Grafické znázornění.
Jak známe naše „osmičková výročí“?
Podle letošního výzkumu téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom se znalostmi o roce 1918, dvě třetiny z nich správně uvedly založení republiky. Český národ vnímá invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968 negativněji než vznik protektorátu.
Lidé nejlépe znají události v roce 1918 a 1968 (79 %, resp. 76 % respondentů), u roku 1948 správně odpovědělo 65 % dotazovaných. Mnichovskou dohodu v září 1938 nedokázalo správně zařadit 46 % lidí. Z výzkumu společnosti NMS pro Paměť národa také vyplývá, že znalosti se zvyšují s rostoucím věkem, vzděláním a příjmem.
Pamatují si spíš založení republiky před 100 lety
Mladí lidé ve věku 18–24 let jsou na tom nejhůře se znalostmi událostí v roce 1938 (zná je jen 42 %) a komunistického puče v roce 1948 (co se tehdy stalo, ví 51 % dotazovaných mladých). Pražské jaro a invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkají téměř polovině (46 %) nejmladší věkové skupiny. Nejlepší povědomí mají mladí o událostech okolo založení Československa v roce 1918 (72 %).
„Musíme se naučit dětem a mladým lidem historii vyprávět zajímavě. Záleží na učitelích a rodičích, jak a o čem s dětmi mluví. Potíž je, když události chápou jako kapitolu v učebnici a neznají příběhy, které dokážou zaujmout,“ říká Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel Post Bellum.
Odhadujeme, že zhruba 200 tisíc dětí a mladých lidí převážně z učňovských oborů a technických průmyslovek považuje historii za okrajové téma, pro jejich život nezajímavé. „Je to vážné společenské ohrožení, ti lidé budou brzy volit a přitom jsou snadno manipulovatelní, mohou podléhat extrémistickým ideologiím,“ říká Kroupa.
„Je to vážné společenské ohrožení, ti lidé budou brzy volit, a přitom jsou snadno manipulovatelní, mohou podléhat extrémistickým ideologiím.“ – Mikuláš Kroupa
Pražské jaro a invaze v roce 1968
Pražské jaro a invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkají téměř polovině (46 %) nejmladších zpovídaných. Celkově ale 76 % všech respondentů průzkumu ví, co se v roce 1968 stalo. Na druhou stranu ale 45 % lidí neví, co si představit pod pojmem „Pražské jaro“ (nebo uvedli zcela nesprávnou odpověď). A 9 % respondentů si tento pojem spojilo s hudebním festivalem.
Grafické znázornění.
Při srovnání průzkumu NMS a šetření CVVM vychází, že se srpnem 1968 jsou spojeny silné emoce. Podle CVVM ti, kteří obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy znali, zaujímali k němu negativnější hodnocení, než k období protektorátu.
Více než 60 % mladých se chce o historii učit jinak
Nejčastějšími informačními zdroji, ze kterých své znalosti moderní historie čerpáme, jsou podle průzkumu školní výuka a učebnice či encyklopedie. Škola je hlavním zdrojem informací u všech sledovaných výročí. Ale u srpnové invaze v roce 1968 je jím v nejmenší míře (39 %), pro pětinu dotazovaných byly hlavním informačním zdrojem rodina, přátelé a známí.Jen podle čtvrtiny dotázaných je výuce moderních dějin věnována dostatečná pozornost. 35 % nejmladších respondentů ji označuje za dostatečnou (či spíše dostatečnou), zároveň je ale 61 % stejně starých lidí přesvědčeno, že je jejich školní výuka historie 20. století určitě nedostatečná či spíše nedostatečná. Více než polovina mladých lidí by se tedy historii chtěla učit jinak.
76 % všech dotazovaných lidí si myslí, že moderní dějiny by měly podle většiny být vyučovány sledováním filmů, následovaných diskuzí a návštěvami důležitých míst. Nejméně doporučovanou formou výuky je práce s učebnicemi.
Jak hodnotíme Masaryka, Palacha a letošní výročí
Heslo prvního československého prezidenta „Nebát se, nelhat, nekrást“ je podle dotazování NMS pro českou společnost stále platné.
Výroky, že Mnichovská dohoda byla rozhodováním „o nás bez nás“, a byla zradou na našem národě, vyvolávají podle průzkumu NMS souhlas. Ti, kdo Mnichovskou dohodu vidí jednoznačněji jako zradu, zastávají také postoj, že jsme se v roce 1938 měli bránit.
Souhlas vyvolává i výrok, že přechod k nastolení komunistické diktatury v únoru 1948 byl protiústavní puč. Většina těch, kteří mají názor na smrt Jana Masaryka, si myslí, že šlo o vraždu.
Čin Jana Palacha je dle průzkumu považován spíše za hrdinský čin. Zda byl jeho čin v lednu 1969 zbytečný, na to nemají zpovídaní vyhraněný názor. Výrok, tvrdící, že normalizační represe, které postupně následovaly po okupaci v roce 1968, byly nevyhnutelné, vyvolává mezi respondenty nesouhlas.
Hrob Jana Palacha od Olbrama Zoubka na Olšanských hřbitovech. (Autor: Přemysl Otakar – Vlastní dílo / CC BY-SA 4.0)
Průzkum byl proveden na vzorku 1 004 respondentů ve věku 18–65 let metodou on-line dotazování v rámci Českého národního panelu.
Zjištění vyplývají z šetření CVVM z letošního jara a právě zveřejněného průzkumu agentury NMS Market Research.
Celou závěrečnou zprávu z průzkumu NMS Market Research pro Paměť národa najdete na tomto odkazu.
Podle zdroje: TZ Post Bellum.
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
