Ministr kultury Ilja Šmíd gratuluje k ocenění Dáma roku doktorce Zoře Dvořákové, 25. 2. 2018. (Ministerstvo kultury)
Rytíři české kultury se letos stali český básník, prozaik a hudebník Jáchym Topol a pomocný biskup pražský Václav Malý.
Resortní ocenění Dáma, Rytíř, Mecenáš české kultury je udělováno jako výraz uznání umělcům a dalším osobnostem společenského dění, kteří mimo kulturní přínos obohatili společnost také svědectvím svého života coby čestní, stateční a mravní lidé, často navzdory útlaku obou totalit 20. století. „Když se dotkneme žhavých kamen, spálíme se a pamatujeme si to. Ale lidstvo je nepoučitelné,“ varoval na ceremonii podle ČTK Šmíd.
Dvořáková, mimo jiné autorka knihy To byla Milada Horáková, patří k uznávaným spisovatelům literatury faktu a za své celoživotní dílo získala Cenu Miroslava Ivanova. Ve svých dílech poutavě líčí české kulturní a společenské dění 19. a 20. století spolu s životními osudy řady význačných osobností: J. V. Myslbeka, Josefa Zítka, výtvarníků generace Národního divadla, Miroslava Tyrše, T. G. Masaryka aj. Druhým jejím tematickým okruhem je problematika protikomunistické rezistence, a toho se právě týká její nová kniha Děsivý červenec 1950: Třicet šest kauz monstrprocesu „Milada Horáková a spol.“ v záznamech bezpečnosti a justice a očima obžalovaných a odsouzených.
Během jejího psaní se sedm let věnovala rozsáhlému studiu archivních materiálů reflektujících označení monstrproces Horáková a spol. a v knize podrobně rozebírá 35 procesů, o kterých veřejnost téměř nic neví a které proběhly v létě 1950 a následovaly bezprostředně po procesu s Miladou Horákovou. Bylo v nich odsouzeno 639 osob a uděleno 7 830 let žaláře včetně několika trestů absolutních a doživotního vězení.
Kniha je psána čtivou formou, spíš jako literatura faktu. Je v ní poskytnut prostor pro vyjádření Státní bezpečnosti a justice (dozvídáme se, jak mnohé akce monitorovala, řídila a sama vyprovokovala), ale právě tak je tu místo, aby své náhledy a svoje postoje vyslovili obžalovaní. Procesy jsou řazeny a líčeny tak, aby tvořily souvislou dějovou linku. V knize je spolu s 90 fotografiemi objasněno, jak procesy byly připraveny a prokonzultovány s nejvyššími stranickými místy, která určila jejich průběh i výsledek, přičemž bylo rozhodnuto, jak má být o tom informována veřejnost, a jak to má být využito propagandisticky. Když se všechny tyto děje sestaví v jeden souvislý příběh, který si lze naráz přečíst, pro čtenáře to bude otřesné poznání a poučení o totalitě, zahubené demokracii, ale i o lidských charakterech.
Knihu vydalo nakladatelství Eva-Milan Nevole a Klub dr. Milady Horákové a při festivalu Mene Tekel ji dnes představil v refektáři kláštera u kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze Ing. František Šedivý, předseda Klubu dr. Milady Horákové, a Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph.D., ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
