Obchod a ekonomika

PSSI: Čínské investice ani po dekádě nenaplnily očekávání a nyní vzbuzují spíše obavy

2019-06-22T23:18:39+00:00

Pražský institut bezpečnostních studií Prague Security Studies Institute (PSSI) představil studii vypracovanou společně se zahraničními partnery mapující vývoj obchodních vztahů mezi Čínou a zeměmi Višegrádské čtyřky (V4) a Srbskem za poslední desetiletí. Toto desetiletí přineslo významné zintenzivnění vzájemných vztahů, jejichž ekonomické výsledky (zejména s důrazem na konkrétní investice) publikovaná studie popisuje.

Studie se též zaměřila na debatu o screeningu potenciálně rizikových zahraničních investic probíhající v jednotlivých zemích. V souvislosti s čínskými investicemi se totiž objevuje podezření, že se jedná o nástroj k prosazování vlivu čínského státu v zahraničí.

I proto řada států začíná být ve vztahu k čínskými investorům opatrnější. „Mechanismem na prověřování potencionálně rizikových investic disponuje většina členských států EU a našich spojenců v NATO a je chvályhodné, že se i v ČR připravuje vlastní nový zákon, který by měl účinně chránit strategická odvětví naší ekonomiky,“ vysvětluje Petr Lang, programový ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií.

Mírně odlišná je však situace mimo EU – v Srbsku, které bylo v rámci analýzy též zkoumáno. „V Srbsku bezpečnostní perspektiva při posuzování zahraničních investic víceméně absentuje, což představuje potenciální riziko pro národní bezpečnost. Tamní vláda totiž vnímá „ocelové přátelství“ s Čínou jako jeden z důležitých výchozích bodů své zahraniční politiky. To se odráží také na relativně vysokých čínských investicích do energetických a infrastrukturních projektů v Srbsku. Řada projektů a společností též využívá k financování čínské půjčky, což vzbuzuje určité obavy mezi představiteli EU a NATO,“ upozorňuje Jonáš Syrovátka, programový manažer Pražského institutu bezpečnostních studií.

Obchodní vztahy s Čínou se v zemích V4 vyvíjely v minulé dekádě překvapivě podobně. „Všechny země V4 mají s Čínou dlouhodobě vysoce nevyrovnanou obchodní bilanci. I proto se víceméně ve všech zemích V4 objevila po roce 2010 politická snaha vyjít vstříc čínskému zájmu o střední Evropu a přilákat tak nové investice. Například český prezident Miloš Zeman v této souvislosti mluvil o investicích ve výši několika set miliard korun. Následovalo však vystřízlivění, protože ze slibovaných projektů bylo realizováno pouze malé množství a čínský trh se pro podnikatele ze zemí V4 výrazněji neotevřel,“ podotýká Syrovátka.

Zdroj: PSSI

Jak se 8 zemí vypořádává s Huawei (video)

2019-03-15T11:05:31+00:00

Společnost Huawei se dostala pod mezinárodní drobnohled. Zatímco některé země proti Huawei ostře zakročují, jiné odvracejí zrak jinam. Pořad Čína bez cenzury, který moderuje Chris Chappell, vysílá ve formátu pozdní noční šou, která mísí humor s vážnou analýzou čínské politiky a společnosti. Rovněž pravidelně otevírá témata potlačování čínských obyvatel vládnoucím komunistickým režimem, včetně témat považovaných za „citlivá“.

Pašeráci v Číně používají drony k přepravě iPhonů přes hranice

2018-07-09T10:21:15+00:00

Čínští podloudníci používají k pašování lukrativních iPhonů přes hranice vyspělou technologii v podobě dronů. Čínský státní deník Legal Daily koncem března letošního roku informoval, že celníci ve městě Šen-čen zadrželi skupinu pašeráků smartphonů, kteří za pomoci dronů nezákonně přepravili zboží v celkové hodnotě přibližně 500 miliónů jüanů.

Podle dostupných informací jde o první případ využití dronů při přeshraničním pašování, napsala agentura Reuters. Pašeráci obvykle pracovali za tmy. Nejdříve si za pomocí dronů natáhli dlouhé kabely mezi Hongkongem a pevninskou Čínou a po nich pak posílali balíčky, každý s 20 kusy telefonů značky Apple.

