Ilustr. foto. (Pixabay.com)
Ilustr. foto. (Pixabay.com)
My všichni se přirozeně chceme cítit dobře. Ale co se stane, když se naše oblíbená metoda zbavování stresu obrátí proti nám? 

Silné závislosti se na nás podepisují jak fyzicky, tak duševně. Ale podle spisovatelky Lisy Boucherové, autorky knihy Zvednout se ode dna (Raising the Bottom: Making Mindful Choices in a Drinking Culture), lidé často zapomínají, že skutečným kořenem chování závislých lidí je zraněná duše.

„Závislost je neduh duše. Lidé se jen snaží vyplnit díru v duši,“ říká Boucherová, zdravotní sestřička, která skoro 30 let pomáhá ženám překonat alkoholismus. Většina poradců specializujících se na závislosti potvrdí, že nutkání jejich klientů má duchovní podtext. Například organizace Alcoholics Anonymous zdůrazňuje duchovní probuzení jako nutný krok k prolomení moci alkoholu nad člověkem.

Pro notoriky to však není snadné. Může jim zabrat roky nebo i desetiletí, než jsou ochotni uznat, že mají problém. „Hrdost a ego, to je to, co lidi drží zamčené v závislosti. Nechtějí připustit, že něco nedokáží ovládnout,“ říká Boucherová.

Alkoholička nové doby

Všichni jsme náchylní k občasným neřestem, ale ne vždy dokážeme posoudit, kdy už zacházíme příliš daleko. A ještě záludnější to je v případech, kdy je závislost ve společnosti tolerovaná. Na rozdíl od heroinu nebo amfetaminu je alkohol droga legální a společensky přijatelná.

Vezměme si kupříkladu stále častěji se vyskytující postavičku „matky s vínem“, poukazuje Boucherová: „Alkoholička nové doby u sebe nosí pleny a na nohou má značkové lodičky.“ Užívání rekreačních drog všeobecně je historicky na vrcholu a alkohol zůstává tou nejrozšířenější drogou, hned po tabáku.

A žen se to dotýká obzvlášť silně. Jen v USA stoupl od roku 1999 počet úmrtí žen – bělošek ve věku 35–54 let v důsledku konzumace alkoholu dvojnásobně, napsal The Washington Post. Podle jedné studie z roku 2013 utrácejí výrobci alkoholu za reklamy téměř o 400 procent víc než v roce 1971. V reklamě sice jemně upozorní, abyste pili „zodpovědně“, ale převažující vzkaz veřejnosti je, že nasávat je zábava na úrovni a společensky uznávaný způsob, jak pustit věci z hlavy.

Ale Boucherová se domnívá, že ženy, které si přivyknou bojovat se stresem pomocí alkoholu, ztratí svou vnitřní schopnost vypořádat se s těžkostmi života. A není to jen otázka alkoholu. Všechny nejničivější drogy poskytují dočasný únik z mizérie. Tyto látky mohou být vítanou pomocí u vážných zranění nebo choroby, ale stanou-li se naší hlavní metodou, jak věci zvládat, ztrácíme důležitou část sebe sama.

Pokud se chceme cítit dobře a chronicky při tom spoléháme na tyto látky, může to zabrzdit náš emocionální a osobnostní růst, upozorňuje Boucherová, protože si nikdy nevybudujeme silný charakter, takový, jaký získáme pouze tím, že svízelným životním situacím čelíme s jasnou myslí. 

Krásným příkladem může být sestra Boucherové, úspěšná podnikatelka po padesátce, která byla až do doby před čtyřmi lety silně závislá na pervitinu. „To je žena, která se nikdy nenaučila poprat se se životem. Musela jít zpátky a znovu se naučit, jak se s konflikty vypořádat správným způsobem,“ vypráví Boucherová. Tuto neschopnost si ostatně odnesly obě sestry jako nežádoucí dědictví po matce. V dětství ji viděly buď zpitou nebo omámenou valiem, a když vyrostly, daly se podobnou cestou. „Matka nás nikdy nenaučila, jak věci zvládat,“ dodává spisovatelka.

