Sýček obecný, Pták roku 2018, je naší nejohroženější sovou a v Česku jich zbývá posledních 100–130 párů. (Luboš Mráz / naturfoto.cz)
Sýček obecný, Athénina sova, už dávno smrt nevěští. Naopak, sám je na pokraji vyhynutí, a symbolizuje tak osud podobných druhů. Udělením titulu sově, která se nachází na pokraji vyhynutí, česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. 
Sýčci původně hnízdili v dutinách stromů, v současnosti jsou ale v Česku vázaní výhradně na lidská sídla. (Ondřej Prosický / naturephoto.cz)
Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové již loni vyzvali všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí odstranili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka.
Tato sova, kterou je možné považovat za ukazatele zdravé a pestré krajiny, si tento titul a naši plnou pozornost rozhodně zaslouží. Vždyť tam, kde žije sýček, se daří i dalším živočichům zemědělské krajiny.
Ještě nedávno byl sýček hojnou sovou, která si svou zvědavostí (lákají ho rozsvícená okna), neprávem vysloužila nelichotivou nálepku posla smrti. Za 40 let ale počty sýčků strmě klesly na méně než deset procent původní populace.
Mapa současného hnízdního rozšíření sýčka obecného. Data z roku 2014–2017. Pro přiblížení klikněte sem. (FŽP ČZU v Praze / ČSO a AOPK)
Dnes zvoní umíráček naopak samotným sýčkům, kteří se v současnosti řadí mezi naše nejohroženější ptačí druhy. Vinu nese především změna přístupu člověka ke krajině – zejména přechod na intenzivní zemědělství s používáním chemie, spojování políček do obrovských lánů nebo úbytek extenzivní pastvy a shromažďování dobytka kolem statků.
To vše přeměnilo naši krajinu v nehostinné místo, ze kterého sýček téměř vymizel. A stejný osud, kterému čelí sýček, čeká i ostatní živočichy zemědělské krajiny.
„Naděje ale umírá poslední,“ doufají ornitologové. „Přestože sýček patří mezi naše nejohroženější opeřence, věříme, že cílenou ochranou mu můžeme pomoci. Za poslední roky jsme udělali mnoho práce – díky monitoringu víme, kam je potřeba cílit aplikovanou ochranu, vyvěšujeme budky a sýčci v nich úspěšně hnízdní, se zemědělci upravujeme zemědělské hospodaření, aby sýčci měli vhodná loviště v okolí svých hnízd, odstraňujeme technické pasti (sudy, bazény, roury, síťovina), na kterých každoročně zbytečně zahyne mnoho sýčků i jiných živočichů…“
Vlna podpory pro sýčky
Úbytek sýčků nenechává chladnými ani stovky lidí z řad široké veřejnosti, kteří se nechtějí smířit s tím, že by jejich děti znaly sýčka pouze z vyjmenovaných slov.
Instalace budek do vhodného prostředí je jeden z kroků, jak ornitologové podporují hnízdění sýčků. (Martin Šálek / ČSO)
Po výzvách k veřejnosti jsou ornitologové potěšeni, jakou vlnu podpory sýčkům dostali.
„Za poslední rok téměř 800 lidí přispělo na záchranu sýčků celkovou částkou skoro 650 000 Kč! Dárci navíc vyjadřují svoji podporu i milými a povzbudivými vzkazy na dárcovském portálu,“ uvádí Lucie Hošková, fundraiserka ČSO. Na tomto portálu může na záchranu sýčků v ČR přispět každý, komu záleží na osudu této krásné sovičky.
Ochránci děkují veřejnosti za úžasnou podporu, kterou jste vloni poskytli sýčkům – díky ní se mohli naplno věnovat záchraně této krásné sovy. Svými dary příznivci zajistili kofinancování projektu ATHENE nejen pro minulý rok, ale i pro část roku letošního. Hodnota darů přesáhla očekávání.
Nová generace sýčků. Mláďata ornitologové kroužkují, aby bylo možné sledovat jejich pohyb po opuštění hnízda. (Martin Šálek / ČSO)
A jak si vlastně ohrožené sovy vedou?
„Za dobu působení projektu ATHENE jsme vyvěsili již více než 50 zabezpečených budek a odstranili antropogenní pasti na více než padesáti statcích. Jen letos jsme zkontrolovali 318 lokalit, zjistili 64 houkajících samečků, potvrdili vyvedení 37 mláďat, z toho přibližně poloviny z našich budek, všechny známé hnízdní lokality co nejvíce zabezpečili, na několika z nich domluvili správnou seč či pastvu s ohledem na sýčky, aby se jim dobře lovilo.
Kromě toho jsme zpracovali databázi příčin úmrtnosti sýčků a dalších našich sov a do tisku připravili leták o antropogenních pastech.
Poprvé jsme letos zjistili vesnice se třemi houkajícími samečky (dříve běžná věc, nyní naprostý unikát). Snad jsou to první vlaštovky blýskání na lepší časy…??“ jsou potěšeni ornitologové.