Zpráva o společném zásahu celních správ obou měst uvádí, že bylo zadrženo 26 podezřelých osob. Podle odhadů celníků přepravili kriminálníci za jednu noc až 15 tisíc přístrojů. Během jednoho měsíce si pašeráci přišli na desítky milionů jüanů

Kabely používané pašeráky k přepravě iPhonu. (Screenshot via Sina.com)

Čína je největší světový výrobce spotřebních dronů. Nyní čelí důležitému úkolu regulace jejich využití na vlastním území.

Již v loňském roce byla zveřejněna přísná pravidla řešící možný výskyt dronů v trajektoriích letadel a požadavky na registraci civilních dronů, jež jsou schopny unést zboží o určité hmotnosti.

Přeložil: Petr Matějček

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Odhalování historie společnosti Huawei naznačuje možnou bezpečnostní hrozbu

2018-07-09T10:14:59+00:00

Společnost Huawei působí na kanadském trhu již od roku 2008. Někteří kanadští odborníci jsou nicméně toho názoru, že rizika ohrožení národní bezpečnosti převyšují přínosy plynoucí z investic společnosti do tuzemské ekonomiky.

Facebook sdílí data svých uživatelů s čínskými firmami obviněnými ze špionáže

2018-07-04T19:43:55+00:00

Facebook poskytl přístup k datům svých uživatelů několika čínským firmám včetně těch, které jsou obviňované z účasti na státní špionáži.

Výpověď Facebooku zveřejněná 29. června Výborem pro energii a obchod Sněmovny reprezentantů USA podrobně líčí programy sdílení dat, které Facebook udržuje s 52 technologickými společnostmi. Jde o firmy z USA jako je Apple, Microsoft, Jižní Koreji, Kanady (např. Blackberry), Číny (kontroverzní Huawei, Alibaba), a další.

Dle dokumentu Facebook již ukončuje partnerství pro sdílení dat se 38 z oněch 52 společností. S dalšími sedmi ukončí tento typ spolupráce koncem července a s ještě dalšími koncem října.

Poté zůstanou data přístupná pouze Amazonu, Applu, a švédské hi-tech společnosti Tobii, se kterými má Facebook kontrakty na delší dobu než do října 2018. Pokračovat bude ještě i v partnerstvích, které uživatelům umožňují příjem upozornění z Facebooku do jejich webových prohlížečů – konkrétně s Mozillou a Čínou vlastněnými firmami Opera a Alibaba.

Facebook sdílel data kromě jiných i s kontroverzní čínskou firmou Huawei, jež je pod palbou kritiky mnoha zemí kvůli obavám z bezpečnosti ^(česky) a jejímu napojení na čínský režim (Komunistickou stranu Číny). Austrálie dokonce přijala 27. června zákon o prevenci vměšování se cizích vlád nebo jejích agentů, což může ovlivnit obchodní aktivity Huaweie v zemi. V USA je Huawei momentálně podroben trestnímu vyšetřování pro údajné porušení íránských sankcí.

V Číně si místní totalitní režim udržuje přísnou on-line cenzuru, která může vést k trestání lidí za praktikování náboženství, podporu demokracie anebo za kritiku režimu. Tento systém může mít dopad dokonce i na čínské emigranty. Pokud se emigranti během svého pobytu v cizině těmto cenzurním pravidlům nepodrobují, čínský režim často volí taktiku obtěžování a zastrašování jejich rodinných příslušníků ^(česky) žijících v Číně, aby emigranty přinutili pravidla dodržovat.

Dle čínských zákonů o datech musí společnosti (i ty zahraniční působící v Číně) garantovat přístup čínským bezpečnostním složkám ke svým datům, a to dokonce i ty, které s čínským režimem přímo nespolupracují.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Zdroj.

Přečtěte si též:

Čína má na každého tajnou složku (video)

Další skandál: Čína unesla kanadskou miliardářku do vězení za to, že se věnuje meditační praxi Falun Gong (video)

Čínská ZTE zaplatí USA miliardu dolarů jako pokutu

2018-06-08T00:13:36+00:00

Čínský telekomunikační gigant ZTE souhlasil se zaplacením pokuty jedné miliardy dolarů a přistoupil na dodržování nejpřísnějších opatření, jaká kdy americké ministerstvo obchodu vydalo. Tímto bude mít ZTE opět přístup k americkým technologiím, které jsou v jeho podnikání klíčové.

