Premiér Jiří Rusnok se během summitu 26. listopadu 2013 v Bukurešti setkal s předsedou vlády Čínské lidové republiky Li Kche-čchiangem. (vlada.cz)
Nová éra vzájemné spolupráce ČR s Čínou, kterou dokazuje podepsání smlouvy o strategické spolupráci z března 2016 (Polsko má podobnou smlouvu od roku 2011), se neodráží pouze ve vyšší obchodní bilanci nebo častějšími politickými a obchodními kontakty, ale také zvýšeným zájmem čínských investorů o kritickou infrastrukturu v ČR a Polsku. V srpnu 2016 tak například společnost Air China vyjádřila zájem o získání 49 procentního podílu v polských aeroliniích LOT. Podobně se objevily zprávy o jednání čínské společnosti CEFC o strategické spolupráci se skupinou Vítkovice Machinery Group, která se potýká s insolvenčním řízením.
Nedávno bylo také oznámeno, že čínským státem ovládaná firma China General Nuclear Power Corporation (CGNPC) je mezi kandidáty na výstavbu nových jaderných bloků v České republice. „Je pozoruhodné, že účast stejné firmy na rozšíření jaderné elektrárny Hinkley Point ve Velké Británii vedla k důkladnému přezkoumání možných bezpečnostních rizik, a dostala zelenou až poté, co britská vláda přijala nové bezpečnostní záruky. V návaznosti na tento projekt dospěla britská vláda k názoru, že je nutné zavést nové institucionální postupy, které minimalizují možná rizika pro národní bezpečnost vyplývající ze zájmu cizích firem investovat do prvků národní kritické infrastruktury," říká programový ředitel PSSI Petr Lang.
Česká republika i Polsko momentálně přikládají rozvoji vztahů s Čínou nebývalou pozornost. Mimo ekonomickou spolupráci se z Číny stává významný politický partner, a proto je potřeba účinně zajistit, že přiliv investic a zintenzivnění obchodních vazeb nepovede ke snaze o politické kompromisy, například v případě územních nároků v Jihočínském moři nebo při možném přiznání statutu tržní ekonomiky Evropskou unií.
„Ačkoliv není pochyb o tom, že rozšiřující se spolupráce obou zemí ve vztahu k Číně sebou přináší mnoho výhod v řadě odvětví, současná debata postrádá větší povědomí o možných rizicích. Podle mě chybí širší diskuse o dopadech investičních projektů z bezpečnostního hlediska, pokud se tyto plány začínají zaměřovat na strategické oblasti jako jsou aerolinie, telekomunikace, energetika nebo výrobní průmysl. Právě kvůli tomu jsme vydali tuto studii, která by měla mimo jiné propojit komunity a vytvořit neformální vazby mezi českými a polskými představiteli aktivně se zabývajícími vztahy s Čínou," dodává Lang.
Zdroj: Filip Šebek, PSSI
Studii s názvem COMPARING THE CZECH‑POLISH APPROACH TO CHINA: ASSESSING BOTH CHALLENGES AND OPPORTUNITIES FROM A SECURITY-MINDED PERSPECTIVE je možné si přečíst na stránkách Pražského institutu bezpečnostních studií zde. Na stránkách PSSI je také možné přečíst i k tomuto tématu několik blogů, a to zde.
