Východní lékaři, a také zastánci tradičních způsobů léčení, ať už se jedná o starou čínskou medicínu nebo novější formy jako je například makrobiotika, dokonce považují cukr za “bílý jed”. Zdá se vám toto přirovnání přehnané? Možná vás překvapí, že mnozí specialisté a odborníci z řad lékařů, dietologů a moderních vědců dávají odpůrcům bílého cukru za pravdu. Bílý cukr může skutečně při vyšší spotřebě vyvolat nebo podpořit rozvoj různých nemocí, způsobit obezitu i jiné zdravotní potíže....
Výroba bílého cukru
Pokud chceme dosáhnout harmonie při stravování, musíme vycházet z toho, že každá přirozená strava má všechny své složky ve vzájemném souladném poměru. Proto by každá taková potravina měla obsahovat látky, které jsou nezbytné pro správné vstřebávání jednotlivých prvků při trávení.
Při trávení cukrů tělo potřebuje vitaminy skupiny B a minerály jako je vápník, hořčík, chrom a zinek. Samozřejmě kromě těchto látek využívá také vlákninu a další živiny, které se vyskytují v cukrové třtině a řepě cukrovce, ze kterých se cukr vyrábí. Výroba bílého cukru ale využívá proces rafinace, při kterém dochází ke znehodnocení všech těchto komponentů a zůstává jen čistá sacharóza.
Nabourání přirozeného trávení
Pokud chybí v potravinách látky potřebné pro jejich trávení, musí je tělo opětovně získat a doplnit. Toto vede k demineralizaci organismu, protože minerály, které nejsou obsaženy v rafinovaném cukru, se musí brát z rezerv našeho organismu a tímto se v podstatě celé lidské tělo zbytečně oslabuje. Bílý cukr se dostává ze střeva rychle do krve. Když mozek přijme informaci o zvýšené hladině cukru v krvi, vydá příkaz pro zvýšení produkce hormonu inzulínu, který má za úkol cukr dodávat do buněk, které jej využijí jako stavební látku nebo ho zpracují jiným způsobem. Tím dochází k uvolnění velkého množství energie a tepla, což má za následek odstranění únavy. Tento jev by byl pochopitelně velmi žádoucí, a bylo by skvělé, kdyby tato situace vydržela co nejdéle. Jenže tento druh “rychle dodané energie” je pouze krátkodobý. Poté, co se zásoba cukru vyčerpá, jeho hladina v krvi klesá pod běžnou normu a paradoxně se dostavuje únava. Receptory tudíž vyšlou do mozku informaci, že tělo trpí nedostatkem cukru, a tak mozek mo
bilizuje chuťové buňky, které tímto vlastně vyvolají touhu chuti na něco sladkého. Pokud tomuto pokušení podlehneme, celý proces se znovu opakuje.
Bílý cukr a zdravotní komplikace
Pokud se tato situace opakuje častěji, může vést k výše zmíněnému deficitu důležitých minerálů, únavě až malátnosti, přecitlivělosti, neurózám a mnohým jiným neduhům. Bílý cukr také může výrazně zpomalit průchod potravy tělem. Navíc časté konzumování cukru neprospívá ani našemu chrupu, který dostává tímto nešetrným zacházením řádně zabrat. Obezita často bývá jen logickým vyhrocením naší touhy po sladkém. Jak obezita škodí našemu zdraví, kloubům, srdci, cévám, atd. je většině lidí známé. Navíc zvýšená hladina cukru škodí i našemu imunitnímu systému, který je takto oslabován. Ženy, které trpí na gynekologické záněty mohou jen tiše souhlasit s tím, že cukr nabízí “skvělou živnou půdu“ pro bakterie vyvolávající tato nepříjemná onemocnění.
Co se týká konzumace bílého cukru, z hlediska potřeb našeho těla se nejedná o nezbytnost.
Ale ani mlsal, který se rozhodne pro zdravější životosprávu si nemusí zoufat nad představou řádně nedoslazeného života.
Konvenční sladkosti můžeme nahradit třeba sušeným ovocem(vybíráme nepřislazené a nesířené) popř. navštívit prodejnu zdravé výživy, kde se jak k bílému cukru tak k cukrovinkám nabízejí alternativy jako různé nerafinované cukry, slady nebo sirupy i laskominy jimi slazené.