„Dnes Úřad pro průmysl a bezpečnost uvalil za svou existenci největší pokutu a požaduje po ZTE, aby se podrobila bezprecedentním opatřením,“ řekl ve svém stanovisku Wilbur Ross, americký ministr obchodu. „Budeme pozorně sledovat chování ZTE. Jestli se dopustí dalších přestupků, opět jim odepřeme přístup k americkým technologiím a propadne nám kauce 400 milionů dolarů ze svěřeneckého účtu.“

Společnost ZTE už v minulosti porušila sankce USA uvalené na Severní Koreu a Írán, za což si „vysloužila“ pokutu 892 milionů dolarů a musela složit dalších 300 milionů dolarů na svěřenecký účet.

Američané zjistili, že ZTE navíc lhala, když prohlásila, že potrestala zaměstnance, kteří sankce porušili. Ve skutečnosti jim totiž naopak vyplatila bonusy. V reakci na tuto skutečnost americké kontrolní úřady zablokovaly přístup ZTE ke koupi klíčových komponent a softwaru pro jejich mobilní telefony.

Tato blokace ohrozila fungování ZTE natolik, že čínský prezident Si Ťin-pching osobně žádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o pomoc.

Trump požádal ministerstvo obchodu o vypracování návrhu dohody a tento jeho krok se setkal s kritikou demokratů. Trump ale poukázal na Obamovu administrativu, která umožnila ZTE „vzkvétat“, a to bez bezpečnostních kontrol.

Trumpova administrativa naopak pomohla USA – přiměla ZTE k zaplacení pokuty (celkem tedy 2,29 miliardy dolarů a 400milionovou kauci), obměně vedení firmy a k závazku nákupu amerických komponent.

Dohoda se ZTE vychází z Trumpovy politiky vyvažování obchodu s Čínou, kdy USA v březnu uvalily na Čínu cla za 50 miliard dolarů.

Související: USA uvalí cla na import čínského zboží v hodnotě 50 miliard dolarů

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích. Zdroj.

Čína kupuje z Evropy klíčové technologie, v USA má už omezení

2018-05-29T09:51:54+00:00

Poté, co Spojené státy zvýšily dohled nad čínskými investicemi v USA, aby ochránily klíčová průmyslová odvětví a národní bezpečnost, odborníci varují před investicemi v Evropě. Peking si díky nim zvyšuje politický vliv a získává nejmodernější technologie.

Dle nedávného slyšení v americkém Kongresu disponuje mechanismy kontrolujícími čínské investice jen necelá polovina zemí EU.

Philippe Le Corre, vědecký pracovník z Kennedy School patřící pod Harvardovu univerzitu, zdůraznil ve své výpovědi z 23. května před zahraničním výborem Sněmovny reprezentantů na téma „Čínské investice a vliv v Evropě“, jaká jsou stanoviska v nejnovější Národní bezpečnostní strategii USA, kterou loni v prosinci představil prezident Trump.

Dokument poukazuje na to, že Čína má v Evropě „strategickou základnu“ a Peking zde rozšiřuje neférové obchodní praktiky a investice do klíčových průmyslových odvětví, citlivých technologií a infrastruktury.

Le Corre vypověděl, že je možné, že čínské investiční záměry původně zamýšlené v USA budou přesměrovány do Evropy, protože američtí zákonodárci podnikají kroky proti „invazi“ čínského režimu.

Kongres USA pracuje na legislativě, která posílí CFIUS, federální agenturu zodpovědnou za šetření zahraničních nákupů v americkém byznysu s klíčovými technologiemi národní bezpečnosti.

Navrhovatelé zákona opakovaně zmiňují Čínu coby „primární cíl“, protože Peking dlouhodobě provádí agresivní průmyslovou politiku a špionáž zaměřenou na odcizení amerických technologií.

Analytik pro Čínu a východní Asii, Gordon Chang, vypověděl na slyšení 23. května, že momentálně disponuje mechanismy kontrolujícími čínské investice jen 12 z 28 zemí EU a nedávné pokusy o zavedení kontrolních mechanismů v otázkách zahraničních investic na celoevropské úrovni nebyly úspěšné. Toto stanovisko podporuje i report konzultační firmy Rasmussen Global z roku 2017.

Jako příklad Chang zmínil čínský telekomunikační gigant Huawei, který je obviňován z úzkého propojení na čínskou armádu a tajné služby. Analytik poznamenal, že „v Evropě má Huawei více štěstí“ a momentálně mu plyne 35 % zisku právě ze starého kontinentu. Takový úspěch je dle Changa možný částečně i díky tomu, že USA má přísnější předpisy než většina evropských zemí, které mu doširoka otevírají dveře.

