Praha, 6. února - V těchto týdnech se ve sněmovně schvaluje množství zákonů. Kvůli různým způsobům obstrukčního jednání se však většinu návrhů nepodařilo projednat. Poslancům je vyčítána absence ministrů a poslanců, dlouhé přestávky při jednání a slovní přestřelky. Někteří ministři také opakovaně přednášejí velmi dlouhé projevy.

Poslanci také přerušili program, protože ho tak výrazně doplňovali, až se v něm sami nevyznali. Poté buď uběhla lhůta, kdy se mohl projednávat, nebo v ten den už skončilo jednání.

Za dva týdny se tak sněmovně nepodařil schválit téměř žádný zákon. Poslanci se tak nedostali k rozhodnutí o výši mateřské, nemocenské nebo o zákonu zakazujícímu privatizaci pražského letiště. Občanské sdružení eStat.cz přitom spočítalo, že každý den, kdy zasedají poslanci, přijde daňové poplatníky zhruba na tři miliony korun.

Schválit se podařilo jen vydání dluhopisů ve výši 167 miliard korun na pokrytí letošního a části loňského schodku. Je to rekordní objem dluhopisů vydaných během jednoho roku. Státní dluh se kvůli nim zvýší natolik, že na každého občana bude připadat dluh přes 112 tisíc korun. Jen úroky z dluhopisů činí 65 miliard, což jsou například celkové výdaje ministerstva vnitra nebo dopravy. Na letošní rok schválili poslanci rozpočet se schodkem 163 miliard, z toho 153 miliard korun mají pokrýt právě schválené dluhopisy.

Ministr financí Eduard Janota ale schválení dluhopisů uvítal: „Mně to dává jistotu rozumného financování v letošním roce," sdělil. Dodal však, že to stačit nebude a celkem plánuje vydat dluhopisy za 290 miliard, protože potřebuje financovat i starší dluhy, jejichž splatnost nastane letos. Peníze na jejich splacení získá právě prodejem nových dluhopisů: „Je to tristní, ale je to tak," posteskl si Janota.

ČSSD zahrnula parlament mnoha návrhy zákonů, jimiž chtěla zvýšit mateřskou, upravit nemocenskou, zrušit anonymní akcie nebo uzákonit pravidla pro lobbing. ODS reagovala taktikou schůzi co nejvíce protahovat a zákony tak nemohly být schváleny. ODS argumentuje tím, že je to pro blaho státu. Zákony, které prosazuje levice by podle nich státnímu rozpočtu uškodily.

Místopředseda ODS Petr Nečas tvrdí, že navyšování důchodů podle ČSSD by zvedlo výdaje o 120 miliard a vedlo by ke kolapsu celého důchodového systému. Pro reformu je podle něj důležité, aby měl stát finanční rezervu, peníze by tak neměly jít z divident ČEZ nebo z privatizací: „Musí jít na důchodovou reformu, jinak ČR tento nezbytný manévr nezvládne," řekl Nečas.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach kritiku odmítl s tím, že jednorázový příspěvek má důchodcům kompenzovat růst životních nákladů, který způsobilo mimo jiné zvýšení DPH a cen nájmů. ČSSD chce zachovat průběžné financování důchodového systému a nevyvádět z něj peníze, jejich reforma by podle slov Škromacha měla být „citlivá" a založená na solidaritě lidí s vyššími příjmy vůči lidem s příjmy nižšími.

Aby se zvýšily důchody pro nynější střední a mladší generaci, je podle ODS důležitý vznik dalšího spořícího pilíře, a to kombinace průběžného a fondového financování důchodů. Dále jsou podle nich důležité pobídky zaměstnavatelům, aby na penzijní pojištění více přispívali.

Příští týden se budou ve sněmovně konat hned čtyři mimořádné schůze. V úterý a ve středu to bude mít těžké ČSSD. Pokusí se totiž na mimořádné schůzi, kterou svolala, projednat prakticky všechny její klíčové návrhy, což se jí nepodařilo ani za celé dva týdny. Bude se jednat hlavně o třináctých důchodech, poplatcích u lékaře nebo nemocenské. Na středeční mimořádné schůzi, svolané ODS, bude ČSSD diskutovat o tom, zda pronájem stíhaček Gripen nedoprovázela za jejich vlády korupce.

KDU-ČSL bude ve stejnou dobu jednat ohledně zvýšení mateřské a vládních zákonů o vydání dluhopisů. Dále se bude řešit spor o zákon mezi Janem Fischerem a jeho autorem exministrem Strany zelených Martinem Bursíkem. Ve čtvrtek bude prosazovat další své návrhy zpřísňující pravidla pro hazard ČSSD s KSČM a KDU-ČSL.

Sněmovna bude projednávat i návrh na uzákonění minimálního výživného nebo zdanění náhrad poslancům. Tento návrh však do květnových voleb už přijat nebude.

Projednat už se stihl také návrh zákona o spotřební dani piva. Poslanci rozhodli, že spotřební daň piva se nesníží. ODS totiž nechce podpořit žádný zákon, který by zvyšoval schodek státního rozpočtu. Sazba daně tak zůstane na vyšší úrovni a doplatí na to především malé pivovary, kvůli dlouhodobým smlouvám s odběrateli.

Vládní novela se původně sazeb daně netýkala. Cílem návrhu zákona o snížení daní piva původně bylo vytvořit podle evropských směrnic právní rámec pro unijní elektronický systém, který má kontrolovat dopravu výrobků podléhajících spotřební dani.