Trochu jako bubliny - náš vesmír může být propojen s jinými vesmíry a každý jednotlivec může být propojen s jinými svými "já". (SXC/Barrym67)Každou minutu ze Slunce vycházejí miliony částic, procházejí našimi těly a jejich dráha pokračuje dál skrze planetu - jako by pro ně "hmota" jednoduše neexistovala.
Samozřejmě, mluvíme o neutrinech: částicích "bez hmoty". Tyhle miniaturní nezbedy (současné výzkumy odhalily, že ve skutečnosti určitou hmotu mají) je pro dnešní fyziky nejobtížnější studovat, protože na své cestě kdovíkam nemají v podstatě žádný dopad na strukturu atomů. Díky své nepatrné velikosti projdou skrze vše jako duchové.
Co je však důležité - díky těm několika neutrinům, které bylo možné pozorovat nejmodernější technologií (speciálními detektory, které jsou umístěny u Jižního pólu), se důkaz více než třírozměrného prostoru nyní může stát skutečností.
Tyto veliké laboratoře desítky metrů pod antarktickým ledem mohou rozpoznat nepatné záblesky, které vzniknou, když neutrino o vysoké energii (kterých nás bombardují biliony každou sekundu) narazí do atomového jádra ve vrstvě ledu, která tvoří stěny zařízení.
Analýzou těchto studií došli vědci z laboratoře Amada k závěru, že je velmi pravděpodobné, že "teorie superstrun" (TS) uhodila hřebíček na hlavičku, když naznačila, že kromě trojrozměrného prostoru, ve kterém nyní žijeme, musí ve skutečnosti existovat dalších devět, deset nebo více rozměrů.
Otázkou číslo jedna je: proč nemůžeme vnímat víc než ty tři dimenze, ve kterých žijeme? Odpověď je prostá, ale zároveň také velmi složitá na pochopení: další dimenze, o kterých mluví TS, by byly nepatrné, menší, než průměr atomu.
Ale neschopnost představit si čtvrtý rozměr není nic znepokojivého. Brian Greene, jeden z průkopníků TS, řekl: "Nikdy jsem nenašel nikoho, kdo by si byl schopen představit víc než tři dimenze. Je to velmi složité, když je vaše vlastní mysl ve světě, který se zdá být trojrozměrný, a je dobře přizpůsobená, aby si takový svět představovala."
Další pohled, dost odlišný od teorií mnoha dimenzí, zkoumají vědci z NASA. Použitím počítačových modelů vytvořili tisíce možných paralelních vesmírů, které jsou jako bubliny.
Podle odborníků mohu mít tyto sféry (nazvané vesmíry) sadu fyzikálních zákonů, podobných těm, jaké máme v našem vesmíru, nebo mohou mít klidně nějaké úplně jiné.
Toto otevírá klasickou sci-fi tezi, že každý člověk má mnoho svých "verzí" v každém z těchto vesmírů. Dále se předpokládá, že tyto vesmíry mohou být někdy spojené a jindy oddělené, takže někdy není možné mezi nimi cestovat. Ať už je to jakkoli, NASA ví, že se pohybuje v jaksi obtížných podmínkách, zvláště, když přijde na to, kterou z těchto teorií předložit jako skutečnou a která je jen pouhým výplodem představivosti.
