Ilustrační foto. (flickr.com/Phillie Casablanca)
Ilustrační foto. (flickr.com/Phillie Casablanca)
Ceny bytů v Číně jsou stále na vzrůstu a vlastnit dům je pro obyčejné Číňany téměř nedosažitelné. Nedávná zpráva naznačuje rozsah celého problému včetně zarážejícího faktu, že 85 procent městských obyvatel, kteří dům potřebují, si jej nemohou dovolit.

Podle prominentní ekonomky, He Qinglian, je to všechno zapříčiněno leninisticko-korporátní politikou ekonomiky v Číně. Čínská komunistická strana (ČKS) často přebírá v hlavních strategických sektorech v zemi vedoucí úlohu, a trh realit není žádnou výjimkou.

Objevila se tedy situace, kdy lidé spojení se stranou využívají jim nakloněných zákonů, zatímco zbylá většina je odsunuta na druhou kolej.

Čínská akademie sociálních věd  ve své výroční zprávě o sociálních podmínkách ve státě uvádí, že cena bydlení se letos zvýšila o patnáct procent.

Akademie poukazuje na to, že mezi 29. listopadem a 5. prosincem dosáhla průměrná cena domu rekordní výše 23 489 juanů (asi 70 000 Kč) za metr čtvereční.

Jeden z největších ústavů pro výzkum nemovitostí, Čínská akademie ukazatelů, uvádí, že průměrná cena bydlení ve sto městech Číny za měsíc listopad byla 8 487 juanů/m2 (asi 24 tis. Kč), což je nárůst od 0,82 procent v porovnání s říjnem. V Pekingu a Šanghaji se průměrná cena pohybuje kolem 44 tis. Kč/m2, to je 34,2 procentní nárůst oproti stejnému období loňského roku.

Neustálé stoupání je nepochopitelné, když uvážíme, jak přísná kontrolní opatření režim používá. Proč tedy i pod přísným vládním managementem nadále rostou ceny jako divé?

Při zodpovězení této otázky poukázala He Qinglian během rozhovoru s Velkou Epochou na ČKS.

Pro příklad, nedávný průzkum níže postavených funkcionářů v Šanghaji ukázal, že někteří z nich vlastní pět nebo šest domů, většina z nich mezi deseti až dvaceti domy a že někteří měli dokonce více než čtyřicet domů. „Hlavními kupci domů v Číně jsou lidé z této skupiny,“ vysvětluje paní He.

Podle ní je komunistický režim hnací silou za pokračujícím stoupáním cen realit z několika důvodů. Za prvé, je to jediný zdroj půdy. Za druhé, příjem ústředí strany, obzvlášť příjem od místních samospráv, závisí na prodeji půdy a bydlení. Prolomení tohoto monopolu by vyžadovalo volný trh a konkurenci. Ekonomka se nedomnívá, že by se strana své kontroly v dohledné době vzdala.

Realitní legislativu vytváří v Číně strana a většina transakcí s nemovitostmi je prováděna jednotlivci s konexemi na režim, tvrdí He. Peníze, které se na realitním trhu investují, včetně půjček developerům a ostatním, pochází primárně od bank vlastněných státem a stát určuje, jak snadné je půjčku získat.

Ekonomka říká, že čínští odborníci na trh nemovitostí se snažili přijít s pochybnými vysvětleními pro pokřivené ceny realit, včetně obviňování zahraničních investic. „Vždy je to buď USA, která hraje triky, George Soros, který manipuluje kapitál nebo zahraniční protičínské síly, kdo způsobili to nebo ono,“ objasňuje. „Čínská vláda vždy hledá obětního beránka.“
Realitní trh v Číně stoupá a padá tak, jak určí vláda, protože to ona dodává půdu, poskytuje fondy pro manipulaci trhu a poskytuje kapitál pro výstavbu.

He Qinglian není příliš optimistická, co se týče nedávno navržené daně z nemovitosti. Návrh chce danit jen jedince, kteří vlastní víc než dva domy. „Podřeže si vláda sama žíly?“ ptá se He a dodává, že si nemyslí, že by si strana takovýmto právním předpisem „odsekla vlastní ruce a nohy“.

Na druhou stranu se domnívá, že kdyby strana z trhu realit vystoupila, tržní síly by zapracovaly a trh napravily. „Dokud je u moci čínský komunistický režim, bude vláda i nadále kořenem problému,“ uzavírá ekonomka.