Na slyšení mimo jiných vystoupila také předsedkyně Českého helsinského výboru Lucie Rybová (2. zleva). (Jiří Chlebníček / Lukáš Kruťa / Epoch Times)
Na slyšení mimo jiných vystoupila také předsedkyně Českého helsinského výboru Lucie Rybová (2. zleva). (Jiří Chlebníček / Lukáš Kruťa / Epoch Times)

Čeští aktivisté od roku 2000 sesbírali na 170 tisíc podpisů českých občanů a politiků pod petici za ukončení násilných represí v Číně, které si vyžádaly tisíce obětí na životech. Tamní komunistická strana udržuje totalitní systém za cenu potlačování svobody slova, vyznání a dalších základních lidských práv. Petiční akce nyní postoupila do jednání v Senátu a Poslanecké sněmovně. Nevládní organizace a osobnosti vyzývají parlament a vládu, aby na petici reagovali a odsoudili postupy čínského režimu.

Petice se sice zaměřuje zejména na podporu nejpronásledovanější skupiny v Číně, příznivců meditační praxe Falun Gong (český přepis Fa-lun Kung), jejíž pronásledování je podle aktivistů symbolickým „vrcholem ledovce“ ilustrujícím katastrofální situaci lidských práv v Čínské lidové republice v celkovém měřítku.

Jednání v Senátu a Sněmovně aktivisté považují za „prolomení nuceného ticha“ v určitých politických kruzích. Ticho podle aktivistů vzniká kvůli nadbíhání čínskému režimu s vidinou „obřích obchodních zisků“ výměnou za mlčení.

Veřejné slyšení v Senátu proběhlo 19. listopadu v Zaháňském salónku Valdštejnského paláce. Slyšení předcházel seminář v Poslanecké sněmovně z 21. července 2018.

Veřejného slyšení v senátu se zúčastnili zástupci nevládních organizací, vlády a parlamentu, kteří se na místě k situaci vyjádřili.



Český helsinský výbor

Na slyšení mimo jiných vystoupila také předsedkyně Českého helsinského výboru Lucie Rybová. V reakci na slyšení vydal Český helsinský výbor tiskové prohlášení, v němž „vyzývá k ukončení pronásledování a mučení osob praktikujících metodu Falun Gong a k přijetí rezoluce Senátu v této věci“.

Dále Český helsinský výbor (ČHV) reagoval na obvinění čínského režimu z likvidace disidentů prostřednictvím jejich zneužívání v oblasti transplantační chirurgie jako nedobrovolných dárců orgánů. „ČHV vyjadřuje „hluboké znepokojení nad stále se opakujícími a důvěryhodnými zprávami o systematickém, státem schvalovaném nedobrovolném odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně, mezi nimiž je i mnoho stoupenců Falun Gong vězněných za jejich náboženské přesvědčení, a také členové dalších náboženských a etnických menšinových skupin“ a s odkazem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2013 č. 2013/2981(RSP) o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně a vyzývá vládu České republiky a prezidenta České republiky k tomu, aby na téma nedobrovolného odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně upozornili a veřejně odsoudili nekalé praktiky týkající se transplantací orgánů v této zemi, včetně zvýšení povědomí českých občanů cestujících do Číny o tomto problému, a aby přijali všechna opatření, která znemožní jakoukoli transplantační turistiku mezi Českou republikou a Čínou.“ Úplné znění prohlášení...

juraj af
Vyjádření české pobočky mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International na slyšení v Senátu přečetl Juraj Skovajsa. (Jiří Chlebníček / Lukáš Kruťa / Epoch Times)

Amnesty international


Ke slyšení se na výzvu Senátu vyjádřila česká pobočka mezinárodní lidskoprávní oganizace Amnesty International (AI), která uvedla, že podle zjištění AI je „Fa-lun-kung duchovní učení založené na tradičním čínském dýchání a meditačních cvičeních, které v Číně během 90. let získalo velké množství podporovatelů. Praktikující se zaměřují na kultivaci charakteru pomocí následování duchovních principů, jako jsou pravdivost, soucit a snášenlivost – univerzálních principů lidské existence. Fa-lun-kung spojuje duševní kultivaci s kultivací tělesnou (pomocí pěti jednoduchých cviků), čímž se řadí do takzvaných či-kungových metod“.

