Kde se nové se spájí se starým. Tradiční vesnický domek z nepálených cihel, tak jak se staví po věky, doplňuje satelit k večernímu sledování televize za pomoci generátoru (Ondřej Horecký/Velká Epocha)
Divočina, národní parky s pro nás exotickými zvířaty, hladomory a občanské války. Tak zná Afriku většina z nás díky sdělovacím prostředkům, ale je toho mnohem víc. Když přijedete na místo, objevíte rychle se rozvíjející metropole s moderními mrakodrapy, stále se zhoršující dopravní zácpy a všudypřítomné reklamy na mobilní operátory.
 
Nové versus staré, moderní versus tradiční, obojí se zuřivě střetávají v eklektickém mixu vzájemných interakcí. Domorodí pastevci si mobilními telefony vyměňují informace o nejlepších výkupních cenách dobytka, rybáři o cenách ryb a usedlá africká „big mama" si na internetu dopisuje s příbuznými.
 
Technologie lidem ulehčily život i obchodování a usnadnily komunikaci se všemi členy široké rodiny i přáteli. Každý chce dnes mít mobil a spoustu lidí si ho opravdu dovolit může. Například v Tanzánii nabízejí operátoři ve snaze získat nové zákazníky nejlevnější nové modely čínských značek už od 30 000 TSh (asi 450 Kč). Anebo si můžete pořídit použité přístroje ze Západu.
 
Téměř každý rok se mění jména operátorů s tím, jak větší hráči na trhu skupují ty menší a ti největší zase ty větší. I když na vesnicích ještě každý přístroj nemá, může si jej od někoho známého vypůjčit nebo pronajat v krámku. Kredit se dobíjí pomocí kupónů nejrůznějších nominací.
 
Pokud bydlíte dál od civilizace, v tomto případě od elektřiny, znamená to, že si musíte jezdit dobíjet baterii do města. Když nám odešel převaděč u solárního panelu, čekalo mě tohle dojíždění také. Čekajíc než se mi nabije laptop a mobil nejen můj, ale i ostatních, kteří mi ho svěřili, „když už tam jedu", povšiml jsem si, jaká spousta lidí do krámku přichází a přijíždí.
 
Nejenom lidé z okolních vesnic ve vnitrozemí, ale i pastevci - Masajové a Sukumové - z odlehlých částí okresu si přišli pro životodárnou energii pro své miláčky. V některých vesnicích nabízejí podnikatelé dobíjení přes solární panely, což také přitahuje širokou škálu zákazníků z blízkého okolí.
 
Vloni přišli operátoři s novou nabídkou, která zásadně mění dostupnost bankovnictví pro obyčejné občany. Pomocí služeb jako M-pesa si můžete na všudypřítomných pobočkách na svůj mobilní účet vložit různé obnosy peněz, a s účtem pak platit za elektřinu, poslat peníze blízkým nebo si je jen tak střádat a kdykoli si obnos zase vybrat.

 

Brouzdání po divokých internetových vlnách

 
Surfování po internetových vlnách pod rovníkem může být frustrující zážitek a je třeba se obrnit spoustou trpělivosti. Internetové kavárny jsou pomalé a počítače plné virů. Vyplatí se pravidelně ukládat, protože se může stát, že kvůli častým výpadkům elektřiny o svou práci přijdete. Kavárny navíc najdete jen ve větších městech.
 
Naštěstí i zde přišli se svou nabídkou mobilní operátoři a pomocí malého přenosného modemu a laptopu se můžete připojovat kdekoli, kde je signál anebo použít přímo mobilní přístroj s příslušnými funkcemi.
 
Rychlost kolísá jako váš krevní tlak a ve vzpomínkách vás přivede zpět do doby vytáčeného připojení přes 56k modem, ale pokud chcete jen zkontrolovat svůj emailový účet, zpravidla to stačí.
 
Náš Čechy asi nepotěší, že se letos už nepřihlásíte na plnohodnotný emailový účet na seznamu, jen jeho omezenou mobilní verzi. Na portálu mi tvrdili, že z Tanzánie jim chodily velké objemy spamu, a tak zemi zablokovali.
 
V zemi s tak pomalým připojením, malým procentem obyvatel, kteří jsou online a pravidelnými výpadky elektřiny se tak nějak zdráhám uvěřit, že by odtud opravdu taková kvanta spamu chodili. Ale kdoví, co negramotní rolníci páchají po nocích, možná mi brzy přijde na Facebooku žádost o schválení nového přítele...
 

Telka za stovku

 
I když televize už dávno není žádnou novinkou, většina populace naštěstí stále „chytrou bednu" nevlastní. Na venkově je důvodem absence elektřiny, finanční důvody anebo obojí. Ti, co přístroj vlastní a využívají pro sebe, spouštějí televizi přes generátor poháněný benzínem jednou za čas, zpravidla jednou za týden o víkendu.
 
To je vám událost, na kterou se těší všichni příbuzní v okolí. Ale nemusí jít vždy o víkend. Jednou jsme vprostřed týdne přijeli do jedné vesničky u jezera Rukwa a celý komplex, kde jsme bydleli, byl osvětlen. Byl jsem tou poctou potěšen, ale brzy si uvědomil, že důvodem nejsme ani tak my, jako přenos zápasu v rámci fotbalového mistrovství světa ve fotbale v JAR. Fotbal je tu velká věc.
 
Dalším místem, kde můžete televizní přístroj najít, jsou vesnické bary nacházející se převážně ve středu obce. Tam už se dnes hraje každý den. V místnosti se spoustou lavic může sledovat každý, kdo si zaplatí. Ceny nejsou nijak závratné - 100 šilinků (asi 1,5 Kč) za diváka.
 
Z místních televizních příběhů se člověk leccos dozví o kultuře národa, tedy pokud to zrovna není přihlouplý film o bohaté městské paničce, která řeší neopětovanou lásku. Televize má na lidi vskutku ohromný vliv.
 
Častokrát se vám stane, že když přijdete ve městě k někomu na návštěvu, zapnou vám nahlas televizi, jakoby to měla být nějaká obrovská pocta. Netuší, že to je to poslední, po čem toužím, vždyť sám žádnou nemám ani v Evropě.
 
Autor je reportérem Velké Epochy, který do subsaharské Afriky, zejména Tanzánie, cestuje už roky a zajímá se jak o dějiny, tak i o současnost oblasti. Jeho zkušenosti vyvěrají z osobního styku a života s místními lidmi, kterým jako člen Občanského sdružení Bez mámy pomáhá.