Získané prostředky budou využity na odstraňování antropogenních (člověkem vytvořených) pastí, péči o potravní teritoria a také na vytvoření hnízdních příležitostí.
V sudech na vodu se ročně utopí desítky sýčků. Nejohroženější jsou nezkušená mláďata. (Ronald van Harxen)
Plováky nebo pletivo přehnuté přes okraj sudu mohou ročně zachránit stovky živočichů. Inspiraci najdete v Ptačím světě a na stránce Pták roku 2018. Fotografie pastí a jejich zabezpečení můžete posílat do konce září na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . (Martin Šálek / ČSO)
Plováky nebo pletivo přehnuté přes okraj sudu mohou ročně zachránit stovky živočichů. Inspiraci najdete v Ptačím světě a na stránce Pták roku 2018. Fotografie pastí a jejich zabezpečení můžete posílat do konce září na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . (Martin Šálek / ČSO)
„Na vhodných místech vyvěšujeme speciální zabezpečené budky,“ sdělil koordinátor ochrany. Vloni je k hnízdění využilo osm párů sýčků a minimálně na čtrnácti dalších místech sovám poskytly alespoň úkryt a místo k odpočinku,“ popisuje hlavní koordinátor ochrany sýčka, Martin Šálek z ČSO a dále upozorňuje:
„Mláďata to po opuštění hnízda nemají vůbec lehké a jen malé procento se jich dožije dospělosti. Bohužel velmi často najdou smrt zcela zbytečně – na lidmi vytvořených pastech – v sudech s vodou, nádržích s melasou, ve vertikálně stojících trubkách či okapech ústících do kanálků pod zemí, které by mohl každý člověk na své zahradě snadno zabezpečit a tím chránit sýčky i další ptáky.“
Spjatost sýčků s lidským obydlím
Sýčci jsou spjatí s lidskými sídly a zemědělským hospodařením. Proto i jejich ochrana vede přes úzkou spolupráci ornitologů s farmáři a majiteli pozemků, kde sovy hnízdí. Je až neuvěřitelné, že se ochráncům sýčků ještě nikdy nestalo, že by farmář odmítl na ochraně sýčků spolupracovat.
„Začíná to obvykle vysvětlováním, proč je důležité sýčky chránit. Farmáři si po čase začnou sovích společníků vážit a jsou na ně hrdí. Často nám dokonce pomáhají s vyvěšováním budek, vracejí vypadlá mláďata zpět do hnízda nebo si na vedlejší objekt vyvěsí věrnou kopii naší budky,“ popisuje Šálek a dodává:
„Jeden z farmářů si všiml, že sýčci létají pod okap sbírat z mokrého trávníku žížaly. Další večery pak chodil kropit trávník, až voda vyhnala žížaly na povrch a sýčci je tak mohli bez obtíží lovit.“
Technické pasti, jako například stojící roury s hladkým povrchem představují pro ptáky velké nebezpečí. (Zuzana Karlíková / ČSO)
Jakmile se pták do úzké roury s hladkým povrchem dostane, čeká ho pomalá smrt. V této rouře zahynuli v jednom roce hned dva sýčci. (Ronald van Harxen)
Jakmile se pták do úzké roury s hladkým povrchem dostane, čeká ho pomalá smrt. V této rouře zahynuli v jednom roce hned dva sýčci. (Ronald van Harxen)
Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická obvykle široce rozšířeným ptačím druhům. Občas, jako v letošním roce, ale ornitologové udělají výjimku.
„Sýček obecný v současné době rozhodně nepatří mezi hojné ptáky – naopak – se zbývajícími 100–130 páry je to naše nejohroženější sova. Jeho dramatický úbytek přitom přímo souvisí se změnou lidského přístupu ke krajině. Sýčka lze vlastně považovat za ukazatel zdravé zemědělské krajiny a celkové druhové bohatosti. Proto si tento opeřenec rozhodně zaslouží naši pozornost,“ uvádí Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO).
Sýčci mohou najít smrt i v pohozené síťovině. (Ronald van Harxen)
Ještě na začátku dvacátého století byl sýček obecný nejhojnější sovou nacházející se téměř v každé vesnici i volně v otevřené krajině. To se ale vlivem intenzifikace zemědělství změnilo. Ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo, ve kterém se nedaří většině živočichů včetně sýčka.
Vyvěšované budky jsou zabezpečené proti vniknutí predátorů, jako jsou například kuny. Sýččí specialisté České společnosti ornitologické (zde hlavní koordinátor ochrany sýčka Martin Šálek) je také pravidelně kontrolují. (Zuzana Karlíková / ČSO)
Do záchrany charismatických sýčků obecných se zapojují jak ornitologové, tak i široká veřejnost. (Tomáš Bělka / birdphoto.cz)
Do záchrany charismatických sýčků obecných se zapojují jak ornitologové, tak i široká veřejnost. (Tomáš Bělka / birdphoto.cz)
Více na Facebooku.
ČT: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095970013-chcete-me/217562221300028/video/570814
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
