávají pět porodů doma a pět v nemocnici. U domácího porodu se snáze vyplavuje hormon štěstí oxytocin a žena zažívá při porodu silné pocity uspokojení, na rozdíl od porodů v nemocnici, kde hraje hlavní roli adrenalin, hormon stresu.

„Seděla jsem tenkrát ve čtvrtém nebo třetím měsíci, držela jsem si břicho a zbořil se mi mýtus, že tohle není možné. Moje duše ucítila, že tohle je přesně ten směr, kterým se chci vydat. Já chci zažít orgasmus u porodu!“ vzpomíná s úsměvem Radha a dodává: „Když jsem viděla ty ostatní verze, jak se rodí a křičí a všude spousty krve, ta panika, vždycky se mi zastavilo srdce.“

Při hledání více informací narazila na kusé zmínky o metodě, kdy se nepřestřihává pupeční šňůra – lotosový porod. Podstata lotosového porodu spočívá v neoddělení pupeční šňůry (pupečníku), která zůstává spojena s placentou. Placenta je orgán, kterým se dítěti dostává všech potřebných živin, krve i vzduchu.
 
U prvního porodu měla porodní asistentku, protože si nebyla jistá. Další dva porody proběhly již bez asistence neznámé osoby. Porodní bábu pouze požádali, aby byla v pohotovosti na telefonu pro případ nepředvídaných komplikací. Její služby nicméně zůstaly nevyužity.

Bez střihání

Výhody lotosového porodu jsou podle Radhy jasné. „Když děťátko vyjde ven i s placentou, vykoukne, je v klidu, dýchá pupečníkem, užívá si to a je v pohodě.“ Ale jakmile se pupečník přestřihne, přijde neklid a trauma. Dítě se najednou musí zprudka nadechnout plícemi, zatímco při napojení na placentu se rozdýchává pomaličku, postupně a pokojně, „plíce se rozbalují stejně jako motýlí křídla,“ říká Radha. Podle ní není přirozené, že dítě u porodu pláče.

Pupečník od placenty odpadne samovolně po 3–9 dnech, až šňůra seschne a ztvrdne. Stejně tak vysychá i placenta. Infekce se Radha nebála. Říká, že větší riziko infekce hrozí u přestřižení, kdy vznikne otevřená rána. Neexistuje žádný fyziologický důvod placentu odstřihnout.

20171115-porod3
Placenta má být po lotosovém porodu umístěna na prodyšné látce, kde pomalu sesychá. (Radha Rosecká Píšová)
„Když placenta vyjde ven, sama vydá dítěti přes pupečník signál o ukončení porodu. Když se přestřihne, žádné hormony o ukončení porodu k dítěti nepřijdou, což způsobuje obrovské komplikace. Pokud se placenta ustřihne, když je ještě napojená na matku, je to prakticky stejné, jako by vám někdo ustřihl ruku,“ komentuje čtyřnásobná máma.

Tím dochází k absolutnímu odpojení těl matky a dítěte. Je tam tedy obrovská ztráta bezpečí a ochrany, ztráta toho, co je malému človíčku nejbližší. Kromě toho ani tělo matky nedostane hormonální vzkaz o ukončení porodu, aby se začalo tvořit mléko v prsou, aby se žena začala zavírat a hojit. „Proto dnes mají ženy problémy s rozkojením. Příroda není hloupá, aby dítě vystavovala nebezpečí, že když se narodí, začne hubnout.“

I tady je podle Radhy odpověď na to, proč v současnosti často miminka po porodu hubnou, místo aby začala přibírat. „V tom nejcitlivějším bodě, když se dítě narodí, oni mu vlastně ublíží. Nevědomě, ale ublíží. Troufám si tvrdit, že tak dítě přijde o třetinu krve, a tím i životní energie,“ míní Radha a dodává, že její děti se narodily tříkilové, některé měly i pod tři kila, a přesto se za měsíc dostaly na dvojnásobek.

Stojí za to poznamenat, že lotosové děti jsou „výrazně červené, protože mají deci a půl krve navíc, na rozdíl od těch odstřižených, které mají krve i kyslíku míň a jsou většinou bledé nebo fialové.“

Porod ve vaně

Zatímco při prvním a druhém porodu stihl manžel napustit bazének, při třetím už to nestihli. Klučík se narodil ve 45. týdnu a všechno přišlo příliš rychle. Když se jí manžel opakovaně ptal, jestli má bazén napustit, jen odvětila: „Není čas! Není čas!“ Radha spěšně napustila alespoň vanu v koupelně a její dvě děti i s manželem čekali, až přivede na svět další přírůstek do rodiny.
 
„Cítila jsem, že přichází ta vlna orgasmu, že se otvírám, a já se pozastavovala nad tím, jestli se stydím, když se na mě dívají. A najednou jsem měla hlavu miminka v ruce...“ Od začátku do konce uběhlo 15 minut.

Když porod probíhá přirozeně, ne pod tlakem, vyloučí se oxytocin a žena má tendenci uvolnit čelist, jako při milování, a tím se uvolní i pánev. Když ale ženě řeknou: „Tlačte“ a ona tlačí do čelisti, okamžitě se jí sevře pánev. „Takže žena tlačí do něčeho, co se zavírá. A potom to bolí,“ upozorňuje Radha.

20171115-porod4
Foto: Radha s manželem Čeňkem v době, kdy čekala třetí dítě. Snímek pochází ze 40. týdne. Tehdy ještě nevěděla, že na porod si bude muset počkat dalších 5 týdnů. (poskytla Radha Rosecká Píšová)

Říká, že ženy se nemusejí bát. Porod je proces postupný a děje se už týden dopředu. Pokud je žena citlivá, zklidňuje se a nepřetěžuje se, ucítí to a bude mít čas se připravit.

