Uměle navršený pahorek z hlíny má základnu velkou 400 x 200 metrů. (flickr.com/ bennylin0724)
Uměle navršený pahorek z hlíny má základnu velkou 400 x 200 metrů. (flickr.com/ bennylin0724)

Před počátkem třetího tisíciletí před naším letopočtem vznikla v poříčí Indu a jeho přítoků zvláštní osobitá kultura, jejímž charakteristickým znakem byla civilizační vyspělost a vysoká urbanistická úroveň.

Starověká kultura byla nazvána podle geografické lokalizace kulturou poříčí Indu nebo se jí podle jednoho ze dvou hlavních nalezišť říká kultura harrapská.

Největší sídlo tehdejších obyvatel, město Mohendžo-daro, bylo protkáno pravidelnou sítí rovných, místy až deset metrů širokých ulic, které se protínají v pravém úhlu. Mezi hlavními třídami se rozprostíraly bloky nestejně velkých obytných budov o jednom i dvou podlažích.

Vedle obytných místností měly domy i koupelny a záchody s promyšleným systémem přívodu vody i kanalizačním odtokem. Jejich odvodní trubky ústily do centrálních kanálů, vyhloubených pod hlavními třídami a končících v řece. Podle odhadu žilo ve městě asi 30 tisíc obyvatel.

 

Záhadný pahorek

Stejně jako i jiná pravěká osídlení má rovněž  Mohendžo-daro svou záhadnou stavbu. Uměle navršený pahorek z hlíny má základnu velkou 400 x 200 metrů a je celkem 16 metrů vysoký.

Luxusní koupaliště nebo zatím námi neodhalené tajemnství? (flickr.com/ bennylin0724)
Luxusní koupaliště nebo zatím námi neodhalené tajemnství? (flickr.com/ bennylin0724)

Na vrcholu pahorku se nachází plošina, jejíž jádro tvoří nádrž o rozměrech 13 x 8 metrů a hloubce dva a půl metru. Celý bazén je obkroužen ochozem, z něhož vedly dveře do malých místnůstek.

Stavbu bazénu v blízkosti řeky je možno vysvětlit například jako luxusní koupaliště. Někteří vědci ovšem namítají, že její vybudování v úrovni terénu by bylo podstatně jednodušší, protože na tvorbu pahorku bylo zapotřebí vytěžit, přemístit a uložit asi jeden milion kubických metrů zeminy, což odpovídá hmotnosti téměř dvou milionů tun.

Porovnáme-li stavbu bazénu na hliněném valu se stavbou Osireionu, z konstrukčního hlediska se obě stavby vyznačují velkou hmotností, vodní nádrží a malými komůrkami v obvodovém zdivu.

Vodní nádrž byla vybudována při horní části vodního toku, tedy v dostatečném spádu, který umožňoval, že voda mohla být do bazénu přiváděna spádovým potrubím.

Zdroj: miroslavprovod.com

 

Čtěte také:

Záhadné vodní stavby I. - jeruzalémský rybník

Záhadné vodní stavby II - Osireion

Záhadné vodní stavby IV – potok Quebrada de Lavapatas

Záhadné vodní stavby V. – pyramida Akapana