Smrt známé české političky, popravené po zinscenovaném procesu v roce 1950 za dob komunistického Československa, stále přitahuje pozornost. Na její osud u jejího pomníku na Vinohradském hřbitově, opět zavzpomínali čeští politici a bývalí političtí vězni.
„Vynikala svou obětavostí a svým vztahem k prostým lidem, kterým se snažila bezmezně pomáhat,“ řekl Ing. František Šedivý, předseda klubu M.H., který na vzpomínkové akci odsoudil nízké praktiky a zinscenované procesy komunistického režimu v Československu. Místopředseda senátu pan Jiří Liška na ceremoniálu poukázal na nesnadnou životní cestu lidí, kteří za dob komunismu pevně zastávali svoje morální zásady, jako Milada Horáková. „Komunisté dobře věděli, že bez násilí, bez atmosféry strachu nejsou schopni dlouhodobě ovládnout československo společnost… Lidí, kteří mají na prvním stupni pomyslného žebříčku pravdu, právo, spravedlnost – těch není ve společnosti mnoho. Takových lidí bychom si měli vážit, na takové lidi bychom měli vzpomínat a poukazovat,“ řekl místopředseda pan Liška.
JUDr. Milada Horáková (25. prosince 1901 – 27. června 1950) byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou, popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.
Její poprava byla vykonána oběšením na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 v 5:35 ráno, jako poslední ze všech čtyř odsouzených. Na Pankráci byla používaná primitivní forma oběšení dlouho trvajícím škrcením. Její ostatky byly zpopelněny a dosud se nenalezly. Podle záznamů dostala odsouzená škrtidlo a katův pomocník tahal lanem za její spoutané nohy, až ji udusil. Od zahájení popravy po okamžik, kdy lékař konstatoval její smrt, uplynulo téměř čtvrt hodiny.
Bývalá a poslední žijící prokurátorka procesu Ludmila Brožová Polednová byla 11. září 2008 vrchním soudem odsouzena k šesti letům odnětí svobody nepodmíněně za podílení se na justiční vraždě.
„Jedním z nejotřesnějších zločinů komunistického režimu byly politické vraždy žen a mužů, kteří měli hluboké demokratické smýšlení a byli schopni odhadnout smrtelné nebezpečí, do kterého se naše země ponořila krátce poté, co byl poražen fašismus – stejně ničivá ideologie, jako je ta komunistická,“ řekla na vzpomínkovém ceremoniálu místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a k dnešním názorům společnosti dodala: „V lepšících se poměrech lidé snadno zapomínají na zhoubu, která je téměř zničila.“
Video poskytla nezávislá televizní stanice New Tang Dynasty (NTDTV)
3. července 1968 Nejvyšší soud nezákonný rozsudek Milady horákové zrušil, plná rehabilitace však mohla proběhnout až v roce 1990.
V roce 1991 prezident Václav Havel udělil JUDr. Miladě Horákové in memoriam řád T. G. Masaryka I. třídy.
V roce 2004 byl 27. červen, den popravy Horákové, vyhlášen významným dnem jako Den památky obětí komunistického režimu.
V roce 2006 byla Miladě Horákové udělena americkou Nadací pro vybudování washingtonského památníku obětem komunismu Medaile svobody.
26.října 2007 byla in memoriam obdarována Záslužným křížem ministryně obrany, což je jedno z nejvyšších armádních vyznamenání. (zdroj: wikipedie.cz)
Ilustrační malba "Nepřemožitelná". (Tomáš Kvapil/ Velá Epocha)
