Tovární robot. (Phasmatisnox / CC BY 3.0)
Abychom se ve svých úvahách mohli dostat ke čtvrté průmyslové revoluci, musíme si ale nejprve stručně vymezit ty tři předchozí. Asi nejznámější je první průmyslová revoluce, jejíž prvopočátky sahají až k anglickým manufakturám na zpracování bavlny na konec 18. století. Skutečná průmyslová revoluce nicméně vzniká až ve chvíli, kdy se v Anglii (a následně se zpožděním několika dekád v Evropě a Severní Americe) dostává do výrobního procesu nový a do té doby nevídaný zdroj energie: parní stroj poháněný spalováním uhlí. První průmyslová revoluce Evropě přinesla zánik tradičních forem uspořádání společnosti, úpadek aristokracie i vznik rozsáhlých dělnických mas, které se začaly dožadovat svého podílu na správě společnosti. Celá éra pak smutně vyvrcholila první světovou válkou.
Ta byla více než symbolickým předělem značícím začátek nové průmyslové revoluce, pro kterou se stala hnacím motorem informace a její šíření. Biograf, gramofon, telefon, rádio a později televize, ale i automobil nebo dopravní letadlo (a nakonec kosmická raketa) – vynálezy, které za několik desetiletí proměnily lidskou společnost tak rychle a radikálně, jak se neproměnila za celou svou předchozí existenci.
Druhá průmyslová revoluce vybudovala náš svět tak, jak jej známe. Rychlost šíření informace však stále rostla.
Jako třetí průmyslovou revoluci proto mnozí označují dobu počítačů a především internetu. Třetí průmyslová revoluce je dobou člověka – uživatele, který na internet přesouvá svou práci (a v různé míře i sociální život).
„Otázka, kterou si v posledních letech začíná klást stále více lidí, je, jaký dopad bude mít masivní automatizace na lidskou společnost.“
Algoritmy se ale neustále zdokonalují a spolu s rostoucím výpočetním výkonem začínají opatrně otevírat vrátka čtvrté průmyslové revoluci. Prvními vlaštovkami přicházejících ekonomických a politických změn jsou například samořídící automobily. Čtvrtá průmyslová revoluce se však neomezuje jen na segment dopravy. Pokračující robotizace a automatizace pracovních procesů, v nichž byl až dosud přítomen člověk, se dotkne prakticky všech odvětví ekonomiky, od zemědělství, přes výrobu až po segment služeb.
Otázka, kterou si v posledních letech začíná klást stále více lidí, je, jaký dopad bude mít masivní automatizace na lidskou společnost. Pokud se bude taxík, který si objednáte, řídit sám, vyvstává otázka, co dělat s hypotetickým taxikářem, jehož práci už nikdo nebude potřebovat. Podle některých odhadů může jen v České republice zaniknout až polovina dosavadních pracovních míst. Na otázku, kde budou naši vnuci a pravnuci shánět zdroj obživy a jak se naše společnost pod tíhou výrazných ekonomických změn promění, zatím odpověď hledáme.
Autor je publicista a absolvent politologie. Názory v článku jsou názory autora, které nereprezentují názory a postoje Epoch Times.
Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Epoch Times.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
