Obyvatelka Tchaj-wanu, paní Siou-sung Tchu, hovoří o své operaci v Číně v dokumentu Člověk na prodej: „Když jsem šla na transplantaci, nevěděla jsem, že musejí předem zabít dárce.“ (Screenshot / Člověk na prodej)
Čínský transplantační průmysl zaznamenává od počátku nového tisíciletí exponenciální růst. Dnes je Čína zemí, kam jezdí za transplantacemi orgánů lidé z celého světa. Navzdory skutečnosti, že systém dobrovolného dárcovství má v Číně minimální výsledky, je počet prováděných transplantací obrovský a čekací doby na orgán se pohybují v rozmezí od několika dnů do dvou měsíců. Takových výsledků nejsou schopny dosahovat ani světové transplantační velmoci s rozvinutým dárcovským systémem. Odkud tedy pochází tak velké množství orgánů?
Pacienti cestující do Číny často uvádějí, že jejich operace byly naplánovány předem. Realitu toho, co to znamená v praxi, odhalil v roce 2005 izraelský chirurg Dr. Jacob Lavee, když mu jeho pacient prozradil, že plánuje odcestovat do Číny kvůli transplantaci srdce a že operace byla naplánována na konkrétní datum.
Profesor Jacob Lavee, ředitel oddělení specializujícího se na transplantace srdce v Sheba Medical Center, největšího izraelského zdravotnického centra. (Alex Ma / Epoch Times)
Dr. Lavee si uvědomil, že takovou operaci je možné uskutečnit pouze usmrcením živého člověka v určitý naplánovaný den, tedy nuceným odběrem orgánu. Tento případ vyústil do vyšetřování a následného vypracování transplantačního zákona v Izraeli, který vstoupil v platnost v roce 2008 a v podstatě zakazuje nákup a prodej lidských orgánů.
Vyšetřovací zpráva z roku 2016 vyhodnocuje činnost několika set čínských transplantačních center, která dohromady provádějí nejméně 60 000 transplantací ročně.
Tento legislativní krok měl významný dopad na snížení transplantační turistiky z Izraele do Číny. Vyplývá to ze studie zveřejněné v American Journal of Transplantation v prosinci 2012. Podobná legislativa právě prochází schvalovacím procesem v kanadském Parlamentu. Zákon S-240 pro boj proti obchodování s orgány byl jednomyslně schválen kanadským Výborem pro zahraniční věci 27. února 2019 a nyní čeká na závěrečné čtení v Poslanecké sněmovně.
Zpráva organizace Organs Watch sídlící na Kalifornské univerzitě identifikovala kanadské transplantační turisty jako jedny z největších kupců orgánů na světě.
Jeff Zaltzman, vedoucí transplantací ledvin v St. Michael's Hospital v Torontu uvádí, že nejméně 50 jeho pacientů odjelo do Číny za účelem transplantace. Zaltzman promluvil na fóru 2014 o případech nuceného odebírání orgánů v Číně, které vytvářejí takzvaný třetí druh dárců, kteří se nenacházejí v rozvinutých zemích, jako je Kanada. Nazývá je „živými mrtvými dárci“. „Žijí a pak jsou mrtví. To je termín pro unikátní situaci v Číně,“ řekl.
Dokumentární film z roku 2017 nazvaný „Temná strana transplantačního turismu do Číny: Zabíjení pro život“ vysílaný korejskou televizí Chosen, prezentuje statistické odhady počtu Korejců, kteří ročně získají orgány v Číně. Od roku 2000 jich mělo být na 3 000.
The dark side of transplant tourism in China: killing to live (Chosen TV)
Dokument vypráví o vyšetřování transplantačního centra Tchien-ťin First Central Hospital v Číně. Nemocnice zaručuje dodání orgánů od „zdravých, mladých dárců“, což je již z principu značně neobvyklé, protože zdraví mladí pacienti obvykle neumírají.
Nemocnice disponuje 500 transplantačními lůžky na třech podlažích, která jsou určena pro mezinárodní pacienty. Operační sál funguje nepřetržitě 24 hodin denně.
„V Číně přijdete k orgánům snadno. Nevím, odkud pocházejí. Trvá to jen dvě hodiny než sem přinesou čerstvé orgány,“ řekla starší sestra reportérům Chosen TV a dodala, že játra stojí nějakých 130 000 amerických dolarů.
Na webových stránkách nemocnice Čung-šan v Šanghaji se uvádí, že nemocnici navštěvují pacienti z více než 10 zemí a oblastí, včetně Spojených států amerických, Velké Británie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Hongkongu, Macau a Tchaj-wanu.
Zdroj velkého počtu lidských orgánů, který živí lukrativní čínský transplantační průmysl, byl poprvé odhalen kanadským právníkem Davidem Matasem a bývalým kanadským ministrem zahraničí Davidem Kilgourem.
Bývalý kanadský ministr zahraničí David Kilgour. (Jonathan Ren / Epoch Times)
Vyšetřovací tým pod vedením Kulgoura a Matase vypracoval dvě vyšetřovací zprávy, jednu v roce 2006 a druhou v roce 2016, do nichž se zapojil také investigativní žurnalista a spisovatel Ethan Gutmann. Zprávy ukazují, že zdrojem orgánů se stali političtí vězni, skupiny Číňanů pronásledované komunistickou stranou Číny za svoji víru, etnickou příslušnost nebo politické přesvědčení. Jedná se především o stoupence duchovního hnutí Falun Gong, jimž jsou násilně odebírány životně důležité orgány, následkem čehož umírají. Jinými slovy, jsou zabíjeni pro své orgány.
