Prehistorie, prehistoricka civilizace, puvod lidskeho druhu, zahadne zkameneliny, trilobit
Trilobit. (Ilustr. foto: Wikipedia.org)

Byla horká noc, a tak si někdo vyšel na procházku po pláži. Jak se tak procházel, ucítil pod svým chodidlem jemné prasknutí. Zastavil se, aby v měsíčním světle zkontroloval podrážku své boty, a odstranil z ní zbytky nešťastného tvora, kterého zašlápl, a poté bez povšimnutí pokračoval ve své procházce, aniž by si byl vědom, že se šlápnutím jeho boty tyto ostatky zachovají pro budoucí věky. Konec konců, co je tak zvláštního na tom, zašlápnout trilobita?

Přibližně před 320 miliony lety začal obývat zemské oceány jistý druh členovců. Tito příbuzní mořských pavoukovců, podobně jako mořští raci a krabi, žili v mořích v hojném počtu, ale poté vyhynuli v době před 280 miliony lety. Samozřejmě - řeč je o trilobitech.

Lidská bytost, jak je většinou vědců obecně uznáváno, se jako druh objevila ne dříve, než před dvěmi nebo třemi miliony let. Historie člověka, jak ho známe dnes, nepřesahuje 10 000 let.

Pokud uvážíme tato data, dojdeme k závěru, že člověk šlapající na trilobita patří do oblasti sci-fi. Lidský tvor by nikdy nemohl přišlápnout živočicha, který vymřel před mnoha miliony let, a tím méně člověk s botami na nohou, což by bylo nepochybným znamením civilizace. Byla by to skutečnost, která popírá historii.

V červnu 1968 amatérský sběratel zkamenělin Wiliam J. Meister nalezl v Antelope Spring v Utahu dva palce tlustý kámen. Když do něj udeřil kladivem, objevil tak zkamenělý otisk stopy lidské boty. Ale tento otisk obsahoval ještě něco dalšího - zašlápnutého trilobita. Neuběhlo mnoho času, když se zpráva o tomto novém nálezu rozšířila po celém světě, a několik badatelů se vypravilo do Antelope Spring, aby se pokusili nalézt více stop, zanechaných moderní obuví v geologické vrstvě pocházející z velmi dávných věků.

Dřívější objevy

V roce 1852 byl v Dorchesteru, stát Massachusetts, dynamitem odstřelen obrovský kus skály. Po explozi nalezli pracovníci odstřelu v sutinách nezvyklý kovový artefakt, který byl, pravděpodobně explozí, rozlomen na dvě části. Poté co spojili obě části dohromady, shledali, že je to nádoba ve tvaru zvonu o podstavě 16,5 a výšce 11,5 cm. Později objevili, že tato nádoba byla vyrobena ze slitiny stříbra. Kupodivu se zdá, že tento objevený artefakt, pravděpodobně vyrobený pomocí vysoce rozvinuté technologie, byl uvězněný ve skále od doby, kdy byl vyroben, tedy před několika miliony lety, v době, kdy podle současné teorie lidé neexistovali.

Ve skutečnosti není podobných objevů málo. Tyto nálezy jistě volají po přehodnocení moderních vysvětlení původu našeho lidského druhu. Archeologické vykopávky skrývají mnoho "problematických" objektů.

Osm let před objevem této takzvané Dorchesterské vázy, byl ve Skotském městě Kingoodie v 61 cm silné kamenné desce nalezen dokonalý kovový hřeb. Hrot tohoto hřebu vyčníval ven z kamene, zatímco část z něj včetně hlavičky byla zapečetěna uvnitř. Podle odhadu se takový kámen vytvořil zhruba před 60 miliony lety.
V osmdesátých letech 19. století vytěžil jeden rančer z Koloráda kusy černého uhlí z minerální vrstvy v hloubce 7,6 metru pod povrchem. Později, když rozlomil vyzvednuté kusy, našel uvnitř kovový náprstek podivného vzhledu. Zpráva o tomto nálezu nazvaném "Evin prsten" se rychle rozšířila, ale kvůli jeho pokročilé korozi a neustálému předávání mezi lidmi se rozpadl.

Je známo, že náprstky lidé používali již velmi dávno, před tisíci lety. Kuriozitou tohoto případu je však to, že uhlí, ve kterém byl tento náprstek objeven, se muselo vytvořit před 70 miliony let, mezi obdobím křídy a třetihorami. Podle moderního pochopení historie, pra-předchůdci lidí nebyli tehdy dokonce ani opicemi, ale jiným druhem savců s vyčnívajícíma očima, který se houpal na stromech z větve na větev.

Další výzvou pro historii je takzvaná "Salzburská kostka". Byla odhalena veřejnosti, když v roce 1885 rakouský hutník rozlomil kus uhlí a nalezl kovový artefakt ve tvaru kostky. "Hrany tohoto zvláštního nálezu byly dokonale rovné a přesné; čtyři ze stran byly hladce opracované do rovných plošek, zatímco dvě zbývající strany, které byly k sobě navzájem protilehlé, byly vypouklé. Uprostřed strany byla hluboká štěrbina," napsal René Norbergen, specialista na případy podobných nálezů.

Chemická analýza později určila, že předmět neobsahoval žádný chróm, nikl nebo kobalt, ale místo toho byl složen z jistého druhu kovaného železa. Toto složení, jak se zdá, vylučuje hypotézu, že tato "kostka" byla spadlým meteoritem, jak někteří navrhovali.