Nemoc duše

Proč by si někdo dobrovolně vybral, že si zničí vztah, připraví se o peníze a zdevastuje si zdraví? Závislost není věcí logiky. Drogy všeho možného druhu jsou na vzestupu. V souvislosti se závislostí se zpravidla hovoří o návykových látkách, ale dnes se závislost vyskytuje i u dalších neřestí – pornografie, hazardních her, nakupování, trávení času na internetu a mobilech atd.

20180126-hry
Ilustr. foto. (Pixabay.com)

Vědci mají za to, že by mohli brzy objevit, jak se epidemie závislostí zbavit. Probíhající studie se snaží vyvinout léčbu, které se zaměřuje na chemickou nerovnováhu a špatná nervová spojení v mozku závisláků.

Jenže co když je náš problém se závislostí složitější, než jakékoliv vědecké řešení? Psychoterapeutka a pastorka Sheri Hellerová z New Yorku je toho názoru, že při boji se závislostí se nelze vyhnout psychologickým a duchovním aspektům choroby. „Citové zranění nemůžete vyléčit intelektuálně.“

Duše je pojetí, které je často v rozporu s moderním lékařstvím, ale vždy to tak nebývalo. Lidé se kdysi dívali na smysl svého utrpení. Slavný švýcarský psychiatr Carl Jung znovu vynesl na svět slovo duše, které dřív patřilo do světa mýtů a pověstí. „Jung pronesl, že závislost je vlastně pomýlené hledání Boha. Je to pokus o pocítění euforie, kterého se vám dostane, když máte pocit sounáležitosti nebo pocit, že vás někdo miluje,“ vysvětluje Hellerová.

Psychoterapeutka věří, že kořenem stoupající vlny závislosti jsou změny ve společnosti, kde pocity lidskosti, důvěrnosti a sounáležitosti byly nahrazeny kulturou technologie, celebrit a nejednotnosti. Lidé se cítí izolovaní, je toho na nich moc, a tak sáhnou po čemkoliv, co vyplní vnitřní prázdnotu.

Víc než jen síla vůle

Přestat se špatnými návyky najednou dokáže pouze hrstka z nás. Závislým lidem často pomáhá napojit se na něco většího, než jsou oni sami, a tak se vydat na cestu k zotavení. Jenže takový krok není snadný, už proto, že ti, kdo se dali na drogy, bývají nezřídka jedinci, jejichž víra v Boha nebo v dobro člověka byla těžce otřesena.

U těch, kteří jsou vůči zmínkám o vyšší moc skeptičtí, Hellerová radí použít neutrálnější jazyk. „Aby se někdo mohl ponořit do procesu léčení a sebepoznávání, musí se oddat něčemu vyššímu, než je jeho vlastní vůle. Můžete (například) říct, že si ten člověk musí otevřít obzory a začlenit nové myšlenky,“ říká psychoterapeutka.

Někteří tvrdí, že klíčem k uzdravení je síla vůle, ale terapeutka Kimberly Hershensonová, která se specializuje na práci s drogově závislými, si myslí, že silná vůle nestačí: „Pokud se na to podíváte z pohledu nemoci, máte nad závislostí stejnou moc asi jako nad rakovinou. Ať zkoušíte, co chcete, váš mozek bude chtít další.“

Naše návykové impulzy jsou napojeny na centra v mozku spojená s přežitím a radostí, takže reagují rychleji a důrazněji než části mozku spojené s uvažováním. To znamená, že vlna chutě na danou látku bude daleko rychlejší než myšlenky na následky. „Závisláci se nemohou přinutit ke zdraví, tím, že na sebe budou přísní. Tohle je o tom být ochotný, ne neústupný,“ míní Hellerová.

Je-li závislost nemocí ducha, pak musí léčba přijít z nitra. Existují sice nástroje, které řeší fyzickou stránku závislosti, ale odborníci říkají, že je třeba také kultivovat pozitivní chování jako pokoru, zodpovědnost, hledání smyslu a zdravé mechanismy, jak řešit životní situace.

Ano, život může být krutý, může se zdát šílený, ale to, jak ho zvládneme, určuje naši budoucnost. Boucherová radí být vděční za to, co máme, popřemýšlet a spojit se s tím, co je pro naše duše podstatné. „Jsme lidské bytosti. Potřebujeme ticho. Potřebujeme rozjímat. Potřebujeme rozvíjet celého člověka.“


Pokud se vám článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Přeložil O. H.; Zdroj: small United States