Kanga je bavlněná látka obdelníkového tvaru o šíři rozpětí rukou. I když lidé někdy za kanga označují i jiné pestré látky, pravá kanga obsahuje svahilský nápis, zpravidla nějaké pořekadlo, motto a podobně. Pokud si tedy nepřejete mít na látce nápisy a chcete větší délku, požádejte o „kitenge".
Kanga vznikla v polovině 19. století, původně to byly sešité šátky tvořící jednu velkou látku. Ta se postupně začala vyrábět z jednoho kusu. Stejně tak časem začalo přibývat designů, vzorů a barev. Typická kanga má širší pás jako lemování kolem obvodu látky a ve středu se nachází vlastní motiv. Běžně se prodává v páru, tzv. „doti" a je to vhodný dárek ženám, i když já je také sem tam dostávám, snad kvůli mé lásce k africkému stylu odívání.
O kangách se píší knihy a jsou jim věnovány celé internetové stránky, takže si zde uvedeme jen několik příkladů použití. Nejčastěji si je ženy ovinují kolem pasu, hrudi nebo hlavy. Tím se mohou jednak ochránit přes ušpiněním spodní vrstvy šatů anebo naopak umazané oblečení překrýt. Já látku používám nejčastěji jako ručník, protože je lehká, skladná a schne rychleji než „rychleschnoucí" ručníky z moderních materiálů.
Dá se z ní vyrobit turban na hlavu, můžete se s ní v noci zakrýt, ve dne stínit, poskládat do ní věci a svázat a jako zavazadlo nosit na hlavě, nosí se v ní děti, při tancích se svinuje a motá kolem pasu, ze starých kusů se vyrábějí plenky nebo vložky, ženy si dávají složená kanga jako „tlumič" mezi temeno hlavy a těžká břemena, jako kbelíky s vodou nebo pytle s plodinami - a mohli bychom pokračovat donekonečna.
Zatímco kanga lze vidět na venkově a v provinčních městech zcela běžně, ve velkoměstech se už s nimi na každém kroku nesetkáte. Nahrazuje je západní móda a trendy, kterým se africké ženy rychle přizpůsobují. Stejně ale objevíte, že pár kusů tohoto tradičního oděvu má doma každá žena. Není divu, kanga je pohodlná a pro dámy to může být taková elegantní verze našich tepláků.
Na závěr si uveďme několik z obrovské škály nápisů, které můžete na kangách spatřit:
UPENDO NI NURU YA MAISHA - Láska je světlem života
RAFIKI AKUPENDAE HUMUONA PENYE HAJA - Přítele, který tě má rád, uvidíš vždy, když jsi v nouzi (u nás bychom řekli: V nouzi poznáš přítele)
ASANTE MAMA KWA MALEZI YAKO BORA - Děkuji (vám) matko za vaši skvělou výchovu
Autor je reportérem Velké Epochy, který do subsaharské Afriky, zejména Tanzánie, cestuje už roky a zajímá se jak o dějiny, tak i o současnost oblasti. Jeho zkušenosti vyvěrají z osobního styku a života s místními lidmi, kterým jako člen Občanského sdružení Bez mámy pomáhá.
Další články z Afrického zápisníku
Africký zápisník - Vítejte v Africe
Africký zápisník – Jiný kraj, jiný mrav
Autem nebo pěšky, život je pořád těžký
A co děti? Mají si s čím hrát?
Lotři, padouši a slušní zloději
Moderní technologie pod rovníkem