Kanadský konzervativní poslanec Garnett Genuis. (NTD Television)
Kanadský konzervativní poslanec Garnett Genuis. (NTD Television)
Kanadský parlamentní výbor jednomyslně podpořil návrh zákona, který byl sepsán za účelem omezení „zločinného“ mezinárodního obchodu s orgány. O návrh podobného zákona se aktuálně pokoušejí také někteří čeští poslanci a senátoři. (Více zde…)

Členové kanadského Stálého výboru pro zahraniční otázky a mezinárodní rozvoj kanadského parlamentu schválili návrh zákona S-240 s pozměňovacími návrhy. Nyní bude návrh předložen poslancům ke konečnému čtení v Poslanecké sněmovně.

Tento senátní návrh označuje získání orgánů v zahraničí bez souhlasu dárce jako nezákonný a trestný čin. Rovněž umožňuje Kanadě zamítnout vstup do země komukoliv, kdo by se na takovém nuceném odběru orgánů podílel (kdekoliv na světě). Při zjištění a prokázání takové činnosti někomu, kdo již na území Kanady pobývá, může dojít k jeho odsouzení nebo vyhoštění.

Návrh zákona předtím jednohlasně prošel senátem a následně jej Poslanecké sněmovně představil konzervativní poslanec Garnett Genuis.

„[Návrh zákona] se snaží reagovat na situaci v Číně, kde odebírají životně důležité orgány živým a často (v té chvíli) vědomým politických vězňům v rámci státní politiky,“ řekl Genuis výboru poslanecké sněmovny jeden den před hlasováním, které proběhlo 26. února 2019.

„[Zákon] také reaguje na situace (jinde ve světě), kdy jsou orgány odebírány prostřednictvím nátlaku a vykořisťování, což probíhá mimo dosah dobře fungujících místních úřadů,“ uvedl Genuis.

Kanadští poslanci z různých politických stran se snaží o zavedení podobné legislativy již více než deset let. Genuis a další poslanci doufají, že se tentokrát podaří zákon schválit.

„Během deseti let byly předloženy celkem čtyři zákony. [Dnešní verze] představuje vyvrcholení práce některých nejlepších lidskoprávních expertů ve světě,“ uvedl Genuis s odvoláním na práci bývalého kanadského ministra spravedlnosti Irwina Cotlera, právníka Davida Matase a bývalého kanadského ministra zahraničí Davida Kilgoura.

matas23-600x338
Právník specializující se na oblast lidských práv David Matas. (Gerry Smith / televize NTD)

David Matas a David Kilgour vydali v roce 2006 vyšetřovací zprávu, která potvrdila prvotní obvinění čínských armádních nemocnic z organizovaného zneužívání vězňů svědomí jako nedobrovolných dárců orgánů, z nichž velká většina jsou příznivci meditační praxe Falun Dafa, tvrdě pronásledované čínským režimem od roku 1999. Později zjistili, že jsou zneužívány také další pronásledované skupiny - ujgurští muslimové, členové podzemní křesťanské církve a Tibeťané. (Více o vyšetřování naleznete níže)

„[Matas a Kilgour] skutečně vrhli světlo na možná nejtemnější zlo naší dnešní doby,“ uvedl liberální poslanec Borys Wrzesnewskyj, který podobný návrh zákona opakovaně předkládal v předchozích letech. „Od dob druhé světové války jsme neviděli lidské hrůzy v průmyslovém měřítku, vedené státem, vládou, Čínou,“ řekl Wrzesnewskyj kanadské parlamentní komisi.

Garnett-Borys2-580x387
Kanadský liberální poslanec Borys Wrzesnewskyj (vpravo) s poslancem Garnettem Genuisem. (NTD Television)

Wrzesnewskyj také uvedl, že zákon S-240 vytváří jednu z „oněch vzácných příležitostí“, kdy se ukazuje podpora ze všech politických stran stejně jako z obou parlamentních komor. Což z návrhu podle Wrznewského činí „projev zákonodárné moci a zákonodárců, kteří dělají svou práci, a co je důležitější, životně důležitou práci“.

S odkazem na krátký časový úsek zbývající do příštích parlamentních voleb, které se budou konat v říjnu 2019, prohlásila poslankyně Nové demokratické strany Tracey Ramseyová, že strana doufá v urychlené schválení tohoto návrhu.

