Měsíc bude v úplňku, blízko zemi a bude velmi jasný. V tento významný den se rodiny a přátelé schází, aby si užívali vzájemné přítomnosti a společně pojedli. Typickým pokrmem tohoto času jsou měsíční koláčky, ale pojídají se i další kulaté potraviny.
Svátek vychází z lunárního kalendáře a jeho tradice sahá několik tisíciletí nazpět. Od pradávných dob měl pro Číňany měsíc hluboký význam. Nevázal se na něj jen kalendář, ale i zemědělské práce a celý způsob života. Proto je Svátek středu podzimu oslavou celistvosti, hojnosti a sjednocení rodiny. Mnozí se domnívají, že původ svátku je svázán s časem sklizně, s dožínkami.
Ve staré čínské kultuře byl měsíc opředen mnoha tajemstvími a byl předmětem mnoha mýtů i poezie. Podle tradice Číňané stojí za chladné, svěží podzimní noci na kopci anebo jednoduše otevřou okna, aby mohli pozorovat zářivý úplněk, žasnout nad jeho krásou a posílat modlitby a přání k bohyni měsíce. Měsíci se dávala různá jména v závislosti na jeho stádiu a úplnosti. Nazývá se stříbrný nebo jadeitový srp, jadeitový oblouk nebo obloukový měsíc, zlaté kolo, stříbrný talíř a také jadeitové zrcadlo, podle toho, v jaké fázi se nachází.
Legenda o Čchang Er
Mnoho známých legend o měsíci se dědí, včetně té o Wu Kangovi, který pokácel strom skořicovníku nebo několik verzí legend o Čchang Er (nebo také Čchang-e).
Dle jedné z verzí byla Čchang Er vykázána na měsíc. Čchang Er byla nádhernou ženou Chou I, lukostřelce u císařského dvora. Podle legendy bylo v prehistorických dobách na nebi deset sluncí, jejichž žár dělal lidem život na zemi velmi nesnadným. Chou I, který byl vynikající lučištník, devět z deseti sluncí sestřelil, a za to ho bohyně odměnila kouzelným elixírem nesmrtelnosti. Chou I dal lektvar Čchang Er, aby jej opatrovala. Ta ho ale vypila, a bohyně ji potrestala tím, že ji vyhostila na měsíc. Říká se, že měsíc byl krásou té ženy obohacen a od té doby se Čínané každý podzim shromažďují, aby obdivovali měsíc a jedli měsíční koláče na památku Čchang Er.
Jiná verze příběhu praví, že Chou I dal lektvar své ženě do opatrování, ale zlý dvořan Pcheng Meng ho chtěl ukradnout. Když lučišník jednoho dne odjel, Pcheng Meng vpadl do pokoje a elixír po ženě vyžadoval. Ta věděla, že jako slabší zápas nemůže vyhrát, a tak ho dala do úst a utíkala. Najednou ale zjistila, že je lehká a vznáší se do nebes. Dělala si starost o svého manžela, a tak přistála na Měsíci, nejbližším vesmírném objektu u naší planety.
Další z verzí vypráví o tom, že manželé byli elixírem odměněni za své dobré srdce. Čchang Er se napila elixíru jako první, ale když podávala lahvičku manželi, spadla na zem a rozlila se. A jak stoupala, zůstala "jen" na měsíci, aby byla své lásce co nejblíže.
Měsíční festival v dějinách
Svátek středu podzimu má v Číně dlouhou historii. Pojem „čung-čchiou” (v pinyinu zhongqiu) neboli střed podzimu se poprvé objevil v knize, která je patrně z poloviny druhého století před Kristem, a nazývá se Obřady Čou, (také známé jako Čou-li). V té se mimo jiné píše o obřadu, který lidé pořádají k uctění měsíce. Během dynastie Tchang (618–906) se obřad stal velmi populárním a Svátek středu podzimu byl označen za oficiální státní svátek. V Knize o Tchang je 15. srpen podle tradičního čínského lunárního kalendáře zaznamenaný jako den Svátku středu podzimu. Po dynastii Song se svátek slavil ještě ve větší míře a během dynastie Ming a Čching se stal jedním z hlavních svátků v Číně, stejně důležitý jako Nový rok.
Přečtěte si také:
Tradiční čínské svátky (I): Čínský nový rok
Tradiční čínské svátky (II): Lampionový festival
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
