Teplejší počasí přes den a dešťové srážky způsobily zvláště předminulý týden velký růst hub. Kozáci, praváci, václavky (tentokrát nepíši o politickém rozvrstvení a volbách), holubinky, suchohřiby, babky či bedly se vyrojily v lesích v hojném počtu. Počtem jen o něco méně se objevil v lese národ houbařů, takže kdo pozdě vyrazil, našel už jen stopy po očištěných nalezištích. Kromě vytrvalosti a štěstí tentokrát také více než kdy jindy platilo, že je nutno mít svoje místečka, které houbař jiným neprozradí a jen se pak chlubí úlovkem. Specifika mikroklimatu jednotlivých míst více než kdy jindy způsobila, že na některých místech se daly najít pěkné úlovky, zatímco na jiných místech si mohl člověk nohy uběhat.
Kromě jedlých hub se les na mnoha místech pro potěchu oka doslova rozzářil i velkou úrodou muchomůrek červených. A zda současný růst hub podporuje či brzdí vliv současné fáze ubývajícího Měsíce, zůstává i nadále stálou otázkou sporů mezi houbaři - jedni nedají na tento vliv dopustit a jiní se tomu jen smějí.
