Masazo Nonaka při předávání certifikátu o zápisu do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstaršího žijícího muže na světě. Cena byla předána 10. dubna 2018, pan Nonaka zemřel 20. ledna 2019 ve věku 113 let. (Jiji Press / AFP / Getty Images)
Masazo Nonaka při předávání certifikátu o zápisu do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstaršího žijícího muže na světě. Cena byla předána 10. dubna 2018, pan Nonaka zemřel 20. ledna 2019 ve věku 113 let. (Jiji Press / AFP / Getty Images)
Japonci patří k národnostem s nejdelší průměrnou délkou života (87 let u žen, 81 u mužů). Naprostými rekordmany jsou pak obyvatelé ostrova Okinawa na jihu země, kde je největší procento osob nad 100 let na světě. Proč se vlastně Japonci dožívají tolika let? Proč pravidelně trůní na žebříčcích nejstarších lidí na světě?

Řada vědců to připisuje jejich životnímu stylu. Někteří zkoumají konkrétní složky japonské stravy, ale nejspíše jde o kombinaci vícero faktorů. Podívejme se teď na několik činitelů, které mají přispívat k dlouhověkosti Japonců:

Velké množství zeleniny


japonci
Ilustr. foto. (Pixabay)

Tradiční japonská dieta sestává z čerstvých a minimálně průmyslově zpracovaných potravin a sehrává proto klíčovou roli při prodloužení života. Japonci mají vyváženou stravu s velkým podílem zeleniny a sezónního ovoce.


Čtěte také:
Morálka, pevné zdraví a dlouhověkost
Tajemství dlouhověkosti ze staré Číny
Rady, jak žít déle, od 256letého mudrce


Jedení masa bylo v japonské společnosti dlouho tabu a vláda ho zrušila až koncem 19. století jako součást snah o modernizaci národa. Ale i dnes lidé v Japonsku konzumují daleko méně masa než my v Evropě.

V jídelníčku se vyskytuje velké množství zeleniny a celozrnných potravin a také hromada tofu. 

Velké množství ryb a mořských plodů

japonci ryby
(Annie Wu / The Epoch Times)

Další důležitou složkou japonského jídelníčku jsou ryby a mořské plody, které se konzumují několikrát týdně na úkor ostatního masa. Vzhledem k tomu, že jde o ostrovní stát, není se ani čemu divit.

Mořské řasy jsou rovněž velmi vyhledávanou surovinou plnou živin. V Japonsku se ročně spotřebuje kolem sto tisíc tun mořských řas.

Voda místo oleje 

japonsko jidlo
(Annie Wu / Epoch Times)

Japonci používají při vaření velice málo oleje. Převažuje voda a související kuchařské techniky jako příprava na páře, grilování na pánvi, dušení, nakládání a další.

Rýže místo chleba 

japonsko jidlo ryze susi
(Kazuhiro Nogi / AFP / Getty Images)

Dušená rýže se v Japonsku podává takřka ke všemu. To znamená, že místní lidé nekonzumují tolik průmyslově zpracovaných potravin jako jiné národy, a to včetně chleba.

Běžný chléb se dnes vyrábí z bílé pšeničné mouky s celou řadou zbytečných přísad jako jsou sirup nebo různá éčka, což v dlouhodobém horizontu narušuje zažívací systém.

Menší talíře a misky 

japonci nadobi talire misky
(Samira Bouaou / Epoch Times)

Japonci mají úžasnou kontrolu nad porcemi. Jídlo se konzumuje z menších talířů nebo misek a důraz je kladen na kvalitu, ne kvantitu pokrmu. K pocitu nasycenosti a lepšímu zažívání přispívá také to, že se pokrmy konzumují pomalu v neuspěchaném stylu.


V textu byly použity informace z článku na anglických The Epoch Times. 

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.