Zatímco se řada zemí zotavuje z finanční krize a poněkud opatrně se radují, že mohou její následky nechat alespoň trochu za sebou, objevuje se další problém, a nejedná se zrovna o maličkost.
„Ekonomické oživení stojí na pevnějších základech a i celkové podmínky na trhu práce se zdají být postupně lepší," uvádí tisková zpráva amerického Systému federálních rezerv z poloviny března.
Zároveň ale varuje: „Ceny komodit od léta výrazně vzrostly a obavy o celosvětové zásoby ropy přispěly v posledních týdnech k prudkému růstu jejích cen."
Ceny ropy stoupaly vskutku výrazně - spotový index WTI-Cushing Oklahoma vyskočil z 97,23 dolarů k 15. březnu na 104,53 dolarů ke 22. březnu. Europe Brent spotový cenový index vzrostl ze 111,11 dolarů na 115,63 dolarů.
Odborníci mají mnoho teorií, z nichž jedna si vzestup ceny ropy vysvětluje nepokoji na Středním východě a politickou nestabilitou, jiná zase přímo viní ekonomické faktory, přírodní katastrofy, a další, nikoliv však poslední, zase vidí problém v neortodoxních obchodních praktikách největších obchodníků s ropou.
„Ropné trhy jsou jako utržené ze řetězu. Velcí obchodníci sázejí na to, že ceny ropy, které jen loni vzrostly o 26 procent, porostou letos dál kvůli krizi na Blízkém východě," píše příspěvek v Energy Bulletin na internetových stránkách Post Carbon Institute.
Přestože autor uzavírá svůj článek s tím, že nárůst cen ropy není důsledkem nezodpovědných hazardních her obchodníků s ropou, z vyhledávání na internetu vyplývá, že nezodpovědné obchodní praktiky zdaleka nejsou vyloučeny.
Článek ovšem naznačuje, že viníkem rostoucích cen ropy je celosvětová poptávka lidí po energii. Do hry tak vstupuje ekonomická teorie nabídky a poptávky - když se sníží nabídka a poptávka stoupá, budou ceny nevyhnutelně směřovat vzhůru.
Americká Informační správa energetiky (EIA) však tvrdí, že za výkyvy v cenách ropy stojí přírodní katastrofa v Japonsku a politický neklid na Blízkém východě.
„Nedávné přerušení dodávek v Libyi a navazující narušení poptávky po ropě v Japonsku poslaly ceny ropy na horskou dráhu," uvádí tisková zpráva EIA z 23. března.
Zpráva dále zmiňuje, že v den, kdy libyjské protesty vrcholily, vystoupal Brent spotový index cen na 103 dolarů za barel ropy. O pouhých 16 dní později už byl Brent na 117 dolarech za barel, a když se ven dostaly zprávy o přírodní katastrofě v Japonsku, klesl Brent na 111 dolarů za barel.
Cena ropy jen tak neklesne
„Ceny ropy tento týden prudce vzrostly. Vyšplhaly na úroveň 30měsíčního maxima. ... Jízda ještě nekončí. ... Mohou se zvedat a klesat, dlouhodobě však zůstanou vysoké," předpovídají analytici a profesoři v březnovém článku z Knowledge @ Wharton (KW). KW je vydavatelská odnož University of Pennsylvania.
Hlavní hnací silou rostoucích cen ropy jsou tedy, mimo jiné, přírodní katastrofy, politický neklid, výkyvy nabídky a poptávky a negativní medializace ubývajících zásob ropy.
Různé faktory mohou mít na cenu ropy odlišný účinek, proto ji EIA přirovnává k jízdě na horské dráze. Japonská katastrofa měla vliv na pokles ceny ropy, protože trh očekává snížení cen, vzhledem k poškození ropných rafinerií, a tudíž mnohem nižší japonské poptávce po ropě. Krátce poté zase demonstrace v Bahrajnu vyhnaly cenu ropy nahoru, protože svět viděl, jak je Saúdská Arábie obklopena zeměmi zasaženými politickými nepokoji. Právě proto mohou i odborníci pouze tipovat a nikdo si nemůže být zcela jist, co budoucnost přinese.