Lotosový císařský řez
 
U čtvrtého dítěte však nastaly komplikace. Když se Radha ve 41. týdnu „nacítila“ do svého dítěte, říkalo jí, že nemůže ven. Intuice ji varovala, že něco se odehrává jinak. „Nejdřív jsem ty signály brala nalehko a snažila se dítě uklidnit.“ Pak se ale rozhodla zajít ke gynekologovi na ultrazvuk, kde se ukázalo, že miminku stojí v cestě placenta.

Za šest let, kdy jí čtyřikrát narostlo břicho, se pánevní dno oslabilo do té míry, že nemělo sílu vysunout placentu nahoru a ta pak zablokovala děťátku výstup. To znamenalo jediné – císařský řez. Jenže kde najít doktora, který ho provede bez přestřižení placenty? Existuje vůbec takový?

Ze křtu „lotosové knihy“ si naštěstí pamatovala jméno primáře Eima z vyškovské porodnice, který se zúčastnil debaty s kmotrem knihy, panem Odentem. Přes známé se jí podařilo získat na něj přímý kontakt a lékař přikývl. Zbývalo rychle se sbalit a hned na druhý den vyrazit do nemocnice.

Jenže byl už pátek, doktor Eim neoperoval až do pondělka, a tak musela Radha vydržet. „Dala jsem si klapky na oči, takže jsem měla takovou malou terapii tmou, a jen jsem ležela a dýchala a připravovala jsem se.“

20171115-porod2
Radha Rosecká Píšová na zahradě svého domu. (Ondřej Horecký / Epoch Times)

Přesto, i v této nelehké stresové situaci, ji neopustilo pozitivní myšlení. „Vnímala jsem to jako dar a říkala si: To je skvělý. Alespoň můžu ukázat, jak s placentou naložit, jak se o ni postarat i v porodnici.“

Nabídky personálu na léky a opakované vyšetřování s laskavostí, leč odhodlaně odmítala. „Mám pocit, že někteří se mě trochu báli. Ta kniha a vůbec, co ode mě očekávat...“ Radha vypráví, že se tehdy rozhodla postavit se ne do role oběti, ale do role svobodné lidské bytosti, která platí zdravotní pojištění, a která má právo rozhodovat o svém zdravotním stavu.

K personálu přesto přistupovala s respektem a pokorou, protože tam byli, aby jí pomohli, a dělali to, na co jsou zvyklí a nejlíp, jak to umí. Uspání při porodu odmítla a také neměla před sebou plentu, která by jí bránila ve výhledu. „Neměla jsem ani svázané ruce, jak se to dělá. Dírou v plachtě jsem sahala malému na hlavičku, když ho pan primář vytahoval ven.“

S vděkem po zákroku všem věnovala knihu Lotosový porod. „Od nikoho z nich jsem necítila, že by mě znevažoval, že svému dítěti ubližuji, ba naopak měli ke mně obrovskou úctu jako k ženě, která porodila sama doma tři děti.“

Vděčná byla i za to, že byla sama na pokoji. Za dalších 48 hodin strávených v porodnici „pupečník ztvrdnul, odpinkl se od mého chlapečka, a my si ho pak i s placentou odvezli domů.“ Placenta následně skončila na obřadním ohni.

Porodní osvěta

Před první světovou válkou se rodilo doma, vypráví Radha. Porodní báby čekaly, až placenta vyjde ven a teprve pak pupeční šňůru přestřihly. Dnes se obvykle střihá, když přestane pupečník tepat. „Tím se zastaví přísun kyslíku přes placentu. Plíce se teprve rozbalují a dítě se může začít dusit. Mohou tak vzniknout vážná fyzická i psychická zranění.“

20171115-porod5
Radha přednáší na semináři o lotosovém porodu v rodinném Meditačním centru Ordějov. (poskytla Radha Rosecká Píšová)
Radze se nelíbí současný systém, kde jsou těhotné ženy vystaveny obrovskému tlaku a v těhotenství jsou zařazeny jako nemocné. „Nejsou viděny jako ženy-nositelky života, kterým by měli dát úctu a podpořit jejich vnitřní moudro a intuici. Je to, jako by jim říkali, že nic nevědí, že nejsou schopny samy porodit dítě, že žádnou intuici nemají, že pouze odborníci vědí, co se děje a jestli je to dítě v pořádku.“

Po druhém porodu se jí podařilo spojit s autorkou knihy Lotosový porod, Australankou Shivam Rachana a zorganizovat překlad do češtiny, aby českým a slovenským ženám zprostředkovala krásu této přirozené metody přivedení potomka na svět. Od té doby také radí druhým, jak na lotosový porod.

„Informace o lotosovém porodu šířím s manželem Čeňkem už sedm let. Na přednáškách, konzultacích a internetu se o něm dozvěděly už tisíce mužů a žen. Osobně, co vím, se takto (v ČR) narodilo asi dvě stě dětí, všechny doma. Pár lotosových dětí je i z nemocnice, ale vždy to bylo tak, že je později nutili pupečník přestřihnout. Asi měli strach.“ Těm ženám, které uvažují o lotosovém porodu nebo porodu doma, Radha doporučuje důkladně se informovat a vzít si uvědomělou porodní asistentku, která ví, co proces porodu bez zásahu obnáší. 

Líbil se vám náš článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.