(freestocks.org / Unsplash)
Problém je, že tento zázrak s sebou nese bezútěšné vedlejší účinky. Všeobecná závislost na lécích, bakterie odolné vůči antibiotikům a bezbřehé výdaje na zdravotnictví, to je výčet jen několika problémů, kterým dnešní medicína čelí.
Podle zdravotního výzkumníka a filozofa, doktora Jeremy Howicka, nám moderní lékařství přineslo jasné výhody, avšak vzalo nám schopnost rozhodovat o správném dávkování.
Vyvinuli jsme účinnou léčbu chorob, které dříve bezcitně zabíjely, ale teď trpíme jiným problémem: příliš moc léčiv. „Poprvé od 2. světové války klesá v USA očekávaná délka života. Léky potřebujeme, ale bereme jich až příliš moc, do bodu, kdy nás to ruinuje a kdy už to není zdravé,“ říká Howick.
Vnitřní lék
Howickova nová kniha “Doctor You: Introducing the Hard Science of Self-Healing,” (Sami sobě doktorem: Úvod do přírodní vědy samouzdravování) nabízí přesvědčivé řešení naší nezdravé závislosti – naučit se využívat schopnost svého těla uzdravit se samo.
Tento koncept těla jako samouzdravovacího organismu není ničím novým. Vlastně existuje už od dob, kdy lidé začali léčit nemoci. Starověcí lékaři z celého světa si povšimli, že tělo, pokud má dostatek času a pomoci, se často napraví samo.
Samozřejmě, přijít k takovému závěru je daleko snazší, když máte k dispozici pouze pozorování z přírody, staré tradice a primitivní nástroje. Dojít k takovému názoru dnes už tak pravděpodobné není. Se zázračnými všeléky ve 20. století přišlo očekávání, že na každou nemoc musí existovat pilulka anebo že se přinejmenším může nějaká najít, když se do toho vlije dost výzkumu a financí.
Toto očekávání přineslo neuvěřitelné pokroky, ale také pokřivilo naše chápání toho, co to znamená být zdravý. Dnes berou Američané každý den alespoň pět léků na předpis a často bez jakékoliv kontroly či pochopení jejich vzájemné interakce.
Lékařská chyba se nyní v USA řadí mezi třetí nejčastější příčinu smrti. Smrtelné chyby při předepisování léků zabijí ročně přes 100 tisíc Američanů.
Placebo není klam
Vědci bádající po nových lécích na schopnost organismu sám se uzdravit nahlížejí jako na statistickou mrzutost spíš než na požehnání. Aby byl nějaký lék prohlášen za účinný, testy musí prokázat, že je silnější než placebo. Placebo efekt ukazuje, že i když pacienti berou falešné léky, jejich příznaky se často zlepší.
A nejde tu jen o prášky. Nedávná studie z Oxfordské univerzity zkoumala přes padesát studií na téma placeba u různých chirurgických technik a zjistila, že placebo operace byla stejně účinná jako ta opravdová, a to víc než u poloviny testů.
O placebo efektu se často hovoří jako o klamu způsobeném obalamucením za účelem určit nepředpojatou pravdu. Proto se u některých testů přistupuje k tomu, že ani výzkumníci neznají, kteří pacienti dostali placebo a kteří ne.
(pixabay)
Placebo efekt však může demonstrovat, jak jsou naše mysl a tělo připraveny na sebeuzdravování, a bez šálení. Vědci z lékařské fakulty na Harvardu v roce 2016 objevili, že i když pacientům prozradili, že berou nepravé léky, samotný rituál polykání pilulek předepsaných opravdovým lékařem měl stejně za následek výrazné zlepšení bolesti zad.
I jiné studie s placebem u deprese, alergické rýmy, IBS a ADHD ukázaly pozitivní účinky. Placebo efekt není pouhým trikem, šálením mysli. Čerpá z tzv. „interní lékárny“, jak tomu Howick říká, tedy z chemických látek, které účinkují jako lék a které jsou přirozeně produkovány v našem těle.
Jedna studie s pacienty před operací zkoumala, jaký dopad bude mít tato vědomost na použití léků proti bolesti. Vědci poučili polovinu pacientů o endorfinech, chemických látkách v těle, které likvidují bolest, přičemž druhá polovina pacientů nedostala žádné ponaučení.
Po operacích vyplnil každý ve skupině nepoučených žádost o prášky na bolest, ale z poučené skupiny tak učinilo pouze deset procent.
Jestliže je interní lékárna tak účinná, proč se o tom víc nepíše? Proč se víc neprosazuje? Howick má za to, že jde hlavně o otázku zisku. Zdravotní průmysl její léčebný potenciál vidí, jenže ten se nedá dost dobře prodat.
„Když pracujete u GlaxoSmithKline, máte úžasnou jídelnu se zdravou stravou, daleko zdravější, než co dostanete v nemocnici. Vyučuje se tam vnímavost a jóga. Mají programy, jak pomoci zaměstnancům přestat užívat léky, jenže pro nás mají podnikatelský model takový, abychom brali léků víc,“ míní Howick.
Síla empatie
Naštěstí nemusíme čekat na farmaceutický průmysl, abychom začali využívat své vlastní tělo k uzdravení se. Zdravá strava a cvičení jsou všeobecně známé strategie pro lepší zdraví, ale existuje celá řada i jiných věcí, které lze pro svůj organismus udělat.