AI uvádí, že „duchovní hnutí Fa-lun-kung bylo v Číně zakázáno kvůli tomu, že má být „hrozbou pro společenskou a politickou stabilitu“ poté, co jeho praktikující v červenci 1999 uspořádali pokojné shromáždění na náměstí Nebeského klidu. Čínská vláda následně zřídila speciální kancelář, tzv. Úřad 610, aby dohlížel na likvidaci Fa-lun-kungu. Výsledkem je, že desítky tisíc praktikujících Fa-lun-kung byly svévolně zadrženy a často nuceny se kvůli mučení a jinému špatnému zacházení vzdát svého duchovního přesvědčení. Podle informací Amnesty International byli i v roce 2017 lidé praktikující Fa-lun-kung nadále pronásledováni, svévolně zadržováni, vystaveni nespravedlivým soudním procesům, mučení a dalšímu špatnému zacházení“. Úplné znění prohlášení... 

cina2
Paní Liu Yumei z provincie Liaoning v Číně (uprostřed), přišla v důsledku represí vedených komunistickou stranou Číny o matku otce i o manžela. Na slyšení mimo jiné svědčila o metodách mučení, které na ní čínský režim používal v rámci takzvané „převýchovy“, která ji měla přimět vzdát se její víry v morální principy Falun Gongu. Na slyšení promluvila také Hayen Wangová (vpravo), zástupkyně nevládní organizace World Organization to Investigate the Persecution of Falun Gong (WOIPFG), zaměřující se na vyšetřování trestné činnosti všech institucí, organizací a jednotlivců, kteří se podílejí na represivní kampani čínského režimu vedené proti duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně. (Jiří Chlebníček / Lukáš Kruťa / Epoch Times)

Přímá svědkyně z provincie Liaoning v Číně


„Jmenuji se Liu Yumei a jsem praktikující Falun Gongu z Finska, původně z provincie Liao-ning v Číně. Jsem dnes zde, abych vás informovala, že jsem byla v Číně krutě mučena za praktikování Falun Gongu,“ uvedla paní Liu.

„V roce 1999 začala čínská komunistická strana Falun Gong (pozn.: nebo také Falun Dafa) krutě potlačovat. Protože jsem se odmítla vzdát víry v Dafa, přišla jsem o své příbuzné, v práci jsem byla přeřazena na nižší pozici, pracovala jsem na stavbách, a policie mne také devětkrát unesla. Poté, co mě unesli, dávali mi elektrické šoky, bili mě pěstmi a kopali, chytli mě za vlasy a mlátili mi hlavou o zeď, připoutali mne k zemi pouty a okovy, kolem krku mi dali železné kruhy, hlavu mi připevnili k zemi a také použili železné kleště, kterými mi páčili zuby z pusy,“ uvedla paní Liu.

„Celkem jsem přetrpěla více než 30 různých typů krutého mučení. Policie se mi šestkrát vloupala do domu a prohledala jej. Čtyři moji příbuzní včetně mé mladší sestry, rodičů a manžela,byli pronásledováni na smrt,“ vypověděla paní Liu Yumei. Celá výpověď...

Amnesty International v prohlášení přečteném na slyšení zmínila, že „lidé praktikující Falun Gong   byli i v roce 2017 nadále pronásledováni, svévolně zadržováni, vystaveni nespravedlivým soudním procesům, mučení a dalšímu špatnému zacházení. Vyznavačka směru Fa-lun-kung Chen Huixia je stále, již od roku 2016, zadržována kvůli podezření z „využívání heretické organizace k podkopávání práva“. V květnu 2017 byl její soudní proces odložen poté, co její právník požádal soud o vyloučení důkazů získaných mučením.

WOIPFG

Na slyšení promluvila také Hayen Wangová, zástupkyně nevládní organizace World Organization to Investigate the Persecution of Falun Gong (WOIPFG), zaměřující se na vyšetřování trestné činnosti všech institucí, organizací a jednotlivců, kteří se podílejí na represivní kampani čínského režimu vedené proti duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně. Organizace byla založena 20. ledna 2003. Sídlí v New Yorku a zavedla globální systém monitorování a sledování ve 110 zemích světa.

„Vyzýváme Českou republiku, aby položila čínskému režimu otázky týkající se odebírání orgánů živým lidem a požadovala vysvětlení,“ uvedla Hayen Wangová a dále ČR vyzvala, aby „provedla konkrétní kroky k důkladnému vyšetření zločinů proti lidskosti, páchaných čínským režimem“.

Dále také vyzvala k provedení soudního vyšetřování čínských lékařů, policistů a dalších, kteří jsou podezřelí z účasti na nedobrovolných odběrech orgánů živým vězňům, a kteří se pohybují na území ČR. Takové trestní stíhání a soudní procesy česká legislativa skutečně umožňuje. A to i v případě, že se jedná o občany cizí země a že zločiny byly spáchány mimo území ČR. Více o tom zde...