Republikán Dana Rohrabacher, předseda podvýboru Sněmovny reprezentantů pro Evropu, Eurasii a nově vznikající hrozby, upozornil Evropu, že je potřeba zvýšit dohled nad Čínou, která nakoupila nebo proinvestovala do evropských aktiv za poslední desetiletí přes 300 miliard dolarů. „Většinu čínských investic realizují státem vlastněné podniky a slouží politickým cílům,“ řekl Rohrabacher.

Evropské technologie v čínské armádě

Ve vyšetřovací zprávě z prosince 2017 odhaluje The Epoch Times, jak čínský režim dosáhl klíčového průlomu ve svém programu letadlových lodí díky britské firmě zabývající se polovodiči, kterou v tichosti koupil v roce 2008.

Britské regulační úřady tehdy akvizici nezabránily i přesto, že klíčové polovodičové zařízení bylo předmětem speciálně označeným pro exportní kontrolu EU.

Tento počin v oblasti polovodičových komponentů dle všeho pomohl Číně i k pokroku ve vývoji elektromagnetického děla, prototypové zbrani, která se v budoucnu může stát strategickým prvkem válčení na moři.

Přeložil: J. S.; Zdroj.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čínská firma CEFC Europe nesplácela několikamiliardovou půjčku, její majetek převzala investiční skupina J&T

2018-05-27T08:31:00+00:00

Česká pobočka čínské skupiny CEFC se dostala do problémů se splácením půjčky česko-slovenské investiční skupině J&T, od níž si napůjčovala přibližně 11,5 miliardy korun (). Vedení J&T Private Investments kvůli nesplácení dluhu převzalo vedení CEFC Europe, sesadilo její vedení a dosadilo vlastní krizový management.

CEFC Europe si nejprve v J&T koupila podíl 9,9 % odhadem za 5 miliard korun a následně realizovala od stejné banky půjčku 11,5 miliard korun. Výsledkem tedy od banky získala o 7 miliard více, než do ní vložila, uvedl český deník Echo24.

Český prezident Miloš Zeman, který do svého poradního týmu přijal šéfa CEFC Ye Jianminga, opakovaně prohlašoval, jak velký prospěch bude mít Česká republika z přílivu čínských investic ve výši desítek miliard korun. Výsledná bilance ukazuje, že veškeré akvizice, které CEFC v České republice uskutečnila, byly paradoxně financovány půjčkou od banky J&T. Což v praxi znamená, že veškeré její investice vlastně zaplatili Češi a Slováci.

Protože podmínkou půjčky od J&T bylo ručení majetkem CEFC Europe, převzala investiční skupina veškerý její majetek, aby zajistila finanční návratnost půjčky. Investiční skupina chce nyní v evropské pobočce udělat finanční i právní audit, uvedl deník Novinky.cz.

CEFC Europe chtěla uskutečnit od J&T mnohem větší půjčku a koupit si v ní 50 % podíl, k čemuž nedala svolení Česká národní banka.

Předpokládané obří investice CEFC v České republice vzaly rychlý konec poté, co byl její ředitel v Číně vzat do vyšetřování za ekonomickou kriminalitu a její majetek začal být po celém světě rozprodáván, aby bylo možné splatit její obří půjčky v Číně a v zahraničí. Více zde...

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také na anglických Epoch Times:

CEFC China Energy’s Fall From Grace in the Czech Republic

Troubled Chinese Energy Conglomerate Bribed Chad President to Obtain Rights to Oil Fields

Downfall of China’s Insurance and Energy Giants Shows New Direction of Anti-Corruption Campaign

Čína bez cenzury: Obchodní válka mezi USA a Čínou? (video)

2018-05-15T17:16:04+00:00

Mnozí spekulují o tom, že cla na dovoz uvalená USA a Čínou by mohla vést k obchodní válce. Ale jak pravděpodobné je, že se to opravdu stane? Dodržel prezident Trump předvolební slib, že obchodní dohody s Čínou budou zcela předělány?