25551996 1924750701121609 3476368139669126732 n
Kanadská poslankyně NDP Tracey Ramseyová. (facebook)

„Silně ​​se stavíme proti obchodování s lidmi a odpornému zacházení s těmi, kteří jsou manipulováni, zneužíváni a využíváni pro své orgány po celém světě,“ řekla Ramseyová.

K výboru promluvil také David Matas prostřednictvím telefonického spojení. Matas uvedl, že země, které přijaly podobné právní předpisy, zaznamenaly dramatické zlepšení v oblasti prevence občanů před orgánovou turistikou do Číny, kde zdroj orgánů je „pokoutní“.

„Poté co byla tato legislativa přijata v Izraeli (2006), zmizela [transplantační turistika do Číny] zcela úplně, nebo téměř úplně,“ řekl Matas. „Nyní má právní předpisy [také Tchaj-wan (2015)], a i zde došlo k prudkému poklesu transplantační turistiky do Číny. Takže legislativa v těchto dvou zemích byla prakticky velice účinná.“

Mezi země, které zavedly podobné právní předpisy, patří například Španělsko (2013), Itálie (2016), Norsko a další. V poslední době o přijetí podobné legislativy uvažuje také Austrálie a Česká republika.

Kanadský poslanec Genuis také doufá, že návrh zákona projde současným parlamentním uskupením, „abychom se mohli našim dětem podívat do očí a říci, že jsme o ideálech pouze neřečnili, ale skutečně jsme ty dobré věci udělali“.

Expertní šetření potvrdilo zneužívání vězňů

Kilgour i Matas v roce 2006 sestavili vyšetřovací tým a provedli systematické šetření vznesených obvinění zaměřující se na potvrzování, ale i vyvracení podezření v několika desítkách bodů. Jejich tým v rámci výzkumu odletěl na Tchaj-wan, odkud realizoval sérii zaznamenávaných telefonátů do desítek hlavních čínských nemocnic. Lékaři a personál potvrzovali, že běžně využívají vězněné následovníky duchovního učení Falun Gong jako zdroj orgánů.

Otevřená komunikace o zneužívání vězňů podle vyšetřovatelů mimo jiné ukázala, že se jednalo o běžnou praxi schválenou čínským režimem. Po vydání jejich vyšetřovací zprávy v roce 2006 začala čínská transplantační centra promazávat ceníky orgánů na svých webových stránkách a nemocniční personál přestal sdělovat bližší informace.

Za svoji práci byli v roce 2010 nominováni na Nobelovu cenu míru. Evropský parlament označil jejich zprávu za důvěryhodnou v rezoluci vydané v roce 2013.

Kilgour a Matas se později spojili s novinářem a spisovatelem Ethanem Gutmannem, který v roce 2014 publikoval výsledky svého sedm let dlouhého terénního výzkumu v knize The Slaughter (Jatka, C-press 2015). Kniha odhalující zneužívání vězňů svědomí k transplantacím, mu přinesla nominaci na Nobelovu cenu míru v roce 2017.

Trojice expertů na základě předchozích zkušeností vytvořila širší tým vyšetřovatelů a využila také práce nevládních organizací WOIPFG a mezinárodního sdružení lékařů DAFOH.

Výsledkem společného úsilí byla aktualizovaná vyšetřovací zpráva vydaná v roce 2016. Díky novým způsobům analýzy dat vytvořili matematické rovnice zahrnující informace z webových stránek čínských nemocnic, lékařských žurnálů 685 nemocnic provádějících v Číně transplantace, analýzy informací o 712 centrech transplantujících ledviny a játra, analýzy 165 nemocnic – počet lůžek, kvalifikace personálu, kapacity, potenciální skupiny pacientů, financování, zisky, patenty a ocenění, telefonních hovorů s nemocničním personálem a tak dále.

Nejnižší číslo, ke kterému jejich analýza dospěla, je roční obrat 60 tisíc transplantací. Čínská transplantační centra, kterých je více než 600 po celé Číně, mohla podle expertů ročně realizovat až 100 tisíc transplantací. Od roku 2000 dodnes proběhlo podle nich v Číně více než jeden milion transplantací z neznámých zdrojů.

