Čínští mniši se 28. ledna 2017 účastní ceremonie v chrámu Šao-lin, aby oslavili lunární Nový rok v okrese Teng-feng v provincii Che-nan v Číně. (STR / AFP / Getty Images)
Akce, která se konala 27. srpna 2018, byla za 1 500 let v historii chrámu prvním formálně vyhlášeným politickým postojem mnichů. Chrám se nachází na jednom z vrcholků hory Song, posvátné hory v okrese Teng-feng v provincii Che-nan v Číně. Chrám byl postaven za dynastie Severní Wei. V průběhu historie byl několikrát zbořen a znovu vystaven. Současné budovy jsou staré pouze 495 let a nyní patří do světového dědictví UNESCO.
V posledních desetiletích se chrám postupně odkláněl od svých buddhistických kořenů, přičemž se stále více kladl důraz na využití slávy chrámu v komerčních projektech. Opat Š' Jung-sin, který nastoupil v roce 1999 do vedení chrámu, se stal zástupcem čínské legislativy v chrámu a také velkým reformátorem zbytku „starých pořádků“. Dnes je chrám Šao-lin velkým obchodním impériem, s filmovou a televizní společností, malířskou akademií, vydavatelstvím a putovní divadelní šou, která tu a tam navštíví i Českou republiku.
27. srpna v 7 hodin ráno přibližně tucet mnichů vypochodovalo ve vojenském stylu k horní bráně kláštera, aby za potlesku více než 100 diváků, včetně místních představitelů komunistické strany, předních mnichů chrámu a jejich zahraničních žáků, vyvěsili vlajku Čínské lidové republiky.
V chrámu se původně vyučoval buddhismus, který do Číny přišel z Indie. Mniši zde hledali cestu k nekonečnému soucitu Buddhy a usilovali o dosažení duševní dokonalosti v odloučení od světského světa. V chrámu se také předávaly metody pro rozvoj těla a mysli spojené s výukou bojových umění, které ovšem nemají sloužit k agresi, ale jako prostředkem k sebepoznání na cestě k duševní dokonalosti a Boží milosti. Mnohá učení byla ztracena zejména během takzvané Kulturní revoluce, krvavé kampani komunistické strany na vykořenění prastaré čínské kultury.
V uplynulých letech, oficiálně ateistická komunistická strana, usilovala o těsnější ideologickou kontrolu náboženské víry v Číně. V březnu 2018 odstartoval čínský režim kampaň, během níž měla všechna náboženská místa vyvěsit národní vlajku a přijmout ústavu, „základní socialistické hodnoty“ a „tradiční čínskou kulturu“. Čínský režim pojmenoval tuto kampaň jako „čtyři vstoupení“.
V naději, že podřízení se kampani zmírní napětí, vyvěsilo od května 2018 čínskou vlajku také mnoho islámských mešit na území ČLR.
Mniši z chrámu Šao-lin na slavnostní ceremonii vyvěšení vlajky komunické strany Číny. (Screenshot z webové stránky chrámu Šao-lin)
Pro podporu této kampaně uspořádalo pracovní oddělení Spojené fronty, agentura zaměřená na ovlivňování skupin uvnitř i vně Číny směrem k plnění politiky Strany, v červenci 2018 konferenci týkající se náboženských záležitostí.
Strana na konferenci rozhodla o tom, že všechna náboženská místa by měla vyvěšovat národní vlajku při důležitých událostech jako jsou náboženské festivaly, tradiční čínské festivaly, a také na Národní den, státní svátek připomínající nástup komunistické strany k moci.
Chrám Šao-lin je prvním buddhistickým klášterem, který při oficiálním obřadu vyvěsil státní vlajku. Jeho opat Š' Jung-sin vyzval ostatní kláštery, aby následovaly jejich příklad. Š' Jung-sin je viceprezidentem státní buddhistické asociace, organizace pomocí níž čínský režim monitoruje činnosti všech buddhistických praxí v zemi. Předpokládá se tedy, že on sám je jakousi prodlouženou rukou čínského režimu. V minulosti obdržel od místního oddělení pro turistický ruch darem džíp s náhonem na čtyři kola, což podle pravověrných následovníků buddhismu ilustruje jeho odklon k materialismu.
Reakce Číňanů na internetu
Zprávy o vlajkovém ceremoniálu vyvolaly mezi obyvateli Číny vlnu kritiky chrámu za to, že vnáší politiku do náboženství.
Uživatel Weibo, sociální platformy podobné Twitteru, pod přezdívkou Laozhou napsal: „Nevěřte v Buddhu, ale v marxismus. Nečtěte buddhistická písma, ale modlete se ke Straně. Bandě podvodníků.“
Jiný uživatel Weibo, kterého citoval list South China Morning Post, napsal: „Buddha a Marx si potřásli rukama... Buddhismus slouží ke kultivování mysli, těla a ducha - co to má společného s politikou? Nevzdali se snad mniši v klášteře světského života? Není mi to příjemné a myslím si, že vyvěšování národní vlajky v chrámu prostě není vhodné.“
Dr. Chan Sze Chi, starší přednášející na Hongkongské baptistické univerzitě řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Svobodná Asie v srpnu 2018, že buddhismus má v Číně velký počet následovníků, takže čínský režim přinutil nejprve chrám Šao-lin, aby přijal takový postoj, čímž bylo učiněno oficiální varování všem dalším chrámům.
„Pokud budeme hledat mezi buddhistickými kláštery příklad, chrám Šao-lin je tím nejlepším, protože je velmi slavný a jeho bojující mniši se stali symbolem. Nejambicióznější chrám Šao-lin poklekl, takže ostatní budou následovat,“ řekl doktor Chan.
Článek přeložil a upravil Milan Kajínek; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
Komercializace náboženství v Číně
Komerční Šao-lin
Temná strana chrámu Šaolin
