Bušidó doslova znamená „Tao bojových umění“ a klade důraz zejména na morálku cvičenců bojových umění. Učenci studující bušidó obecně připisovali původ této japonské bojové tradice silnému vlivu konfucianismu, který vznikl právě v Číně.
63-letý herec se v posledních desetiletích velmi sblížil s autoritářskými názory čínské komunistické strany a je v čínsky mluvícím světě považován za hlásnou troubu režimu z Pekingu. Přestože se stal ve filmovém průmyslu dobře známou hereckou hvězdou, jeho chování v reálném životě může řadu jeho krajanů silně popuzovat. Navrhovaný nový zákon, za který se Chan horlivě zasazuje, by zakazoval každému občanovi Čínské lidové republiky obhajovat japonské bušidó. Návrh nového zákona má proti-japonské ladění a dává bušidó do kontextu s extrémismem. Konkrétně zákon zní: „Zákaz obhajovat japonský militarismus, fašismus a japonské bušidó“, z čehož se má stát trestný čin.
Rodák z Hongkongu v posledních desetiletích učinil několik kontroverzních veřejných prohlášení, která schvalovala kroky autoritářské vlády v Pekingu. V roce 2009 například znehodnotil demokracii na Tchaj-wanu, když řekl: „Nejsem si jistý, zda je dobré svobodu mít, nebo nemít.“ A na otázku, zda je svoboda dobrá, odpověděl, „že cítí, že Číňané potřebují být kontrolováni“.
Poté co Chan v roce 2013 vstoupil do komunistické strany uvedl: „Stále více cítím, že my, Číňané, musíme být kontrolováni. Když nás nikdo nekontroluje, děláme si, co chceme.“ Podle stránek focus.de k tomu ještě dodal, že „příliš mnoho svobody může vést k chaosu, jak je tomu dnes v Hongkongu,“ čímž narážel na prodemokratické protesty hongkongských studentů.
Návrh z 9. března byl odpovědí na incident, ke kterému došlo v únoru, kdy si dva čínští muži oblečení v uniformách japonské armády udělali selfie na místě historického vojenského památníku – bunkru v Nan-ťingu. Muži byli později zatčeni čínskou policií a zadrženi na dobu 15 dnů. Čínská média v širokém rozsahu informovala o incidentu a označila chování mužů za vlastizradu, přičemž citovala vzpomínky některých Číňanů na japonskou agresi a vojenské zločiny během druhé světové války. Čínský režim proti Japonsku v posledních letech silně vystupuje. Někteří kritici režimu vytýkají, že z Japonska uměle vytváří nepřítele, aby odváděl pozornost od vlastních potíží s nedůvěrou Číňanů vkomunistickou stranu.
Bušidó, také známé jako cesta bojovníka (samuraje), má kořeny v japonské feudální historii a patří k nejznámějším prvkům japonské kultury. Lidé ho mohou znát z filmů, televizních programů, literatury a umění, v nichž se hojně vyskytuje. Události druhé světové války značně zkomplikovaly obraz bušidó, protože tak jako podporovatelé militarismu v Japonsku, tak i odpůrci japonské agrese během války a po válce připsali vzestup japonského impéria hlavně učení bušidó.
Čínská státní média v souladu s požadavky čínského režimu podporují protijaponské cítění a důsledně vykreslují bušidó jako ztělesnění japonských vojenských zločinů a agrese vůči Číně v oblasti kultury.
Překlad: Peter Petko; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
Hrdinové Číny: Jackie Chan, Kao Č'-šeng a skutečná statečnost
Jackie Chan versus svobodný Hongkong
Jackie Chan vstoupil do komunistické strany, vyvolal znechucení v Hongkongu
Jackie Chan vstoupil do komunistické strany, vyvolal znechucení v Hongkongu