Jiný archeologický poklad ukrytý v uhelném ložisku byl nalezen v roce 1891 paní S.W. Culpovou, ženou ze státu Illinois. Při těžbě náhodně odlomila kus uhelného masivu. Na zem vypadl velmi tenký zlatý řetízek, který se do té doby nacházel uvnitř dutiny v masivu.

Další případ zveřejněný v roce 1831 Americkým vědeckým žurnálem (American Journal of Science), se zabývá kusem mramoru vytaženém z hloubky 15 metrů, který byl později rozbit na menší kousky. Mramor, který se, jak věříme, zformoval před miliony let, odhalil precizní rytiny o velikosti 5 na 1,2 cm ve tvarech velmi podobných moderním písmenům "u" a "i." Pravidelnost a stejnoměrnost symbolů vytvářela dojem, že byly vyryty lidskou rukou.

Podobný předmět vynesli na světlo světa v roce 2002 v provincii Kuej-čou v Číně, kde objevili prasklý kámen, na kterém byly na první pohled dokonalé čínské znaky. Jejich původ je ovšem, vzhledem k tomu, že se stáří kamene odhaduje na 200 milionů let, nevysvětlitelný. Tato památka dostala jméno "Kámen skrytých slov".

Nedávné nálezy

V roce 1976 přilákala pozornost veřejnosti lžíce, objevená roku 1937 uvnitř hnědouhelného masivu v Pensylvánii.

Aby se vyloučilo, že takovéto nálezy by mohly být označeny za náhodné, uvažujme tedy nad objevem z roku 1967 ze stříbrného dolu v Kolorádu: lidské kosti  vedle 10 palců dlouhého měděného šípu. Podle obecných odhadů je minerální usazenina, ve které byly tyto předměty nalezeny, o miliony let starší, než lidská rasa.
Zatímco nás genetikové a biologové obeznamují každý den se svými novými studiemi, aby potvrdili platnost společného původu všech druhů, stále se objevují další zkameněliny, jež naznačují vysoce rozvinutou vzdálenou minulost. Především, tyto nálezy přispěly k pochopení, že kořeny lidského původu jsou v mnohem vzdálenějších dobách, než se obecně věří.

Pravděpodobně nejkontroverznější zkamenělina posledních let byla objevena universitním geologem z Jadaypuru v Indické Kalkatě. 1 100 milionů let starý rudě zbarvený kámen nalezený ohromenými vědci v Madhya Pradesh v Chorhatu má na sobě klikaté cestičky podobné těm, které za sebou zanechávají červi.

Nejstarší známé zkameněliny tohoto druhu jsou z Namibie a Číny. Původ těchto cestiček se, jak jsme vyrozuměli, připisuje mnohobuněčným organismům, které se objevily v průběhu evoluce přibližně před 600 miliony lety. Pokud jsou nálezy z Indie správně vykládány, volá jejich objev po vážném přehodnocení základů evoluce a představuje obrovský skok (400 nebo 500 milionů let) od těchto zkamenělin k zmíněným nálezům z Namibie a Číny. "Pokud objevíte organismus o velikosti jednoho centimetru a poté zmizí na 400 milionů let, vznikne tak poměrně velké množství otázek, které si žádají svá vysvětlení," poznamenal paleontolog Andrew Knoll z Harvardské university.

Poté, co byly nalezeny další stejné kameny s podobnými červími cestičkami, bylo mnoho nedůvěřivých vědců donuceno, aby znovu analyzovali stáří těchto kamenů. Ale tyto vzorky (zirkoniové krystaly) znovu naznačují zdánlivě nemožné a vytváří spornou otázku, podle paleontologa Adolfa Seilachera z Yelské university "ještě více vzrušující a více nepravděpodobnou."

Seilacher věří, že podle toho, co je obecně uznáváno, je nemožné, aby tyto zkamenělé stopy (cestičky) byli vytvořeny živočichy. Nicméně poznamenal: "Zároveň ale musím uznat očividné důkazy. Nenalezl jsem, a ani jsem neslyšel od ostatních kolegů, jiné vysvětlení. Existuje tu ještě jiné ne-biologické vysvětlení pro tyto stopy?" Tato studie se objevila 2. října 1988 v časopise Věda (Science).

Ve skutečnosti existuje mnoho zkamenělin, které podrobují naše moderní pochopení lidské historie velkým výzvám. Dokonalý otisk lidské dlaně (s otiskem nehtu), byl objeven v Glen Rose ve státu Texas, na 110 milionů let starém vápenci. 100 milionů let starý zkamenělý prst (zkamenělina archivovaná pod označením DM93-083). Strukturu kosti tohoto prstu odhalil následný rentgen, byl nalezen na ostrově Axel Heiberg v Kanadě.

Existuje také známý Texaský nález otisků stop lidské boty, které byly zanechány vedle stop dinosaura (pozn. překl.: oba druhy stop jsou datovány do stejného časového období). A takovýchto nálezů je ještě mnohem více. Logická správnost našich současných teorií  se otřásá v základech, když se na světle světa objevují zkameněliny "které by neměly existovat."

chtimes.com/news/7-10-9/60546.html

The lawsuit about the closure of the Hradcany Square during the visit of Xi Jinping