Ilustr. foto. (Pixabay)
Každý, kdo se snaží jíst zdravě, ví, jak důležité je zakomponovat do jídelníčku ryby. Živiny obsažené v mořských živočiších, obzvláště v rybách, jako losos a tuňák, jsou klíčovou součástí vyvážené stravy a nabízejí zdraví prospěšné omega-3 mastné kyseliny a zdravé proteiny.
Odborníci doporučují konzumovat ryby alespoň dvakrát týdně a losos je jednou z ryb s minimálním obsahem kostí a vysokým obsahem bílkovin. Dnes lze lososa dostat téměř v každém obchodě, ovšem ne každý losos, na kterého v obchodě narazíte, je stejný. Často to bývá tak, že ten nejlevnější losos je ve skutečnosti zdraví škodlivý, od přibírání váhy až po rakovinotvorné látky.
Možná by se zdálo, že losos z farmového chovu je prakticky stejný jako losos z volné přírody. Ryba jako ryba, říkáte si. Ve skutečnosti je v tom asi takový rozdíl jako mezi hovězím od farmáře, který pase krávy na nestříkaných horských loukách, a hovězím z velkochovu, kde se bez výběhu mačkají stovky krav krmené podivnými směskami zajišťujícími jejich rychlý růst.
Zdravotní rizika
Většina lidí, kteří se lososem stravují pravidelně, tak činí v naději, že je to zdravé a netuší, že je to právě naopak.
Zaprvé je obsah tuku u lososa z farmového chovu jiný než u volně plavající ryby, která má daleko libovější maso. Lososové v umělých chovech jsou zavřeni v malých sádkách, kde mají málo prostoru pro pohyb, a maso je tudíž tučnější.
Lososí farma v norských vodách. (Pixabay)
Jak napsal Medical News Today, uměle chovaný losos má daleko větší obsah tuku, zejména co se týče nasycených tuků. Pro osoby, které hledají dobrý zdroj čistého proteinu, to znamená, že maso není tak výživné jako u ryby z volné přírody. Losos z farmy má více kalorií a nižší nutriční obsah. Je to dáno stísněným prostředím a stravou.
Daleko větší problém však představují chemické látky, které se na mnoha lososových farmách používají. Jak uvádí Clevelandská klinika, losos z farem se chová za použití řady chemikálií, které mají na lidské zdraví nepříznivý dopad.
Antibiotika se nepoužívají vždy ve správném množství, a to může vést k vybudování resistence na antibiotika, což na oplátku může znamenat, že choroby přetrvávají a přenášejí se na zákazníka. Kromě toho se ke kontrole škůdců používají pesticidy a další látky, jejichž dopad na zdraví není dosud plně prozkoumán.
Zatím neexistuje jasné vysvětlení pro tento jev, ale panuje ještě jedno zdravotní riziko, které nelze ignorovat. Podle studie provedené v roce 2011 je u spotřebitelů, kteří konzumují maso z lososa z farmového chovu, zvýšené riziko nadváhy a cukrovky 2. typu v porovnání s těmi, kdo se krmí lososem divokým.
Přestože vědci stále netuší, zda je to způsobeno chemickými látkami nebo vyšším obsahem tuku a nižší nutriční hodnotou, nikdo zřejmě nechce toto riziko podstupovat.
Mořské vši
Asi největší starosti chovatelům lososů po celém světě způsobují cizopasníci, kteří se přisávají na kůži ryb a živí se jejich krví. Někdy se jim říká „mořské vši“, ale podle přírodovědců jde o buchanky přizpůsobené parazitickému životu. Způsobují lososům kožní ranky, které se mohou zanítit a vyvolávat další infekce.
Lepeophtheirus salmonis také zvaná veš lososí v různých fázích vývoje. Parazit se přiživuje na rybách v sádkách a při rozmnožení decimuje stavy ryb. (Thomas Bjørkan / CC BY-SA 3.0)
Ve větších počtech dokáží zdecimovat tuny ryb. Jak uvádí britský deník The Guardian, téměř polovina lososích farem ve Skotsku byla v roce 2017 nakažena těmito cizopasníky. Nejde však jen o problém Skotska, ale celosvětový. Norsko v roce 2016 vyprodukovalo o 60 tisíc tun méně lososového masa právě kvůli problémům s parazity a ani ostatní země nezůstaly parazitů ušetřeny.
Průmysl se s tímto problémem vypořádává po svém – neustále se zvětšujícími dávkami toxických látek, které dál putují do okolní přírody.
„To, co nyní vidíme, jsou chemické závody na moři, stejně jako je tomu na suchozemských farmách, kde roste odolnost rostlin vůči chemikáliím. Na rybích farmách roste odolnost parazitů vůči chemikáliím a antibiotikům,“ uvedl pro The Guardian vědec a aktivista Don Staniford a dodává: „Přicházíme do kritického bodu v odvětví. Některé chemikálie budou brzy zakázány, a pokud se nestane něco význačného, průmysl bude musel velmi silně zainvestovat,“
Ekologická rizika
Populační exploze ve světě si přirozeně vybírá svou daň i na životním prostředí a rybářský průmysl není výjimkou. Umělý chov ryb dnes tvoří 50 procent světové produkce a losos z umělého chovu poskytuje oblíbenou alternativu ke stále nižším počtům ryb v přírodě.
Na povrchu by se mohlo zdát, že ryba z farmového chovu je pro životní prostředí vlastně dobrá volba, ale existuje celá řada ekologických rizik, jimž se vědci v posledních letech zaobírají. Lososové farmy vznikly někdy před 40 lety, ale až teď začíná být jasné, jakou daň za to platíme.
Lososí farma v Loch Linnhe, Skotsko. (Geograph.co.uk)
Norsko začalo podle Phys.org bedlivěji monitorovat dopad lososových farem na životní prostředí a hledá alternativní způsoby chovu. Ale ne každá země je tak úzkostlivá. Běžnou praxí je podle Phys.org například vypouštění pesticidů do okolí.
Když se uměle chované rybě podaří uniknout do volné přírody, představuje navíc pro divoké lososy vážné riziko, přičemž případné nákazy z chovu a nežádoucí chemické látky v těle mohou způsobit vyhubení celé populace divokého lososa.
Vhodné alternativy
Chcete-li si být jisti tím, že váš losos je kvalitní, kupujte rybu chycenou ve volné přírodě, například na Aljašce.
Podle One Medical Group je lososový průmysl na Aljašce jedním z nejlépe regulovaných na světě jak z hlediska zdravotního, tak z pohledu udržitelnosti. Důvodem je i to, že ústí řek jsou hlídaná vědci, kteří monitorují, kolik lososů se každým rokem vrací na tření, a když zjistí, že je v některé oblasti ryb málo, dočasně tam zakáží rybolov.
„Tento pečlivý dohled společně s přísnými kvótami s bedlivým udržováním kvality vody znamená, že losos z aljašské divočiny je jak zdravější (obsahuje 1,210 mg omega-3 kyselin na 85 gramů masa a má minimum kontaminantů), tak trvale udržitelnější než kde jinde,“ píše One Medical Group.
Buďte proto aktivními spotřebiteli a zjišťujte si, odkud váš losos pochází a jestli je z umělého chovu. Pokud objevíte jméno farmy, zkuste si ji prověřit a zjistit, zda používá bezpečné praktiky.
Překlad a úprava původního článku newyorské redakce: Ondřej Horecký
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
