Tato analýza byla přednesena během veřejného slyšení 19. listopadu 2018 v Senátu PČR.
Představitelé České republiky lákají čínské investory. Podle některých kritiků tak činí mimo rámec hodnot, které tvoří český stát, a upouštějí od ochrany lidských práv a hodnot demokratické společnosti. Ač se to někomu může zdát nepřiměřené, je třeba si uvědomit, že Čína je stále silně autoritářský a totalitní stát se systémem jedné strany (komunistické strany Číny), která do světa vyváží svůj politický vliv a totalitní pohled na svět.
Nejvyšší čeští političtí představitelé v posledních letech s čínským režimem o základních lidských právech otevřeně nediskutují a ochrana lidských práv se odsunula na vedlejší kolej. Jako důvod uvádějí představitelé ČR právě to, že diskuze o lidských právech by zabránila investicím čínských investorů v naší zemi, což je obecně charakterizováno jako přidaná hodnota pro Českou republiku a české občany.
Jejich postoj je tedy o lidských právech nemluvit, neboť by to mohlo být považováno za „zasahování do vnitřních záležitostí Číny“, na což údajně nemáme právo, a zároveň by takový postoj „zabránil čínským investicím v naší zemi“, které údajně potřebujeme.
Níže publikujeme analýzu ukazující, zda skutečně otevřená a důrazná diskuse o lidských právech ovlivňuje výši čínských investic v zemích, které čínský režim kritizují.
Analýza ukazuje, že České republice taktika mlčení o situaci lidských práv v Číně a politické nadbíhání nepřinesly vyšší investice z Číny, a že jednoznačně Čína investuje více v zemích, které s ní vedou otevřený dialog ohledně lidských práv, či bezpečnosti investic a kde přijímají legislativu, která postihuje nebo omezuje transplantační turistiku do Číny, viz rezoluce Evropského parlamentu z roku 2013. [4]
Záznam prezentace analýzy v Senátu PČR, 19. listopadu 2018
Čínské investice v zemích Evropy a ve světě, kde se otevřeně diskutuje o lidských právech v Číně
Existuje několik evropských států a států ve světě, které si vezměme pro tuto analýzu jako příklad. V těchto státech veřejně diskutují o lidských právech v Číně na vládní úrovni a zároveň i konají konkrétní kroky směřující k nápravě tohoto stavu.
Lidská práva nejsou čínským režimem respektována a jsou pošlapávána velmi dlouho, a to ať se jedná o svobodu projevu, svobodu cestovat, svobodu vyznání, svobodu slova a další. Zřejmě největší pronásledovanou skupinou jsou právě lidé, u nichž je nerespektováno právo na svobodu víry a vyznání. Z této kategorie jsou největší pronásledovanou skupinou praktikující Falun Gongu, poté Ujgurové, křesťané a Tibeťané.
Stav je podle odhadů renomovaných lidskoprávních organizací či samotných pronásledovaných skupin takový, že je v Číně pronásledováno cca 100 mil praktikujících Falun Gongu, a to od roku 1999 do současnosti, kteří jsou zde v rámci potlačení tohoto hnutí ze strany čínského režimu bezdůvodně zatýkáni, mučeni, převychováváni, zavíráni do pracovních táborů a podle posledních ověřených zpráv jim jsou nedobrovolně odebírány orgány zaživa pro čínskou orgánovou turistiku.
Další skupinou jsou pak Ujgurové, kteří, v rámci označení za radikální teroristy jsou v posledních letech hromadně zavíráni do tzv. převýchovných táborů na severu Číny. Zde je zavřeno a převychováváno, či jak tomu říkají – integrováno do čínské společnosti odhadem 0,5–1 mil Ujgurů, lidí muslimského vyznání. Dle posledních důkazů je jim stejně jako praktikujícím Falun Gongu vedena podrobná lékařská evidence a je důvodné podezření, že i oni jsou součástí orgánového průmyslu.
Poslední dvě skupiny křesťané a Tibeťané jsou pronásledované dlouhodobě a v poslední době je na ně znovu vyvíjen silný tlak. Probíhá ničení kostelů a zatýkání představitelů tzv. podzemní církve, která respektuje Vatikán a papeže jako nejvyššího představitele katolické církve. Tibet je již delší dobu, několik desetiletí v procesu tzv. asimilace tibetského obyvatelstva, ať již sňatky s etnickými Číňany či budování zábavního průmyslu a industrializace na Tibetské náhorní plošině.
Tato témata jsou pro čínský režim velmi nepohodlná a pokud se o nich diskutuje, tak se snaží tomu tématu vyhnout s argumentem, že se jedná o vnitřní záležitost Číny a jejich způsob vnímání světa.
Celou analýzu naleznete na stránkách IRCC...
O autorovi článku: Lukáš Kudláček pracuje jako ekonomický analytik, jehož zálibou je geopolitika a historie. V ekonomickém prostředí se pohybuje více jak 10 let a ve spolupráci s Institutem IRCC má na starosti ekonomickou, geopolitickou a bezpečnostní analýzu.
Institut IRCC, tedy Institute to Research the Crimes of Communism, se zabývá tématy zločinů dnešních komunistických režimů a osvětovou činností o komunismu obecně. Vzhledem k tomu, že největší komunistický režim je v dnešním světě Čína, se tak se zvýšenou pozorností věnujeme všem otázkám, které se Číny dotýkají. Zároveň se věnujeme tématům o pronikání vlivu komunismu do západní společnosti.
