Prezident Donald J. Trump podepisuje výkonné nařízení k íránským sankcím v Zeleném sále Trump National Golf Club, 5. srpna 2018 v Bedminster Township, New Jersey. (fotokredit: Bílý dům @ Shealah Craighead)
Prezident Donald J. Trump podepisuje výkonné nařízení k íránským sankcím v Zeleném sále Trump National Golf Club, 5. srpna 2018 v Bedminster Township, New Jersey. (fotokredit: Bílý dům @ Shealah Craighead)
Spojené státy obnoví 7. srpna širokou škálu sankcí vůči íránskému režimu. Prezident Donald Trump tak podniká další krok navazující na odstoupení USA od tzv. íránské nukleární dohody před třemi měsíci.


Sankce přicházejí v době, kdy obyvatelé Íránu pořádají čím dál více protestů za změnu režimu. Vadí jim korupce současného režimu a zneužívání majetku země k financování maligních aktivit v regionu namísto pomáhání Íránčanům.

Vysocí úředníci USA dnes reportérům oznámili, že Spojené státy podporují íránský lid, ale nevolají po změně režimu. Obviňují íránskou vládu z toho, že je největším „sponzorem“ terorismu na světě, podporuje diktátory a hraje na Středním východě destabilizační roli. Sankce dle nich mají vládce přimět ke změně jejich chování.

Írán začal strádat již před uvalením sankcí. Po odstoupení USA od dohody se začala íránská měna propadat a už více než 100 mezinárodních firem ohlásilo svůj záměr odejít ze země. S tím roste i nezaměstnanost.

Americký prezident dnes prohlásil, že ho těší, že některé země redukují nebo dokonce končí s importem íránské surové ropy. „Naléháme na všechny národy, aby podnikly kroky, které dají Íránu jasně najevo, aby si vybral: buď přestanou vyhrožovat, změní destabilizační chování a reintegrují se se světovou ekonomikou, anebo budou pokračovat po cestě ekonomické izolace,“ dodal dále Trump.

První vlna sankcí USA vůči Íránu se týká nákupu US dolarů, prodeje cenných kovů, transakcí v íránské měně, íránského dluhu a íránského automobilového sektoru.

V listopadu by pak měly přibýt sankce, které budou mít dopad na íránskou ropu a energetický sektor, finanční instituce, přístavní operace, loďařský průmysl a pojišťovnictví.

30. července nabídl americký prezident svému íránskému protějšku, Hasanovi Rúhánímu, setkání bez jakýchkoliv podmínek. Rúháni přijal nabídku na setkání jen za podmínky, že USA se znovu připojí k íránské nukleární dohodě.

Úředník Trumpovy administrativy řekl, že sankce vůči Íránu potrvají do doby, než země ze Středního východu zastaví své aktivity v obohacování uranu a přestane v regionu se zlovolnými aktivitami.

Čína, Rusko, Německo, Francie, Velká Británie a EU v íránské nukleární dohodě zůstávají.

Trump tuto dohodu nazývá „otřesnou jednostrannou dohodou, která selhává v naplnění svého nejzákladnějšího cíle – blokování všech možností Íránu k vytvoření jaderné bomby; a poskytuje životně důležité peníze vražednému diktátorství, které pokračuje v krveprolévání, násilí a vyvolávání chaosu“.

„Bojové hrátky“

5. srpna potvrdily Íránské revoluční gardy jejich několikadenní námořní bojové cvičení na začátku měsíce. Dle státní tiskové agentury IRNA šlo o cvičení „ke konfrontaci možného ohrožení“ nepřítelem.

Úředníci USA řekli 2. srpna, že Spojené státy mají za to, že Írán již začal námořní cvičení v Zálivu, zjevně s předsunutým datem (tradičně bývají tato cvičení pozdějšího data), aby vyostřil napjaté vztahy s USA.

„Cvičení bylo provedeno s cílem kontroly a ochrany bezpečnosti mezinárodních námořních tras v rámci programu výročních vojenských cvičení Gard,“ řekl dle IRNA mluvčí Íránských revolučních gard, Ramezan Sharif.

Vedení americké armády potvrdilo 1. srpna zvýšenou íránskou námořní aktivitu, která sahala až po Hormuzský průliv, strategické místo globální ropní námořní trasy.

Íránský duchovní vůdce, Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí, podpořil minulý měsíc Rúháního názor, že Írán by mohl blokovat exporty ropy v Zálivu, pokud budou zastaveny íránské exporty.



Čtěte také: Proč USA odstupují od nukleární dohody s Íránem