Praktikující Falun Gongu se 25. dubna 1999 tiše a pokojně shromažďují kolem Zhongnanhai, aby žádali o férové zacházení (snímek se svolením Clearwisdom.net)
Praktikující Falun Gongu se 25. dubna 1999 tiše a pokojně shromažďují kolem komplexu Zhongnanhai v Pekingu, aby žádali o férové zacházení. (snímek se svolením Clearwisdom.net)

Když se tisíce praktikujících Falun Gongu poklidně shromáždily 25. dubna 1999 v Pekingu, aby požádaly o zastavení sílícího obtěžování ze strany úřadů, začalo tím největší a nejvytrvalejší hnutí občanské neposlušnosti v dějinách moderní Číny.

O několik měsíců později, 20. července 1999, spustil čínský režim pronásledování Falun Gongu a Falun Gong neustále reaguje pokojně a racionálně, tak jak to ukázal 25. dubna. Čínští aktivisté a intelektuálové tvrdí, že právě to jim poskytlo naději a inspiraci a zahájilo změnu v reakcích čínské společnosti na vládnoucí režim.

Zhong Weiguang je odborník na totalitu a dnes žije v Německu. Říká, že když přišly události po mírovém apelu z 25. dubna, „začal přemýšlet, jaká děsivá je vlastně čínská společnost".

Praktikující Falun Gongu čekají u severní části areálu Zhongnanhai poblíž jezera Beihai (snímek se svolením Clearwisdom.net)
Praktikující Falun Gongu čekají u severní části areálu Zhongnanhai poblíž jezera Beihai (snímek se svolením Clearwisdom.net)

„Komunistická strana Číny, stejně jako všechny komunistické strany, používá na vládu v zemi lži a teror," uvedl.

Zhong sám se duchovní disciplíně Falun Gong nevěnuje, postupně však začal obdivovat dopad, který lidé praktikující Falun Gong na Čínu mají. Po jedenácti letech od 25. dubna si uvědomuje, že význam apelu 25. dubna byl „mnohem hlubší", než si původně uvědomoval.

„Mezi čínskými disidentskými hnutími nikdy nebylo hnutí, jako je toto," vysvětluje

Guo Guoting, čínský obhájce lidských práv žijící v exilu v Kanadě, popisuje, jak Komunistická strana Číny (KS Číny) od získání moci v roce 1949 (a i před tím) prováděla své politické kampaně s pomocí propagandy, myšlenkovými reformami, jazykovou politikou, sociálním tlakem, násilím a prostým terorem. Jedna část populace je označena nějakou nálepkou a zbytek populace má proti ní „bojovat". „Stejný model byl použit pro stigmatizování, útoky a pokusy o zlomení Falun Gongu," říká Guo.

Podle Gua je Falun Gong v čínské společnosti jedinečný a význam 25. dubna je „v jeho duchu občanské neposlušnosti". Žádná ze skupin nebo profesí, která byla tímto způsobem napadena, se neodvážila nebo nevěděla, jak bránit svá práva, a proto, když se Falun Gong vládě postavil, „každého Číňana to zaskočilo".

„Další věc je, že tohle není žádný prchlivý odpor, který brzy opadne. Je to dlouhý proces, mimořádně houževnatý proces ochrany jejich práv na vlastní přesvědčení, ukázka vytrvalosti a neohroženosti," dodává Guo.

Zdá se také, že Falun Gong může pomoci demokratickým aktivistům v lepším pochopení jejich vlastních hnutí.

Praktikující Falun Gongu poblíž Zhongnanhai, 25. dubna 1999 (snímek se svolením Clearwisdom.net)
Praktikující Falun Gongu poblíž Zhongnanhai, 25. dubna 1999 (snímek se svolením Clearwisdom.net)

Zhong komentuje: „Kvůli našim vnitřním rozbrojům a nepořádku a naší neschopnosti po delší dobu tvrdě pracovat za určitým cílem, demokratická hnutí v zámoří krok za krokem ztratila účinnost. Z mnoha pohledů lze říci, že pokud by neexistoval odpor ze strany Falun Gongu, nebylo by dnes tolik Číňanů, kteří hájí svá práva, a současné hnutí na obranu lidských práv by neexistovalo."

Guo připomíná, že tak jako Martin Luther King a Gandhí hlásali nenásilný odpor, „v Číně je tímto hnutím nenásilné občanské neposlušnosti právě Falun Gong".

„Tato neposlušnost začala přesně 25. dubna 1999. Myslím si, že to ukázalo všem sektorům čínské společnosti mimořádně smysluplnou a efektivní cestu: mírový apel a protest, mírovou nespolupráci," míní Zhong.

„Právě toto hnutí, myslím takováhle věc, může nakonec ukončit násilnou vládu KS Číny a zabránit celé společnosti v propadu do chaosu nebo barbarismu, do násilí, masakrů a potoků krve."

Praktikující Falun Gongu se 25. dubna 1999 tiše a pokojně shromažďují kolem Zhongnanhai, aby žádali o férové zacházení (snímek se svolením Clearwisdom.net)Praktikující Falun Gongu se 25. dubna 1999 tiše a pokojně shromažďují kolem Zhongnanhai, aby žádali o férové zacházení (snímek se svolením Clearwisdom.net)

Model poskytnutý praktikujícími Falun Gongu však neskýtá jen příklad účinné společenské akce, ale jde dál k otázkám lidského ducha a kultury Číny.

„Každý čínský občan, úplně každý ví, že v každodenním životě v čínské společnosti, v mezilidských vztazích, jsou lidská etika a morálka a morálka celé společnosti, i těch, kdo emigrují do zahraničí, už úplně zkažené," tvrdí Zhong.

„Vláda KS Číny není jen otázkou její moci, ale toho, že přiměla každého člověka v Číně, aby přivykl lžím, a nejenom si na ně zvykl, ale se jich i účastnil. Takže v dnešní čínské společnosti vidíme, že mezi praktikujícími Falun Gongu existuje upřímnost a čestnost. Že existují lidé, kteří následují tradiční etické hodnoty a žijí podle nich," doplňuje Zhong.