Král Jüe Kou-ťien vládl v Číně od roku 496 do 465 před Kristem během Období jara a podzimu. (Screenshot/YouTube)
Co expertům nejvíce „vrtalo v hlavě“ byla skutečnost, že starověký, tisíce let starý meč vypadá stále jako nový. I když byl pohřben na dobu více než 2000 let, je stále lesklý a ostrý.
V průběhu dalšího zkoumání se k překvapení vědců zjistilo, že nalezený meč je potažen vrstvou chrómu. Chróm je kov extrémně odolný vůči korozi, ale je také velmi vzácný a obtížně se extrahuje i v dnešní době. Je také odolný vůči vysokým teplotám. Jeho bod tání je také poměrně vysoký, tedy okolo 1042 °C (1907 stupňů Fahrenheita).
Vědci s překvapení zjistili, že nalezený meč je potažen vrstvou chrómu. (Screenshot/YouTube)
Je historicky známo, že Němci vynalezli extrakci chrómu v roce 1937, po nich následně Američané v roce 1950 a požádali o patent, aby ho mohli využívat. Kdo tedy byli lidé, kteří používali technologii pochromování před 2000 lety na prastarém osobním meči krále Jüe Kou-ťiena?
Ve skutečnosti nebyla metoda oxidování chrómu k vytvoření vrstvy, která působí jako ochranný nátěr proti korozi, ve starověké Číně ničím neobvyklým.
Podobný nález byl uskutečněn v hrobce terakotových válečníků a koní císaře Čin Š-chuanga (žil přibližně 200 let před Kristem), která je považovaná za jedno z největších archeologických nalezišť na světe.
Zde byla archeology nalezena sada zelených bronzových mečů. Každý meč měřil přes 76 centimetrů (2.5 stopy). Vnitřek meče tvořilo celkem osm zhutněných kovových plátů spojených k sobě. Čepele mečů byly stále třpytivé, hladké a velmi ostré. Struktura meče byla vytvořena velmi pečlivě, aniž by se jednotlivé vrstvy navzájem pronikaly (slily dohromady).
Když zvážíme, že byly meče pohřbeny pod zemí více než 2000 let, a poté, co byly vykopány, jsou stále lesklé, třpytivé a jako nové, je to skutečně udivující.
Důvodem byla podle vědců opět silná vrstva soli z chrómu o tloušťce 10ti mikronů, která meče pokrývala.
Do té doby by si vědci jen stěží připustili, že by mohli vynálezy pochromování z třicátých a padesátých let dvacátého století vynalézt lidé dávno před nimi – před víc než 2000 lety.
Navíc jsou dlouhé meče používané vojáky císaře Čin Š-chuanga mistrovskými kousky, s jejichž výrobou by měla problémy i dnešní věda, která se často považuje za vrchol lidské civilizace.
Čínská starověká technologie byla opravdu vyspělá. Díky archeologickým nálezům jako je tento, je patrné, že mnohé vynálezy lidských civilizací a jejich objevy mohly být v průběhu historie zapomenuty nebo ztraceny.
Z původního článku deníku Vision Times přeložila Kateřina Fučíková
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
