Erhu: Jednoduché, a přesto božské

ERHU: Zvuk se tvoří pohybem smyčce na strunách. (Renjiun Wang/Epoch Times)

Erhu je pro Číňany něco jako housle pro západní civilizaci – stačí si jen poslechnout jejich zvuk, aby člověk zažil krásu, smutek, bolest i radost, kterou nástroj umí vyvolat. Při poslechu melodií hraných na erhu si obyvatelé Číny mohou připomenout všechny pocity, které jejich lid kdy zažil ve své dlouhé, pohnuté historii.

Mnoho lidí při prvním pohledu na erhu ohromí jeho jednoduchá konstrukce a skutečnost, že tak bohatou škálu zvuků lze vytvořit na dvou strunách. Historie nástroje je úzce spjatá s dějinami čínské kultury. Erhu má v Číně tisíciletou tradici. Během vlády dynastie Song vzniklo z jiného strunného nástroje, který používala jedna národnostní skupina v severní Číně.

Slovo „er“ znamená dva nebo druhý, což odkazuje na dvě struny nástroje či na druhý největší rozsah výšky tónů, které erhu v porovnání s podobnými strunnými nástroji dokáže vyluzovat. „Hu“ (chu) znamená barbarský, je zde tedy reference na zejména severní kmeny. Erhu pochází od stepních nomádů národa Si (Xi).

Postupem času přijali Číňané erhu za pravou součást čínské kultury a ukázali tak její obdivuhodnou schopnost asimilovat různé kulturní prvky. Hudba nástroje se stala důležitou součástí čínského kulturního dědictví. Zvuk erhu je jemný jako hedvábí a jeho chytlavý zvuk utkví v hlavě ještě dlouho poté. V minulosti totiž hedvábí sloužilo jako materiál na struny erhu. Nyní se často používají ocelové struny kvůli delší životnosti.

Erhu má ve spodní části rezonátor vyrobený ze dřeva a kůže krajty. Zvuk se tvoří pohybem smyčce na strunách. Při hře na tradiční čínský nástroj se nepoužívají harmonie, je proto nejvhodnější pro plynulé melodie. Snadno napodobuje zvuk pláče, povzdechů a důvěrného vyprávění. Pod zručnýma rukama může erhu vyluzovat i zvuky přírody – ptačí zpěv, řehtání koně, jemnou jarní spršku deště, letní bouřky, burácející vichr a další podobné motivy.

Nástroj je ideální pro vyjádření mnoha emocí jako radost, potěšení či hravost. Dvě struny ukrývají bohaté zvuky světa přírody, kde lidé zaujímají jen jeho malou část. Jakmile proud pocitů vytryskne ven, smutek a touha ve vlastním životě i životech předků se spojí v jedno a struny získají moc vyjádřit emoce nabité historií.

Vnitřní významy

Virtuoska ve hře na erhu Siao-čchun Čchi z uměleckého souboru Shen Yun Performing Arts oplývá vzácným talentem hrát na struny nástroje a zasáhnout emoce posluchačů. Její vystoupení si nachází cestu do duše publika a vynáší do popředí pramen emocí, a proto hluboce dojímá návštěvníky z Číny i odjinud.

Paní Čchi vyrostla v čínské muzikální rodině. Pod taktovkou svého otce začala hraní na erhu trénovat ve svých šesti letech. V roce 1991 vyhrála cenu na prestižní mezinárodní soutěži ve hře na tento nástroj v Číně.

„To pravé dojetí se neskrývá v technice, ale ve vnitřních významech,“ řekla o své hudbě. Při zdokonalování své techniky se paní Čchi zaměřuje na péči o své vnitřní já a jeho čistotu, dobrotu a laskavost. Do hudby vkládá své srdce a čistotu své duše. Tak mohla hru na erhu proměnit v božskou záležitost.

The Epoch Times považuje Shen Yun Performing Arts za významnou kulturní událost současnosti. Přinášíme reportáže reakcí diváků tohoto představení již od začátku působení Shen Yun v roce 2006.

Čtěte také:

Virtuoska na erhu Xiaochun Qi okouzluje v představení souboru Shen Yun

Přečtete si reakce českých osobností na představení Shen Yun

Doporučujeme:
Objevujte čínské nástroje: Prastará dvoustrunná erhu
Objevujte čínské nástroje: Zvučný gong
Objevujte čínské nástroje: Pipa – drnkací nástroj z nebes

Kam až sahá melodie starobylé citery?
Suona, alebo čínske oboje