{youtube}yjMZL3hlGuw{/youtube}

Podívejte se také na: Čína bez cenzury: Čínská ekonomika je slabší, než si myslíte (video)

Líbilo se vám toto video? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Obrovská snaha Číny projektom „Jeden pás, jedna cesta“ prepojiť Euráziu sa stretáva s prekážkami

2018-05-03T14:39:04+00:00

Približne pred 2 000 rokmi armáda dynastie Chan spacifikovala kočovné kmene a otvorila Hodvábnu cestu. Vytvorili sa obchodné spojenia cez územia strednej Ázie, ktoré prinášali nádheru čínskej civilizácie až do Rímskej ríše. Čínsky režim disponuje po USA druhým najväčším bohatstvom a druhou najväčšou priemyselnou silou na svete. Vďaka tomu si môže dovoliť realizovať víziu znovuzrodenia Hodvábnej cesty, čo by mu umožnilo zaujať vedúce ekonomické a politické postavenie v celej oblasti Európy a Ázie.

„Jeden pás, jedna cesta“ je základným pilierom zahraničnej politiky súčasného čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga, odkedy sa v roku 2013 stal hlavou Komunistickej strany Číny. V posledných rokoch Peking investuje stovky miliárd dolárov do rozvoja infraštruktúry a energetiky vo viac než šesťdesiatich krajinách, cez ktoré má obchodná cesta viesť. Čína vyzýva všetky zúčastnené krajiny, aby do piatich rokov spoločne zmobilizovali na projekt až 5 biliónov dolárov. Odozvy sú však zmiešané.

Na jednej strane prinášajú obrovské investície do rozvojových ekonomík Číne značné výhody na poli diplomacie, na druhej strane ešte nie je jasné, či menej bohaté štáty dokážu čínske pôžičky splácať. Dokonca aj blízki spojenci sa odmietajú čínskemu projektu plne zaviazať. Pakistan v novembri 2017 odstúpil od 14 miliardovej investície, niekoľko dní predtým zrušil Nepál výstavbu vodnej elektrárne čínskou štátnou spoločnosťou v hodnote 2,5 miliardy a rovnakú ponuku na výstavbu elektrárne odmietlo aj Mjanmarsko.

Filipínsky prezident Rodrigo Duterte a ďalší vedúci delegácií pózujú na skupinovej fotografii počas navštevy fóra „Jeden pás, jedna cesta“ v areáli Jen-čchi Lake na predmestí Pekingu 15. mája 2017. (Damir Sagolj-Pool / Getty Images)

V juhovýchodnej Ázii však čínske firmy rozbiehajú 5 miliardový projekt na výstavbu rýchlostných železníc v Laose a 20 miliardové projekty na železničné prepojenie prístavov s blízkymi ostrovmi sa realizujú v Malajzii, Thajsku, Kambodži a Indonézii.

Na výraznú finančnú pomoc v doprave a energetike od Číny sa spolieha filipínsky prezident Duterte. Na oplátku Čína očakáva, že s ňou Filipíny budú spolupracovať a v jej prospech sa vzdajú území v Juhočínskom mori, ktoré im boli arbitrážnym súdom pridelené. Podľa filipínskeho denníka Philstar Global „je pre získanie vysokých dotácií kľúčové v sporných otázkach ostať tichšie a netrvať na dodržiavaní našich práv suverénneho štátu“.

Ruský prezident Vladimir Putin a čínsky vodca Si Ťin-pching počas návštevy summitu usporiadanému k fóru „Jeden pás, jedna cesta“ v Pekingu 15. mája 2017. (Thomas Peter-Pool / Getty Images)

Veľkú podporu projektu prejavuje Rusko a bývalé socialistické krajiny strednej Ázie ako napríklad Kazachstan, kde sa vďaka veľkým čínskym investíciám teší u miestnych úradov mimoriadnej priazni. V júni ruský prezident Vladimir Putin nadšene vyhlásil, že projekt „pripravil pôdu pre novú etapu spolupráce v Eurázii“. Napriek uznanlivým gestám sa projekt v Rusku hýbe len veľmi pomaly, keďže je zdržiavaný a obmedzovaný komplikovanými byrokratickými a finančnými podmienkami. Pre plynulý prechod do Európy, Čína plánuje investovať 7 miliárd dolárov do rozvoja infraštruktúry na Ukrajine.

Najťažším rébusom pre Čínu predstavujú oblasti v južnej a juhovýchodnej Ázii, kde projekt vedie cez územia s prítomnosťou silných nezávislých štátov (India, Japonsko) alebo štátov naklonených USA (Austrália) a obava zo zavedení zvýšeného cla na čínske výrobky, ktoré by podľa vzoru USA mohli zaviesť aj iné krajiny.

Preložil: Peter Petko; Zdroj.

Ak sa vám náš článok páčil, podporte nás, prosím, jeho zdieľaním na sociálnych sieťach.