Problémů, které se ukrývají za tímto obřím číslem, je celá řada. Hlavním je zdroj transplantovaných orgánů. Čínský transplantační systém podle expertů nemá podporu dobrovolných dárců a zneužívá, v drtivé většině případů, skupiny vězňů z různých skupin pronásledovaných čínským režimem – Komunistickou stranou Číny, která tuto činnost vědomě podporuje.

Vyšetřovací zprávu z roku 2016 označila za důvěryhodnou Sněmovna reprezentantů USA v rezoluci H.Res.343 vydané téhož roku. Následně o problematice publikoval sérii článků deník The New York Times.

Skupiny zneužívané k transplantacím

Hlavním zdrojem orgánů jsou podle vyšetřovatelů ve vězeňském systému zadržovaní následovníci Falun Gongu, duchovní praxe, která se na veřejnosti objevila v roce 1992 a získala masovou popularitu po celé Číně. Kromě pěti meditativních cvičení pro rozvoj těla vyučuje Falun Gong také morální principy – pravdivost, soucit a snášenlivost, které mají v Číně hlubokou, několik tisíc let dlouhou tradici, například v buddhismu a taoismu.

V roce 1998 se k Falun Gongu (rovněž známý jako Falun Dafa) podle čínských vládních statistik a dalších zdrojů, hlásilo 70–100 milionů následovníků. V té době měla Komunistická strana Číny 60 milionů členů a její tehdejší generální tajemník Ťiang Ce-min označil Falun Gong za „hrozbu absolutní moci“ a v červenci 1999 prosadil jeho celostátní zákaz. 20. července 1999 byla spuštěna proti Falun Gongu propagandistická kampaň ve všech státních médiích a začalo celostátní pronásledování jeho následovníků, které trvá až dodnes.

Další zneužívanou skupinou jsou podle vyšetřovatelů Ujgurové, obyvatelé čínské autonomní oblasti Sin-ťiang. Praxe odebírání orgánů politickým vězňům podle zjištění Ethana Gutmanna začala právě u ujgurského etnika a poté se masivně aplikovala na duchovní hnutí Falun Gong. V roce 2018 se začala množit podezření, že se masové zneužívání transplantační chirurgie přesunulo i na ujgurské etnikum.

Podle zpráv publikovaných čínskými úřady začal v Sin-ťiangu platit zákon o povinném odebírání vzorků krve a DNA od všech příslušníků ujgurského etnika. Potvrdili zpravodajové OSN, že dochází k masivnímu internování Ujgurů do koncentračních táborů, kde na ně čínský režim aplikuje takzvaný proces „ideologické převýchovy“. Experti mapující případy zneužívání transplantační chirurgie v Číně uvádějí, že kombinace testů krve a DNA vytváří obří a přehlednou databázi jmen, krevních skupin a DNA potenciálních dárců orgánů. Čínský režim si podle expertů z ujgurského etnika udělal nový zdroj orgánů pro komerční transplantace.

Další znepokojení posílily oficiální zprávy o zřízení letecké dopravy orgánů z Urumči, hlavního města provincie Sin-ťiang, do celé Číny.

Oběťmi orgánových transplantací, které podle zprávy WOIPFG vynášejí stovky tisíc dolarů za „jedno tělo“, se údajně stali také členové podzemních křesťanských církví. Což je označení pro církve čínským režimem neschválené a pronásledované. V Číně existují rovněž státem schvalované křesťanské církve, které oficiálně uznávají vedení komunistické strany a strana do nich také jmenuje vlastní církevní hodnostáře, kteří poté v komunitě šíří myšlenky komunismu, marxismu a socialismu.

Poslední skupinu tvoří Tibeťané, obyvatelé okupované země, kterou obsadila čínská vojska v roce 1950.

Boje proti zneužívání transplantační chirurgie se ujalo mezinárodní sdružení ETAC

Velká část lidí zmiňovaných výše v článku, kteří se zapojili do vyšetřování postupů čínské transplantační chirurgie, vstoupili do mezinárodního sdružení ETAC (The International Coalition to End Transplant Abuse in China). Tato skupina dnes čítá několik desítek lékařů, právníků, novinářů a lidskoprávních aktivistů z celého světa.

Aktivity ETAC mají především výzkumný a osvětový charakter s cílem definitivně ukončit praxi zneužívání vězňů svědomí v Číně k orgánovým transplantacím.

