Existuje celá řada fyzických, emocionálních, duševních výhod, které jdou ruku v ruce s tím, když se člověk chová ctnostně, laskavě a bezúhonně. (Photo by Priscilla Du Preez on Unsplash)
Jenže jediná věc, nad kterou jsem tehdy přemýšlel a chtěl ji dělat, bylo obout si boty a pelášit do lesa. Hlavně že jsem mohl lézt na stromy, hrát si v kalužích, rychle jíst a stavět bunkry.
Zkrátka, neměl jsem čas na dobré způsoby. Zdálo se mi, že být dobrým člověkem prospívá hlavně ostatním, a nikdy ne mně. Navíc mi vždy zdůrazňovali, abych druhým říkal věci ohleduplně, zatímco já jim chtěl hlavně jen vynadat. Takže to prospívá druhým, je to tak?
Odpověď zní: ano i ne. Možná že je to stejně tak dobré i pro mě. Co může člověk získat tím, že bude následovat ctnost a snažit se být zdvořilým, empatickým, štědrým či třeba vděčným, upřímným nebo dokonce altruistickým?
Starověcí Řekové měli daleko širší pojetí ctnosti a morálky než současní lidé. Dle jejich názoru se ctnost mohla zrcadlit v jakémkoliv předmětu či chování lidí a vystupovat navenek jako projev excelence a dokonalosti. Člověk tak mohl slyšet ctnost v hudebním díle či ji vidět ve statném zvířeti, například v koni.
Určitá hudební díla, jako je například Beethovenova „Óda na radost“, bývají často označována jako božská a dokonalá. Dalším příkladem může být fyzický projev koně, který je zdravý a jeho pohyby jsou bezchybné. Takové zvíře je pak označováno za vynikající exemplář.
Starověcí Číňané měli podobně rozsáhlý pohled na ctnost. Věřili, že čím více byl člověk ctnostnější, tím byl zdravější. Jeho zdraví se pak zrcadlilo v očích a kvalitě jeho pokožky. Číňané se domnívali, že ctihodný člověk žil zdravý a dlouhý život.
Pokud se zamyslíme nad ctností, není omezená jen na morální stránku věci, ale má přímý dopad na naši fyzickou, emocionální a duševní pohodu.
Ctnost a zdraví
Podívejme se na to z fyzické stránky. Všichni známe koncept toho, co znamená být fyzicky fit: dobrá strava, cvičení, přiměřený spánek a spousta dalších věcí. Dalo by se říci, že pokud následujeme tyto principy, jsme fyzicky ctnostní a dosahujeme tak dobrého zdraví.
Z emocionálního hlediska obdobně tušíme, že mít kolem sebe pozitivně naladěné osoby, vyhýbání se negativním lidem a mít pozitivní přístup k životu má kladný vliv na emoční zdraví. Z určitého hlediska můžeme konstatovat, že toto jednání je emočně ctnostné.
Ilustr. foto. (Photo by Guilherme Stecanella on Unsplash)
Tyto příklady ilustrují, že zapojení se do ctnostných fyzických a emočních aktivit přináší dobrý výsledek.
Nu dobrá, a co vyšší principy ctnosti, jako je štědrost, vděčnost a morální zásadovost?
Vezmeme-li v úvahu velkorysost, Smith a Hilary Davidsovi, autoři knihy Paradox štědrosti: Dáváním získáme, braním ztrácíme, argumentují: „Štědrost je určitým způsobem paradoxní. Ti, kteří dávají, dostanou něco nazpět. Tím, že (se) dáváme ostatním, posilujeme naše vlastní postavení. Vzdáváme se něčeho, co vlastníme, a sami se tím přibližujeme ke kvalitnějšímu životu.“
Americký profesor psychologie Robert Emmons studoval vliv vděčnosti na štěstí a blahobyt. Zjistil, že mezi danými aspekty existuje přímá úměra. Čím více jsme vděční, tím víc jsme šťastnější.
Vše výše zmíněné se točí v oblasti mezilidských záležitostí, avšak v podnikání je tomu obdobně. Počestnost vytváří návratnost pro jednotlivce i firmy.
Michael Jensen z Harvard Business School definuje počestnost jako: „Stav celistvosti, úplnosti, neporušenosti a dokonalosti.“ Všechno tohle je nezbytné pro optimální výkon. Existují jasné paralely mezi Jensenovým pojetím integrity a starověkým řeckým pojetím ctnosti jako druhu dokonalosti.
Jensen také definuje celistvost jako „dodržení slova a slibu“, což znamená, jednoduše řečeno, dělat to, co říkáme, že uděláme, a splnit to, co slíbíme. A pokud nebudeme schopni dostát svému slovu a slibům, pak podniknout kroky k nápravě škod či problémů tím způsobených.
Čestnost zvyšuje výkonnost
Pokud budeme vědomě řídit automobil, který má píchlé jedno kolo, daná jízda nebude úplně optimální. Sice nejspíš půjde řídit, avšak rozdíl v jeho obsluze bude obrovský.
Pokud je vůz v dobrém stavu a je bezúhonný, funguje efektivně. Jensen dále tvrdí, že když lidé uvnitř organizace fungují se smyslem pro celistvost, organizaci se bude dařit mnohem lépe.
Jako příklad uvádí zavedení uvedené praxe ve své společnosti Social Science Research Network, kde se díky této implementaci zvýšila produktivita o 300 procent, a to bez jediného utraceného dolaru navíc.
Jensen tvrdí, že mezilidské vztahy uvnitř firmy jsou stejně jako efektivní využití kapitálu a práce dalším nezbytným faktorem produktivity pro zaručení úspěchu uvnitř každé společnosti.
I když kvůli vám a vašim dobrým skutkům pravděpodobně nemusí být vytesána socha, být dobrým člověkem je ve skutečnosti dobré pro vás samotného. (Photo by Luis Cortes Martinez on Unsplash)
A tak tu nejde pouze o volbu, ale o nezbytnou podmínku pro zajištění dobrého výkonu.
Nejde přitom o žádné neobvyklé či neznámé myšlenky. Každý má zkušenost se společnostmi, jejichž produktům či službám může důvěřovat, a kterým naopak nevěří. Není těžké si představit, že důvěryhodné společnosti mají loajální zákazníky a pravděpodobně lepší finanční výsledky.
Je tedy pro nás dobré být dobrým? Jako dítě jsem se domníval, že být dobrým je ku prospěchu druhým a že to vlastně není potřebné. Ale na mnoha úrovních se dozvídám, že ctnostné rysy, které přinášejí dobré fyzické, emocionální, duševní i mezilidské zdraví (říká se tomu morálka), jsou dobré i pro mne.
Avšak je důležité si zapamatovat jednu věc: Pokud je člověk „štědrý“, protože očekává něco na oplátku, nejedná se o ctnost, ale o obchodní transakci.
Přeložil: Petr Matějček; Zdroj.
Pokud se vám článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
