Banter Gebang je největší skládka odpadu na světě. Je však již plná a Jakarta se snaží najít pro ni novou lokalitu. Tisíce sběračů odpadků, žijící v blízkosti skládky, shromažďují při příjezdu odpadních vozidel vše, co se dá zrecyklovat | Nikon D810 + AF-S NIKKOR 17–35 mm f/2,8D IF-ED | f/7,1 | 1/2500 s | ISO 160 | © Kadir Van Lohuizen
Banter Gebang je největší skládka odpadu na světě. Je však již plná a Jakarta se snaží najít pro ni novou lokalitu. Tisíce sběračů odpadků, žijící v blízkosti skládky, shromažďují při příjezdu odpadních vozidel vše, co se dá zrecyklovat | Nikon D810 + AF-S NIKKOR 17–35 mm f/2,8D IF-ED | f/7,1 | 1/2500 s | ISO 160 | © Kadir Van Lohuizen
Již malé děti se učí, že odpad se má třídit, jakou barvu má ta která popelnice a co do ní patří. Hospodaření s odpadem patří mezi nejpalčivější témata moderního světa.

Někomu  nestačí o některých problémech jen slyšet nebo číst, ale potřebuje vidět také vizuální podobu, aby si mohl uvědomit jejich naléhavost.

Z toho důvodu se holandský fotograf a ambasador značky Nikon Kadir Van Lohuizen vydal do světa a svým pohledem zmapoval, jak pracují s odpadem lidé v různých jeho částech.

Vznikly tak fotografie z celého světa, které tvoří jedinečnou sociální sondu. Příběhy nakládání s odpady pocházejí z Jakarty, Tokia a São Paula a odrážejí se v jeho fotografiích.

lagos0117 0002
Makoko je oblast v Lagosu, ve které žije přibližně 85 000 obyvatel. Osada je v podstatě postavena v zálivu. Všechny domy stojí na pilotách a přístup k nim je možný pouze z lodí, které proplouvají úzkými kanály. Odpad často bývá skladován pod domy jako náhrada pevné půdy | Nikon D500 + AF-S NIKKOR 17–35 mm f/2,8D IF-ED | f/5,6 | 1/200 s | ISO 160 | © Kadir Van Lohuizen

Otázky související s životním prostředím byly Kadirovi blízké již řadu let. Ve snímcích se zračí Kadirův nepřetržitý výzkum tohoto důležitého tématu.

Inspirací se Kadirovi stalo setkání s množstvím odpadu, které viděl na malých ostrovech a plážích, když pracoval na předchozím projektu, který se zabýval dopady klimatických změn a zejména vzestupem hladiny oceánů. To v něm  vyvolalo velké obavy.

„V současnosti se naše chápání celosvětového problému s odpadem omezuje na vložení odpadu do pytlů a odpadkových košů. Nikdy nepřemýšlíme o jeho další cestě a množství práce a úsilí věnovaného jeho likvidaci. Chtěl jsem sledovat, co se stane s naším odpadem, vystopovat, jak se s ním zachází, pokud se s ním vůbec nějak zachází,“ sdělil Kadir společnosti Nicon, která podporuje jeho projekty.

NYC0516 3786
Loď, která sváží odpadky z Bronxu a části Queensu do recyklačního závodu v Brooklynu | Nikon Df + AF-S Zoom-NIKKOR 17–35 mm f/2,8D IF-ED | f/5,6 | 1/2500 s | ISO 160 | © Kadir Van Lohuizen
 
Proč se lidé po celém světě tak málo zajímají o odpad?

„Nemáme ve zvyku ptát se, co se stane s odpadem, který projde našima rukama. Téměř vše, co vyhodíme, se dá znovu použít nebo recyklovat, a pokud se podíváte na čistý objem produkovaného odpadu, zejména v západních společnostech, tak je hrozivý. V některých městech, která jsem navštívil, nezbývá na manipulaci s tímto odpadem už žádné místo. Ve městech, jako je New York, jsou skládky odpadu plné a odpad se musí exportovat. Tento problém mají i v Jakartě, která již doslova nemá místo na zvládnutí odpadu, který vyprodukuje, a přesto se odpad nadále vozí na největší skládku odpadu na světě. Naproti tomu v Tokiu, největším městě světa, recyklují v podstatě všechno. Z toho se můžeme přiučit.“

„Je fascinující a užitečné vidět, jak se situace liší mezi jednotlivými zeměmi a světadíly,“ vypovídá cestující fotograf.