Reakce čínského režimu

Čínský režim všechna obvinění odmítá a opakovaně popírá. Při prvním obvinění v roce 2006 však odmítl umožnit Kilgourovi a Matasovi vstup do Číny a umožnit jejich nezávislé vyšetřování. Advokáta Kao Č-šenga, který do Číny Kilgoura a Matase veřejně pozval, unesla čínská tajná policie a podrobovala ho několik měsíců mučení. Advokát přežil sedm let v čínském vězeňském systému a o svých zážitcích napsal dvě knihy. Jedna z nich Za Čínu spravedlivější, vyšla v českém překladu v roce 2011. V současné době je nezvěstný.

Čínský režim v roce 2008 odmítl předložit statistiky transplantací prováděných v letech 2000 – 2004, které si vyžádali zpravodajové OSN Asma Jahangirová a Manfred Nowak, s vysvětlením, že žádné statistiky neexistují.

V roce 2006, po zveřejnění první vyšetřovací zprávy, čínský režim poprvé přiznal, že využívá vězně k orgánovým transplantacím. Podle prohlášení čínského režimu se však mělo jednat pouze o vězně odsouzené k trestu smrti.

Za stoupajícího mezinárodního tlaku na zprůhlednění transplantačního systému a po vydání rezoluce Evropského parlamentu v roce 2013 a zveřejnění terénního výzkumu Ethana Gutmanna v roce 2014 vydal čínský režim prohlášení, že se do roku 2015 zavazuje ukončit praxi využívání popravených vězňů k transplantacím.

Po vydání nové vyšetřovací zprávy v roce 2016 a rezoluce Sněmovny reprezentantů USA v témže roce čínský režim spustil omezenou verzi monitorování transplantací probíhajících v Číně, která pouze uvádí, kdy proběhla transplantace určitého orgánu. Neuvádí však místo. Informace jsou v praxi neověřitelné. Seznam dárců a čekatelů neexistuje, není možné jej ověřovat a pokud existuje, je nadále utajovaný.

Světová transplantační společnost čínský systém nadále neuznává jako průhledný nebo splňující světové etické standardy.

Zázračný čínský transplantační systém

Podle autorů vyšetřovacích zpráv čínský režim praxi zneužívání vězňů nikdy neukončil a přes všechna vydaná ujištění v praxi neustále pokračuje stejným tempem. Čínské úřady totiž před rokem 2015 prohlašovaly, že orgány popravených vězňů tvoří 95 % zdrojů všech v Číně transplantovaných orgánů. Přičemž ani nevyžadovali vězňovo svolení k transplantaci.

Po roce 2015, kdy údajně mělo dojít k ukončení „vězeňského zdroje“, počet transplantací však podle zdrojů Epoch Times neklesl, a naopak pokračoval ve stejných intencích plynule dál.

Mezi další podezřelé faktory patří extrémně krátká čekací doba. Čína předběhla všechny světové transplantační velmoci a nabízí vhodné orgány do 14 dnů, přičemž dochází k případům opakované transplantace, pokud tělo pacienta orgán nepřijme. Ve světě je čekací doba řádově několik měsíců nebo let, pacient se často nalezení vhodného dárce ani nedožije.

Bývalý čínští političtí vězni z různých skupin vypovídali o existenci podrobných zdravotních testů, které byli oni nebo jiní vězni nuceni absolvovat. Aniž by si stěžovali na zdravotní obtíže, byli přiváděni do zdravotního bloku, odebrali jim velké množství krve, svítili do očí, aplikovali elektrokardiogram a rentgen na břišní dutinu.

Vyšetřovatelé se domnívají, že právě toto je způsob, kterým nemocnice shromažďují informace o krevní skupině, zdravotním stavu a DNA vězňů, které následně ukládají do databáze potenciálních (nedobrovolných) dárců orgánů. Vysvětlovala by se tím také extrémní rychlost a velké množství transplantovaných orgánů.

Čína je dnes již v oblasti transplantací světovou velmocí (co se týče objemu a rychlosti). Vyšetřovatelé však varují, že transplantační systém této země běží na základech genocidy.



Článek byl sepsán na základě reportáže Liminy Zhou v Ottawě.

Původní článek Omida Ghoreshiho přeložil a upravil Milan Kajínek.


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.