Vojáci Lidové osvobozenecké armády při pochodu Hongkongem. (Lam Yik Fei / Getty Images)
Členové CSIS se domnívají, že Čína je schopna využít všech prostředků včetně hrozeb a lákadel, aby přivedla obchodní a politickou elitu na svou stranu, a zároveň je motivovala k obraně vlastních zájmů a vlastní politiky.
Zpráva věnuje celou kapitolu Novému Zélandu jako případové studii, ve které je Čína schopna využívat svých ekonomických vazeb k zasahování do politických záležitostí partnerské země.
Zjevné pokusy Čínské komunistické strany zasahovat do politiky a ovládat místní čínskou diasporu přitáhly v posledních měsících značnou pozornost. V případě Austrálie tato pozornost vedla k rezignaci významného politika, jenž měl údajné vazby na čínský režim. Austrálie však zašla ještě dále a zavádí novou legislativu, která by měla omezit vliv čínského režimu v zemi.
V loňském roce zpravodajská služba Nového Zélandu naléhavě vyzývala místní vládu k hlasitějšímu odporu vůči politickému vlivu Pekingu, přičemž upozorňovala na úsilí komunistické strany Číny získat přístup k citlivým informacím z vládního a soukromého sektoru. Zároveň poukázala na neoprávněné snahy ovlivňovat společenství čínských emigrantů na Novém Zélandu.
Důležité cíle
Podle zprávy CSIS je Nový Zéland důležitým cílem čínského režimu z celé řady důvodů. Patří mezi ně například bohaté přírodní zdroje, členství v NATO a aliance zpravodajských služeb Five Eyes, která během studené války spolupracovala proti Sovětskému svazu a Číně.
Těsně před hlavními volbami na Novém Zélandu v loňském roce byl původem čínský poslanec Ťiang Jang z vládnoucí Národní strany podroben veřejnému vyšetřování česky z důvodu jeho minulosti v Číně, během níž vyučoval čínské vojenské důstojníky. Jang působil v minulosti v různých parlamentních výborech včetně zahraničních záležitostí, obrany a obchodu. On sám odmítl jakékoliv pochybení.
Komise amerického Kongresu monitorující hospodářské a bezpečnostní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou byla nedávno informována, že vše, o čem byl zpraven tehdejší novozélandský premiér Bill English, se dostalo souběžně i k Jiangovi Yangovi.
A co víc, komise se dozvěděla, že Novozélandská labouristická strana, politická strana současné předsedkyně vlády Jacindy Ardernové, přijala dary od lidí, kteří mají vazbu na agenturu čínského režimu, která usiluje o rozšiřováni vlivu režimu v zahraničí.
Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová (uprostřed) při cestě na tiskovou konferenci v Parlamentu ve Wellingtonu. (MARTY MELVILLE / AFP / Getty Images)
Zpráva CSIS dále uvádí, že tyto pokusy ovlivňovat politiku na Novém Zélandu ohrožují suverenitu státu a přímo ovlivňují práva čínských Novozélanďanů na svobodu projevu, sdružování a svobodu náboženství.
Příklad pro Kanadu
Události na Novém Zélandu slouží v mnohém jako příklad toho, jakou má Peking představu o budoucnosti vztahů s ostatními národy.
V roce 2010 řekl Richard Fadden, tehdejší vedoucí kanadské zpravodajské služby v rozhovoru s kanadskou veřejnoprávní televizní a rozhlasovou stanicí CBC, že řada kanadských politiků navázala úzké vazby se zahraničními vládami, přičemž Peking byl v tomto ohledu označen jako nejvlivnější činitel.
Kanadský šéf rozvědky Richard Fadden před Stálým výborem pro veřejnou a národní bezpečnost. (Mathew Little / The Epoch Times)
Deník Globe and Mail později odhalil, že jeden z politiků, o němž se Fadden zmiňoval, je ministr kabinetu v Ontariu Michael Chan. Chan uvedl, že pro Kanadu nepředstavuje bezpečnostní riziko, a později deník zažaloval.
Brian Lee Crowley, výkonný ředitel „think tanku“ Macdonald-Laurierova institutu, prohlásil, že kanadská vláda – jak liberálové, tak konzervativci, vnímali Čínu při svém nástupu k moci hlavně jako ekonomickou příležitost.
Pokud jde o současnou liberální vládu, Crowley se domnívá, že se přiklání spíše k ekonomické stránce věci, což zvyšuje obavy o národní bezpečnost.
Jako příklad uvádí, že krátce po vítězství ve volbách vynaložila současná vláda značné prostředky a úsilí na změnu negativního veřejného mínění ohledně obchodování s Čínou.
Průzkumy a veřejné konzultace však ukázaly, že Kanaďané zůstávají ohledně vztahu Kanady s komunistickou zemí znepokojeni.
Nicméně, vzhledem k tomu, že Ottawa nedávno odmítla nabídku čínského státního podniku koupit známou kanadskou stavební společnost Aecon, zdá se, že některé záležitosti týkající se bezpečnosti, jsou stále ještě ve hře. Vláda se ale zjevně veřejné diskuzi na toto téma vyhýbá, neboť si nechce poštvat Peking proti sobě.
Vzhledem k nedávným odhalením neohrožených aktivit Pekingu v zemích, které jsou spojenci Kanady, se Crowley domnívá, že zpráva předložená kanadskou zpravodajskou službou dává smysl.
„Myslím, že pokud jde o současnou taktiku a strategii prosazování čínských zájmů v Kanadě, měli by být Kanaďané v mnoha ohledech obezřetní,“ dodal.
„Čína se netají faktem, že využívá komunitu Číňanů žijících v zahraničí jako nástroje šíření svého vlivu po celém světě včetně Kanady. Není také tajemstvím, že do kanadské politiky chtěli dosadit lidi, kteří obhajují zájmy Číny.“
Článek byl redakčně zkrácen.
Přeložil: Petr Matějček; Zdroj.
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
Poslanec Nového Zélandu působil na vojenských akademiích v Číně, šetří ho tajná služba
Tajná zpráva odhalila ovlivňování australské politiky čínskými komunisty
Tajná zpráva odhalila ovlivňování australské politiky
Čína bez cenzury: Jak si Čína kupuje australské politiky
Bližší pohled na Zemanova čínského poradce a společnost CEFC