KW odhaduje, že negativní dopad by mohly mít i obavy z jaderných elektráren, které vyvstaly v souvislosti s katastrofou v Japonsku. „Dlouhodobější, odpor proti jaderné energii - v Japonsku i mimo něj - by mohl opět vyhnat ceny nahoru".
Čtěte dále... Ropné ekonomiky jsou na černém zlatě zcela závislé
Protože je hospodářské oživení stále poměrně křehké, hrají spekulace stále dost významnou roli. Článek KW navíc naznačuje, že prudký vzestup cen ropy by mohl ještě pokračovat. Takové zvýšení by mělo za následek rostoucí ceny benzínu a topných olejů, což by ztížilo domácnostem udržet náklady na dosavadní úrovni. Firmy budou muset propouštět, aby unesly rostoucí náklady na energie.
Profesoři jsou ovšem pozitivní a výše uvedené podle nich není nic než pár předpokladů a možností. Zároveň se však domnívají, že pokud ekonomická katastrofa zasáhne také Saúdskou Arábii, dostane ekonomické oživení pořádnou ránu.
Je také třeba vzít v úvahu, že Americká ekonomika je energeticky méně závislá, než před pár lety. Spotřeba energie výrobního sektoru se snížila na polovinu, protože většina americké výroby je outsourcována z ciziny, a zbytek je energeticky mnohem efektivnější, než dříve.
Obnovitelné zdroje energie navíc snižují potřebu ropných derivátů.
„Jsme kousek od vyvinutí alternativního zdroje energie pro naši dopravu. A kdyby ropa skutečně podražila, vývoj by se urychlil," říká Jeremy Siegel, profesor na Wharton Business School, v článku KW.
Profesoři jsou ve svých predikcích možného skoku v cenách ropy velice opatrní. Domnívají se, že zvýšení ceny z dřívějších 98 dolarů za barel na stabilních 200 dolarů by nastalo pouze tehdy, kdyby Saúdská Arábie zažila politický otřes.
„Všichni se soustředíme na dění na Blízkém východě a v severní Africe, ale stejné podmínky jsou v mnoha ohledech i v Rovníkové Guineji, Angole a Nigérii. Neříkám, že popadají jako domino, ale stačí nejistota ohledně jen jedné z nich, aby vznikl opravdový problém," uvádí v článku KW Witold Henisz, profesor na Wharton a odborník iniciativy ropných společností.
Ropné ekonomiky jsou na černém zlatě zcela závislé
Podle internetových stránek EIA má „Saúdská Arábie jednu pětinu prokázaných světových zásob ropy (přibližně 260 miliard barelů v roce 2010 - pozn. red.), a disponuje největší produkční kapacitou na světě".
Pro Spojené státy, ale i evropské a asijské země, je Saúdská Arábie hlavním dodavatelem ropy, a jakékoli narušení by tak mohlo nepříznivě ovlivnit ekonomiky mnoha národů.
Společnost Saudi Aramco, která Saúdům patří, má za úkol najít více ropných ložisek. Zatím však nemá moc štěstí, protože v poslední době bylo objeveno jen velmi málo nových ropných polí. Bez příjmů z vývozu ropy by Saúdská Arábie přišla o 90 procent svých příjmů.
Saúdskou Arábii nedávno navíc předstihla Venezuela, jejíž prezident oznámil počátkem roku 2011, že jejich prokázané rezervy ropy dosáhly 297 miliard barelů, díky čemuž jsou teď zemí s největšími zásobami ropy.
Export uhlovodíků generoval v roce 2011 95 procent veškerých příjmů Libye. Země je se svými přibližně 46 miliardami barelů největší zásobárnou ropy v Africe. Co se zásob ropy týče, řadí se celosvětově na devátou příčku.
Analytici tvrdí, že zatímco Saúdská Arábie začíná pomalu vysychat, v Libyi je prý stále ještě velké množství dosud neobjevených ropných polí, a mohla by tak ropné experty z celého světa v dlouhodobějším horizontu překvapit.
Spojené státy disponují k roku 2011 ropnými rezervami ve výši 21 miliard barelů. Což je ve srovnání se Saúdskou Arábií zanedbatelné množství.