Podle Wangové by se měla česká vláda zasazovat o to, aby docházelo ke zvyšování povědomí o této problematice u českých občanů a zajistit, aby české subjekty a občané nebyli do tohoto druhu transplantačního průmyslu jakkoliv zapojeni. K podobným krokům vyzval v roce 2013 také Evropský parlament všechny země Evropské unie.

Podle Wangové by „Česká republika měla tyto zločiny odsoudit a vyvíjet tlak na EU, aby implementovala usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2013 o odběru orgánů v Číně“. Referát WOIPFG prezentovaný v Senátu PČR + (doplněk)

Pracovní skupina pro lidská práva

Statistiky shromážděné pracovní skupinou pro lidská práva publikované na stránkách Falun Dafa Information Center uvádějí následující čísla: 450 000 až 1 milion následovníků Falun Gongu zadržovaných ve vězeňském systému laogai, 87 000 zdokumentovaných případů mučení, 4 258 zdokumentovaných obětí na životech.


pirati
Dále byli na slyšení přítomni poslanci Pirátské strany. Olga Richterová, Mikuláš Peksa a Lukáš Wagenknecht  (Piráti) před slyšením zorganizovali schůzku s expertem na Čínu, spisovatelem a členem organizace ATAC panem Ethanem Gutmannem (třetí zleva). (fotokredit)

Na slyšení také promluvili Herman, Kaucký, Šimůnková a Procházková

Slyšení se dále zúčastnil také náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký (ČSSD), který shrnul aktivity ministerstva. Prohlásil, že jak Evropská unie, tak její delegace v Pekingu vyvíjejí důrazný nátlak na čínský režim v oblasti lidských práv přičemž postoj EU podle Kauckého „jednoznačně přitvrzuje“. Samotné české ministerstvo zahraničí podle Kauckého razí v oblasti lidských práv „konzistentní politiku“, což zahrnuje požadování „ukončení pronásledování věřících a etnických menšin“ a umožnění svobody víry a dalších základních lidských práv a svobod dle mezinárodní deklarace. Prohlášení náměstka Kauckého komentovala bývalá zpravodajka českého rozhlasu v Číně Kateřina Procházková, která uvedla, že „žádný z českých politiků dosud neotevřel otázku lidských práv v Číně“, rozumějme, i když je „na papíře“ politika ministerstva v této oblasti „konzistentní“.

Dále byli na slyšení přítomni poslanci Olga RichterováFrantišek Kopřiva a Mikuláš Peksa (Piráti), kteří před slyšením zorganizovali schůzku s publicistou, spisovatelem a členem organizace ATAC panem Ethanem Gutmannem, expertem na Čínu a pronásledování duchovního hnutí Falun Gong. V ČR vyšel jeho český překlad knihy Jatka (C-press 2015).

Olga Richterová po slyšení v senátu publikovala na svém blogu článek, v němž reaguje na novodobé způsoby likvidace disidentů, které probíhají v současné ČLR. „Jde o alarmující a roky probíhající porušování všech myslitelných lidských práv, a současně miliardový byznys,“ napsala Richterová.


hilscher herman
Bývalý prezidentský kandidát a současný senátor Marek Hilšer na slyšení prohlásil, že bude iniciovat analýzu současného českého zákona v oblasti transplantační turistiky do cizích zemí. (Jiří Chlebníček / Lukáš Kruťa / Epoch Times)

Bývalý prezidentský kandidát a současný senátor Marek Hilšer na slyšení prohlásil, že se pokusí iniciovat analýzu současného českého zákona v oblasti transplantační turistiky do cizích zemí a plánuje dát podněty k jeho novele, aby se přiblížil zákonným úpravám přijatým v Izraeli (2006) a v Itálii (2016). „Nevěřit tomu, že se v Číně něco takového děje, je jako nevěřit naší vlastní zkušenosti s komunistickým totalitním režimem,“ řekl Marek Hilšer v reakci na informace o pronásledování Falun Gongu v Číně. „Politici by o těchto věcech měli mluvit,“ dodal Hilšer.

Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který rovněž podporuje novelu zákona o transplantační turistice, podobně jako Marek Hilšer. „Je velice důležité, že se tato diskuse odehrává. Osobně se několik let znám s některými českými příznivci Falun Gongu. Jsem hluboce přesvědčen o prospěšnosti Falun Gongu pro společnost,“ uvedl Daniel Herman.

herman
Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) (vlevo), který rovněž podporuje novelu zákona o transplantační turistice podobně jako Marek Hilšer. (Jiří Chlebníček / Lukáš Kruťa / Epoch Times)

Pro novelu transplantačního zákona je také bioetik Jan Payne, který se o oblast zajímá z etických důvodů. „Tomu, co se děje v Číně (v oblasti transplantačních chirurgie) je obtížné uvěřit. Obecně se lidé dělí na ty, kteří o tématu nic nevědí, ty kdo tomu nevěří nebo nechtějí věřit, a kdo tomu nesmějí věřit,“ uvedl Payne. Podle Payneho je třeba o tématu vést veřejnou diskusi a seznámit se s výsledky vyšetřování, jinak je pro člověka obtížné ta obvinění fakticky pochopit. On sám výsledky vyšetřování podrobně zná a podporuje přijetí zákona o transplantační turistice a osvětové činnosti v této věci.

Payne se, společně s bývalým ministrem pro lidská práva Michaelem Kocábem, stal kmotrem českého překladu knihy Ethana Gutmanna v níž tento expert na Čínu shrnul svůj sedm let dlouhý terénní výzkum v oblasti neužívání vězňů jako nedobrovolných dárců ke komerčním transplantacím v čínských transplantačních centrech.

Slyšení se zúčastnila také bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. „Osobně jsem se setkala s několika bývalými vězeňkyněmi svědomí z Číny a viděla jsem dobře zpracované dokumenty o této problematice, například Free China nebo Hard to Believe. Je třeba o této problematice mluvit a dostávat ji do veřejného prostoru. Osobně nevidím důvod, aby nějaká vláda potlačovala skupinu, která se chce fyzicky a duchovně zlepšovat, jako to dělají příznivci Falun Gongu,“ uvedla Šimůnková.

simunkova
(Zleva) Slyšení se zúčastnila také bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a bývalá zpravodajka českého rozhlasu v Číně Kateřina Procházková. (Jiří Chlebníček / Lukáš Kruťa / Epoch Times)

Promluvil zde také zakladatel festivalu Mene Tekel Jan Řeřicha a za projekt Sinopsis.cz vystoupili bývalá zpravodajka českého rozhlasu v Číně Kateřina Procházková a sinoložka Anna Zádrapová.

„Diskuse o (čínské) ekonomice jde v politických kruzích jednoznačně do popředí,“ řekla Kateřina Procházková, která má s pobytem v Číně osobní zkušenost a podle ní se ekonomická stránka vyzdvihuje na úkor mlčení o situaci lidských práv. Navíc podle Procházkové se to ani s ekonomickou stránkou nevyvíjí příliš nadějně. „CEFC, která byla prezidentem Zemanem propagována jako vlajková loď čínských investic v České republice, se potopila. Jak víme, její ředitel je nyní v Číně a v USA vyšetřován (pro korupci, úplatky a obchod se zbraněmi).“

Procházková se dále dotknula současné situace v čínské provincii Sin-ťiang, což je ujgurská autonomní oblast dříve nazývaná Horní Turkestán. Podle posledních zpráv zadržuje čínský režim v převýchovných táborech na půl milionu Ujgurů.

Petiční výbor, který senátu předložil 38 000 podpisů

Čeští podavatelé petice uvedli, že navrhují, aby „senát České republiky, poslanecká sněmovna i česká vláda odsoudili represivní kampaň čínského režimu proti příznivcům meditační praxe Falun Gong v Číně, která přinesla tisíce obětí na životech.“ A aby vyzvali k propuštění vězněných následovníků Falun Gongu, ukončení všech forem represí a stíhání viníků.

Petici za ukončení represí Falun Gongu v Číně podepsala řada českých osobností, poslanců, senátorů a členů vlády. Jsou mezi nim například Jiří Bartoška, Marta Kubišová, Jan Potměšil, Zdeněk Svěrák, Jitka Hosprová, Matěj Rupert a další. Z politiků potom například Marek Hilšer, Michal Horáček, Michael Kocáb, Ivan Bartoš, Daniel Herman, Pavel Svoboda, Cyril Svoboda, Ivan Langer, ale také Andrej Babiš, Miroslav Kalousek, Ondřej Liška, Martin Bursík, Alexandr Vondra, Karel Schwarzenberg a celá řada současných a bývalých senátorů, poslanců nebo starostů.

Podpora napříč politickými stranami a funkcemi podle aktivistů ukazuje, že ukončení represí duchovního hnutí Falun Gong je spíše lidská než politická záležitost.


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.


Čtěte také:

Piráti: Politiku českého prezidenta vůči Číně je třeba vidět i v kontextu čínské transplantační chirurgie

Veřejné slyšení v Senátu řešilo represe duchovního hnutí Falun Gong v Číně