Můžeme se stýkat s blízkými přáteli, praktikovat vděčnost a kultivovat pozitivní náhled na svět. Dokonce i přístup vašeho lékaře může mít měřitelný dopad na zdraví. Podle Howicka lékař, který vám projeví empatii, může mít stejný přínos jako recepis na prášky proti bolesti, depresi a úzkosti.
(Rosie Fraser / Unsplash)
Empatie je ostatně Howickovi velmi blízká. Je ředitelem Programu empatie na Oxfordské univerzitě, kde zkoumá, jaký dopad má empatie na zotavení pacientů. Jeho tým vědců nedávno publikovat systematické přezkoumání náhodných testů, které dokazují, jak mocná může empatie být.
Jedna studie zjistila, že pacientům lékařů, kteří prošli výcvikem empatie, se zredukovala bolest o jeden bod (na 10místné stupnici). To možná nezní jako něco velkého, ale je to dost, aby bolest klesla ze silné na střední či ze střední na mírnou. Pro některé pacienty i tato malá změna znamená obrovskou pomoc.
„V kontextu opioidní krize lidé často začnou brát léky, a to je vede na cestu k silnějším a silnějším lékům a u mnohých to vede k závislosti a smrti, kdežto komunikace může opravdu pomoct,“ vysvětluje Howick.
Důvod, proč je empatie tak účinná, je, že pomáhá zmírnit pocit osamělosti, kterým mnozí z nás trpí. Výzkumy ukázaly, že pocit izolace je obecně zrovna tak škodlivý pro zdraví jako kouření. Když máte někoho druhého, s kým se můžete podělit o své obavy a starosti a víte, že vás vždy podpoří, může přinést tolik potřebný pocit podpory a snížit stres.
Racionální přístup k léčbě
Jak máme jako laici rozhodnout, kdy si vzít lék a kdy nechat působit přirozený průběh? Za prvé zvažte závažnost problému. Kupříkladu léky k zastavení mírné bolesti hlavy nemají většího účinku než placebo. Zato u větších problémů už je třeba odborného zásahu.
„Když se dostanete do automobilové nehody, půjdete do nemocnice. Ale většina věcí, s nimiž k praktickému lékaři chodíme, si léky nevyžadují,“ tvrdí Howick.
Pokud potřebujete zdravotní péči, zvolte nejprve tu nejkonzervativnější, nejlevnější a nejméně rizikovou možnost. Léky a operace mohou zachránit život, ale také mohou mít spoustu vedlejších účinků, které jsou horší než nemoc samotná.
Jestliže čelíte vážnému zdravotnímu problému, zvažte důkazy a výsledky za navrhovanou léčbou. Například u rakoviny pacienti často jako první variantu volí agresivní způsoby léčby, aby si zachránili život, jenže si málokdy uvědomí, že tyto drsné metody nikdy nebyly schváleny na základě testů, kde by se jako výsledek zvažovala úmrtnost.
„Většina z těchto pokusů byla založena na zástupných závěrech jako zmenšení tumoru, což je důležité z patofyziologického hlediska, ale tumor se může vrátit s ještě větší agresivitou,“ podotýká Howick.
Moderní medicína nás může zachránit před extrémními situacemi, ale pro všeobecnou údržbu zdraví hledejte způsoby, které pracují se samouzdravovacími mechanismy vašeho těla.
Osteopat a pohybový instruktor Ed Paget z kanadské Alberty měl nedávno pacientku, která trpěla přes šest měsíců silnou migrénou. „Bylo to tak zlé, že nemohla řídit, musela nechat školy a do nemocnice chodila jen, aby se jí alespoň trochu ulevilo,“ vysvětluje Paget.
Dostat se na kobylku její bolesti si vyžádalo nějaké to pátrání. „Zkoumali jsme všechny oblasti jejího těla, které by mohly mít na migrénu vliv nebo k ní přispívat a jedna věc, která se ukázala, byla, že před začátkem bolestí upadla na kostrč,“ vzpomíná terapeut.
Pomocí opatrné manipulace se podařilo zasadit kostrč zpět na místo a migréna se vypařila. „Tělo se vždy snaží uzdravit. Dokonce i když umíráte na rakovinu, začne se vám uzdravovat pořezání na kůži. Většinou musíme nalézt důvod, proč se tělo neuzdravuje. Odstraňte ho a nechejte zbytek na přírodě,“ radí Paget.
Uvědomte si, jak silní opravdu jste. Příroda je plná samouzdravovacích mechanismů. A jelikož je naše tělo součástí přírody, i my disponujeme podobnými rysy. Tělo vytváří každých 15 minut miliardu a půl nových buněk. V cévách nám plavou mocné buňky, které neustále hledají a ničí škodlivé mikroby.
Zvažte fakt, že ve světě, kde jsme obklopeni tolika silami, které by nás snadno mohly poslat na onen svět, je vážná choroba relativně vzácná.
„Někdo může namítat: ,No, když je to naše tělo tak skvělé, proč jsme potom nemocní?‘ Ale je to právě naopak, zvážíme-li všechny ty parazity a bakterie, které neustále přicházejí do našeho těla a klidně by nás mohli zabít. Skutečnost, že většina lidí zůstává celý život zdravá, to je něco úžasného. A to je ten důkaz neuvěřitelných vlastností lidského těla,“ uzavírá Howick.
Přeložil O. H.; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