„Nevěděl jsem, že dárce zabijí“
Zpráva s názvem „Bloody Harvest / The Slaughter: An Update“ podrobně popisuje některé případy, kdy lidé ze zahraničí vycestovali do Číny za účelem transplantace.
Mnozí přijíždějí ve skupinách organizovaných zprostředkovatelem. V únoru 2001 cestovala skupina devíti pacientů z jihovýchodní Asie do nemocnice Taiping. Devět transplantací bylo dokončeno během dvou dnů společně s dalšími čtyřmi operacemi lidí z jiné skupiny.
Skupina sedmi pacientů, kteří cestovali do Číny z Hongkongu pro transplantace ledvin, absolvovala operaci ve stejný den a po týdnu se mohli vrátit domů. Žena z Tchaj-wanu, která odjela do Číny kvůli transplantaci ledvin uvedla, že nejméně deset dalších pacientů čekalo na transplantaci nebo bylo v pooperační péči.
Někteří z těch, co podstoupili transplantaci zjistili, že „dárce“ zemřel během procesu extrakce orgánu.
„Byla jsem ohromena, když jsem uslyšela o zdrojích orgánů. Byla jsem velmi smutná z toho, že jsem se na takové věci podílela. Přesto chci svůj příběh vyprávět, aby se lidé dozvěděli, co se děje,“ řekla obyvatelka Tchaj-wanu paní Žou-žou Čuang v dokumentu „Člověk na prodej“. V Číně získala novou ledvinu.
Jiná pacientka Šiu-song Tu odpověděla: „Když jsem šla na transplantaci, nevěděla jsem, že dárce bude zabit.“
Japonský pacient Hokamura Kenichiro byl překvapen, jak snadné bylo dostat transplantát. Deset dní po kontaktování japonského zprostředkovatele v Číně ležel na operačním stole v nemocnici v Šanghaji, kde dostal novou ledvinu. Lékař ho to ráno vyšetřil: „Bylo to tak rychlé, že jsem se bál,“ řekl Hokamura. Cena ledviny byla 80 000 amerických dolarů (USD).
Hokamura je jedním ze stovek majetných Japonců, kteří se vydali na cestu do Číny, aby zde podstoupili transplantaci ledvin, jater nebo srdce.
Zpráva (BHTS: An Update) obsahuje mnoho případů, kdy bylo pro stejného pacienta dodáno větší množství orgánů v důsledku odmítnutí orgánu pacientovým tělem (pooperační reakce, nepřijetí orgánu). V jednom případě bylo pro stejného pacienta dodáno osm náhradních orgánů.
Podle vyšetřovatelů dochází ke zneužívání transplantační chirurgie v mnoha zemích světa, ale pouze v Číně je taková praxe schvalovaná státem a stát z ní profituje. Jinými slovy dochází k likvidaci určitých skupin obyvatel za současného zpeněžování jejich orgánů.
Zákon o obchodování s lidmi
Na fóru o Nedobrovolném odebírání orgánů v torontské Všeobecné nemocnici se dne 29. října 2014 diskutovalo o dilematu transplantační turistiky. Dr. Zaltzman zde popisoval případ pacienta, který absolvoval transplantaci v Číně.
„Měl jsem jednoho mladého muže, který měl dvě jizvy. První ledvina, která byla transplantovaná v Číně, nefungovala a během několika dnů už podstoupil druhou transplantaci. To by se v Kanadě nikdy nestalo“ řekl Zaltzman.
I když si někteří lékaři uvědomují, že zájem jejich pacientů o transplantaci může být impulsem pro spáchání vraždy, nevědí, co s tím mohou dělat.
Některé země, včetně Španělska, Tchaj-wanu, Itálie a Izraele, přijaly právní předpisy, jejichž cílem je zabránit občanům v cestování do zahraničí za účelem transplantací (pokud existují důvodné pochybnosti o zdroji orgánů).
Obdobná legislativa v současné době prochází schvalovacím procesem v kanadském Parlamentu a je také v přípravné fázi v Parlamentu České republiky. Kanadský návrh zákona S-240, který loni v říjnu jednomyslně schválil Senát, označuje získání orgánu v zahraničí bez souhlasu dárce jako trestný čin a zároveň znemožňuje lidem zapojeným do nucených odběrů orgánů vstoupit na území Kanady.
Právník David Matas sdělil 26. února 2019 Stálému výboru pro zahraniční věci a mezinárodní rozvoj: „Na Tchaj-wanu a v Izraeli to bylo dramatické. V obou zemích měly problémy s transplantační turistikou do Číny,“ řekl výboru Matas v telefonickém rozhovoru.
Kanadský právník David Matas. (Matthew Little / Epoch Times)
„Po přijetí izraelské legislativy se transplantační turistika změnila ze zcela běžného jevu až do bodu, kdy vymizela nebo téměř úplně vymizela… Nyní, když [má Tchaj-wan příslušnou] legislativu, došlo k prudkému poklesu transplantační turistiky do Číny. Právní předpisy tak byly v těchto dvou zemích prakticky velice účinné.“
Doktor Zaltzman uvedl, že pokud kanadská legislativa projde, bude to způsob, jak pomoci řešit dilema, kterému lékaři v takových případech čelí: „Byl by to velký krok vpřed,“ řekl Zaltzman.
Překlad a redakční úprava původní zprávy newyorského deníku The Epoch Times: Martin Konečný a Milan Kajínek
