V současné době se ve sdělovacích prostředcích každý den setkáváme s informacemi o státním dluhu té a té země, o zadluženosti toho a toho státu nebo o státním bankrotu.
Rádi bychom naše čtenáře postupně seznámili jak s používanými pojmy v této oblasti, tak i s celkovou situací v České republice (ČR), Evropě, Americe a dalších státech, které jsou z pohledu zadlužení na předních místech žebříčků.
Nejčastěji je přetřásán státní dluh, který je částí veřejného dluhu. Veřejný dluh se skládá z celkového zadlužení vlády a nižších správních celků (v případě ČR - krajů a obcí). Veřejný dluh je tedy tvořen státním dluhem, dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven.
Státní dluh je celkové zadlužení vlády a vzhledem k tomu, že správní organizace reprezentují nás všechny, můžeme považovat státní dluh za dluh jednoho každého z nás, samozřejmě včetně novorozenců.
Státní dluh rozdělujeme podle věřitele státu na vnitřní nebo vnější zadlužení. Pokud jsme věřiteli ČR my, občané nebo právnické osoby registrované v ČR, jedná se o vnitřní zadlužení. Pokud je věřitelem zahraniční subjekt, mluvíme o zadlužení vnějším.
Dále dělíme státní dluh na krátkodobý (splatnost do jednoho roku), střednědobý (do tří let) a dlouhodobý (nad tři roky).
Vlády si obvykle půjčují vydáváním obligací (dluhopisů) a dalším cennými papíry. Na obrázku vidíme zadluženost jednotlivých států vzhledem k HDP v roce 2009.
V dalším článku objasníme, proč státní dluh vzniká, a které země s ním měly největší problémy.
Související články:
Zadluženost státu: Současný stav ČR
Zadluženost státu: Státní bankrot
