Náměstí Nebeského klidu (Tiananmen) - vzpomínka na 4. června 1989 (fotogalerie)

Od masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu uplynulo k 4. červnu 2019 už 30 let. Čínská vláda však i dnes stále mlčí a necítí potřebu omluvit se, nebo se k masakru přiznat.

Je to už 30 let, co v srdci Pekingu, na náměstí Nebeského klidu, stříleli vojáci do bezbranných demonstrantů nebo je přejeli tanky, a přesto je v Číně vzpomínka na „Tiananmen" pořád ještě tabu.

Masakr na náměstí „Tiananmen" dne 4. června 1989 v Pekingu byl krvavým ukončením pokojného hnutí za větší svobodu. Zpočátku vše vypadalo jako smuteční shromáždění za zesnulého bývalého generálního tajemníka strany a reformátora Hu Yaobanga, který byl v roce 1987 sesazen. Jeho sesazení vyvolalo řadu demonstrací za demokracii a za reformy na historicky významném náměstí v Číně v délce zhruba šesti týdnů.

Peking, 4. června, náměstí Tiananmen: pokojné hnutí je krvavě potlačeno

 

22. dubna 1989 pochodovali studenti v počtu kolem 100 000 na náměstí Tiananmen, aby se zúčastnili pohřbu reformátora Hu Yaobanga, a současně podali petici ministerskému předsedovi Li Pengovi.

Požadavky studentů byly spíše skromné: více svobody slova, větší ekonomická svoboda a boj proti korupci. To nadšení mladých lidí však nakazilo ostatní a začali se k nim přidávat i dělníci. Místní lidé je zase zásobili potravinami. Tak se demonstrace rozrostly na úctyhodný počet s více než milionem zúčastněných ze všech společenských vrstev. Vedení Komunistické strany Číny povolalo vojsko a během šesti týdnů bylo kolem Pekingu rozmístěno více než 200 000 vojáků. V noci ze 3. na 4. června dostali vojáci rozkaz k přesunutí tanků na náměstí Tiananmen a k zahájení střelby do bezbranných demonstrantů. 

Tiananmen Square Massacre

Čína: 38. armáda odmítla v roce 1989 masakrovat studenty

 

Žádné veřejné doznání

Oficiální počet obětí na životech na náměstí Tiananmen odhadla čínská komunistická strana na 200 až 300 obětí, z nichž mělo být 23 studentů. Podle neoficiálních zpráv však byl počet daleko vyšší a pohyboval se mezi 800 až 3 000 obětmi na životech.

 „Matky z Tiananmen" je název skupiny 127 matek a dalších příbuzných obětí masakru, kteří se celé roky snaží domoci veřejného vyšetření této události a také žádají na vládě omluvu. Tato skupina v nedávno zveřejněném dopise oznamuje, že jeden pracovník z bezpečnosti vyhledal v letošním roce několikrát jednoho jejich člena. Byla mu nabídnuta finanční částka jako „odškodnění za 4. červen na náměstí Tiananmen". Rodina to však odmítla.

 

Čínská vláda se dodnes zdráhá převzít za tyto vraždy na náměstí Nebeského klidu zodpovědnost a velitele zásahu nebo pachatele pohnat před soud.

Komunistický režim nejdříve zdůvodňoval toto krveprolití jako oprávněný zásah proti „kontrarevolučním živlům". Později to přehodnotil a zmírnil na „politické nepokoje".

Mluvčí čínské vlády zdůraznil, že události kolem 4. června 1989 byly již uzavřeny. „Ohledně politických turbulencí, které se udály v minulém století koncem osmdesátých let, tuto kapitolu již komunistická strana i vláda uzavřela", sdělil novinářům mluvčí ministerstva zahraničí Hong Lei.

Místo toho by pozornost měla být zaměřena na ekonomický vývoj posledních tří desítek let, řekl Hong Lei a zdůraznil, že se v Číně u 1,3 miliardy lidí změnil život k lepšímu. „To nemůže být nikdy zpochybněno lidmi ani slovy", řekl Hong Lei a dodal, že „čínský lid (dnes) požívá ty nejlepší podmínky lidských práv, které kdy v Číně existovaly."

Jak se v Číně uctívá památka na Tiananmen

O plánovaných akcích k uctění památky obětí ze 4. června se objevilo několik zpráv. Podle rádia „Free Asia" se v Šanghaji pokoušela skupina asi 200 lidí uspořádat vzpomínkovou akci v městském parku, avšak celá skupina byla vzápětí rozehnána policií. Dle sdělení účastníků byla policie předem informována a všechny vchody do parku uzavřela.

Další skupina protestujících ze Šanghaje cestovala koncem května do Pekingu v naději, že se připojí k větší skupině v hlavním městě, která měla „vzpomínkovou slavnost na 4. červen" organizovat, sdělilo rádio Free Asia.

Dle sdělení rádia Free Asia bylo několik stovek aktivistů zatčeno v Tianjinu a Shijiazhuangu, když se pokoušeli dostat do Pekingu. Bezpečnostní síly měly své hlídky na všech důležitých cestách vedoucích do hlavního města.

Tehdy bylo po masakru zatčeno několik set lidí. Nejméně pět z nich sedí ve vězení dodnes, což je 22 let. Jiang Yaqun, Miao Deshun, Yang Pu, Chang Jingqiang a Li Yujun se nacházejí ve věznicích v Pekingu.

Mezinárodní reakce  

K 22. výročí masakru na náměstí Nebeského klidu se mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner dožadoval „propuštění všech, kteří byli v minulých měsících zatčeni, zmizeli nebo mají domácí vězení". Tyto činy v Číně jsou neslučitelné se všeobecně uznávanými právy, pokračoval.

Také Čínu vyzval k propuštění všech, kteří dodnes pykají za pokojnou účast na protestech ze 4. června 1989 na náměstí Tiananmen. 

 

„Vyzýváme čínskou vládu, aby se zodpovídala veřejnosti za usmrcené, vězněné nebo zmizelé občany a aby okamžitě přestala pronásledovat osoby, které se zúčastnily demonstrací, jakož i rodiny obětí masakru," řekl Toner v prohlášení.

Apeloval na čínskou vládu, aby „chránila všeobecná lidská práva všech státních občanů, včetně těch, kteří projevují své politické názory mírumilovně".

V Hongkongu očekávali 150 000 lidí, kteří si zapálením svíček připomenou 22. výročí masakru na náměstí Tiananmen.