tokyo0816 1487
Ve společnosti Daiichi Shoji v Tokiu dokáží za účelem recyklace zpracovat přibližně 40 metrických tun papíru denně | Nikon D500 + AF-S Zoom-NIKKOR 17–35 mm f/2,8D IF-ED | f/4,5 | 1/100 s |ISO 1600 | © Kadir Van Lohuizen

tokyo Panorama1
Společnost Showa Glass zrecykluje 350 tun skleněných lahví za den a 420 000 tun za rok. Z tohoto množství pochází 72 % z firem a 28 % z domácností | Nikon D500 + AF-S Zoom-NIKKOR 17–35 mm f/2,8D IF-ED | f/10 | 1/2000 s | ISO 320 | © Kadir Van Lohuizen

„Například New York produkuje nejvíce odpadu ze všech míst na světě – dvakrát více než město na druhém místě v množství odpadu, Mexiko. Přesto se nijak nezabývá svou vlastní spotřebou. Výsledkem je export odpadu ke zpracování jinam. Na druhou stranu Japonsko je mimořádně úspěšné v opětovném využívání svých velmi omezených surovinových zdrojů a v mnoha ohledech ukazuje příklad ostatním městům, jak správně zacházet s odpadem. Volba takových extrémů byla jediným způsobem, jak najít rovnováhu mezi identifikováním problému a pokusem představit jeho řešení tak, aby se lidé opravdu zamysleli nad odpadem.“

NYC0516 1057
Eugene Gadsen (58) je „plechovkář“ – člověk, který v ulicích sbírá plastové odpadky a plechovky. Tuto práci dělá již 30 let. Za každou plechovku nebo lahev dostane 5 centů. Vydělá si přibližně 20 $ za den | Nikon D5 + AF-S NIKKOR 35 mm | f/1,4 | 1/250 s | ISO 160 | © Kadir Van Lohuizen

Podmínky byly docela drsné, zejména v místech s intenzivní vlhkostí, jako je Jakarta, fotograf potřeboval, aby těla fotoaparátů a objektivy obstály. Také musel působit diskrétně.

V paměti mu utkvěl Lagos, kde skládka odpadu byla relativně dobře organizovaná. Bez komunit na skládce odpadu, které separují různé materiály, by se toto poněkud apokalyptické město už dávno utopilo ve svém vlastním odpadu.

lagos0117 0010
Zavážková jáma Ojata je velká přibližně 45 hektarů. Každým dnem i nocí zde pracuje přibližně 5 000 sběračů, kteří oddělují odpad přijíždějící kamiony z Lagosu. Materiál, který oddělí, je následně prodán za účelem recyklace | Nikon D500 + AF-S NIKKOR 17–35 mm | f/13 | 1/250 s | ISO 160 | © Kadir Van Lohuizen

Kadir Van Lohuizen – BIO

Kadir van Lohuizen, který sídlí v Amsterdamu, je učitel fotografování a spoluzakladatel fotografické agentury NOOR. Profesionálním fotografem je od roku 1988 a jeho práce inspiruje mnoho lidí. Kadir se ke kariéře fotografa rozhodl poté, co ve škole objevil svou vášeň k fotografování. Jeho kariéru však utvářela hlavně jeho zvědavost objevovat svět.

Kadir, který je po celou svou kariéru fotografem na volné noze, fotografoval konflikty po celé Africe, nejvíce je však zřejmě známý díky svým projektům týkajícím se sedmi světových řek, těžby diamantů, Via PanAm o současné migraci v Americe a projektu „Where will we go“, který se zabýval důsledky zvedání hladiny moře na člověka. Kadir pokračuje ve spolupráci s agenturou NOOR a v rizikových oblastech dokumentuje prostřednictvím svých fotografií globální problémy.

Obdržel velký počet ocenění, včetně ceny World Press Photo, Visa d’Or za svou práci v Čadu a v roce 2004 obdržel prestižní cenu Dutch Dick Scherpenzeel Prize za nejlepší reportáž týkající se rozvojového světa.

Dvakrát byl porotcem v soutěži World Press Photo Contest, je členem komise World Press Photo Advisory Board a vydal čtyři knihy fotografií.

Ve své roli evropského ambasadora značky Nikon Kadir představí svůj individuální styl, technický přístup a pracovní etiku, které druhé povzbudí k tomu, aby posunuli své vlastní hranice v oblasti fotografie.

http://noorimages.com/photographer/lohuizen/    


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.