V malebném souznění stojí maják, pevnost, pobřeží. (Z. Danková / ET ČR)
V malebném souznění stojí maják, pevnost, pobřeží. (Z. Danková / ET ČR)


V departementu Côte d'Armo, poblíž vodní elektrárny, která funguje na příliv, začíná stezka po Côte de Granit Rose", Pobřeží růžové žuly. Zde se bretonské pobřeží ukazuje ze své nejšarmantnější stránky, pomocí protikladů uchvacuje oči. Během putování po vyvřelé žule růžového až oranžového zbarvení se současně můžete kochat zlatými písky a smaragdovou barvou moře.

Cestou narazíte na uskupení balvanů a bizarní tvary skal, které svádějí k různým pojmenováním a podobenstvím. Zvučná jména přímořských letovisek uzavírají mořské lázně Perros-Guirec, Trégastel a Trébeurden.

2. Růž žula domek
Cestou po Granit Rose narazíte i na opuštěný domeček. Komu asi sloužil? (Z. Danková / ET ČR)

Jak zmínil kdysi Václav Patera v Cestách po Bretani, že se původně domníval, že bílé krajkové vlnky na smaragdově zbarveném moři si impresionisté ve svých obrazech vymysleli. Omyl. Když je uviděl na vlastní oči – užasl. Jsou skutečné.

5. Pobř. růžové žuly 18 2
Václav Patera: „V duchu jsem odprošoval malíře moře, kterým jsem se smál pro přehnaný expresionismus.“ (Z. Danková / ET ČR)

„Vlna se vztyčila, s bílým chocholem na zelené hlavě se hrnula ke břehu, stranou, všemi směry jako plovoucí delfín… u břehu byl pohyblivý zelený koberec vrouben stále bílými třásněmi. V duchu jsem odprošoval malíře moře, kterým jsem se smál pro přehnaný expresionismus a nemohl pochopit, že by to tak vypadalo. Je to daleko neočekávanější, ta hra barev a střídání odstínů, oni podali jen dobrý odlesk,“ píše Patera ve svém cestovním deníku z 60. let.

4. Růž- žula písek
Opravdu, i písek je růžový. (Z. Danková / ET ČR)

Když dojdete do Ploumanac´hu, najdete zde milou písčitou pláž, kavárny a restaurace. Takže byste nevěřili, že v roce 1890 se zde nacházelo pět rybářských chatrčí. Ale i o ty chatrče postupně vzrůstal zájem návštěvníků. Dnes tu stojí hotely a poblíž pobřeží „bretaňská římsa“, v zátokách pláže zvonivých jmen – Tréastraou, Tréstrignel, Trégastel. Pořádají se výlety na člunech k ostrovům, kde hnízdí množství ptáků.

Neboť toto není ledajaké moře, ale osobně Atlantický oceán, někdejší Mare Tenebrosum, Moře chmurné. Je to oceán mocný, neklidný, žádostivý, nebezpečný. Ale má umělecké sklony. To on vytvořil ze západního cípu pevniny šperk tak divoké krásy.“  F. Kožík

Podle Fr. Kožíka nejpitoresknější název místa – Ploumanac´h pochází z latiny plebs monachi, farnost mnichova. Na pláži stojí kaplička ze 13. století, kam si dívky chodily vyprosit ženicha. Za přílivu je zalita vodou, a pouze tehdy má sv. Guirec od jejich proseb pokoj.

3. Pobř. růžové žuly 18 1
Kaple ozdobená démonickými postavami. (Z. Danková / ET ČR)

6. Růž žula proti slunci
Mládež skotačí na skalách cestou do Ploumanac´hu, kde návštěvníky čeká občerstvení i kavárny. (Z. Danková / ET ČR)


Čtěte také: Armorica 4: Mys Fréhel a jeho „smaragdy“


Pokud se vám článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.