Představa o existenci „éteru“ neboli prapůvodní energii, která proniká celým prostorem a z níž vychází všechny ostatní formy energie i hmota, existovala v mnoha kulturách. Ve fyzice se éter považoval za nutné médium pro vysvětlení šíření světla a elektromagnetických vln. Alespoň tomu tak bylo na počátku 20. století, ale dnes je existence takového nosného média mezi fyziky diskutabilní.
„Prázdný prostor “ je něco, co zbývá, jestliže se z nádoby odstraní hmota a záření, pro což se mimo jiné používá i výraz „energie absolutní nuly“. Mnoho fyziků dnes zastává názor, že tento prostor je všechno možné, jen ne skutečně „prázdný“, a že vakuum není nikdy absolutně prázdné, tedy bez jakékoliv oscilační energie.
Jízda autem bez benzinu?
Pro mnohé lidi to zní jako scéna ze sci-fi filmu. Tato myšlenka však není úplně nová. Srbsko-americký fyzik Nikola Tesla (1856 – 1943), jehož většina lidí zná, pokud vůbec, jen z pojmu Teslova cívka nebo z od roku 1960 používané jednotky Tesla pro magnetickou indukci, již před sto lety vyvinul nejen fyzikální koncept, ale s pomocí konvertoru za přístrojovou deskou přestavěl auto (model Pierce Arrow) takovým způsobem, že mohlo jezdit bez benzinu.
O experimentu existuje důvěryhodná zpráva z roku 1930 od tehdejšího zakladatele a ředitele „Německého domu vynálezů“ v Hamburku, Heinricha Jebense. V této vědecké instituci byli zaměstnáni vynálezci a badatelé z různých zemí. V suterénu domu bylo například v roce 1932 postaveno první německé umělé kluziště. V roce 1933 však byl tento Dům vynálezů národními socialisty začleněn do nově založeného „Říšského úřadu vynálezů“ v Berlíně. V roce 1934 Heinrich Jebens z politických důvodů tento úřad opoustil.
Nechme však promluvit Klause Jebense, syna Heinricha Jebense, v jeho knize „Die Urkraft aus dem Universum" (Prapůvodní síla z vesmíru): „V listopadu 1930 jel otec lodí do New Yorku, aby předal Thomasu Alva Edisonovi čestné členství Domu vynálezů. Na lodi se seznámil se synovcem Nikoly Tesly, panem Petarem Savem, který mu doporučil navštívit i jeho strýce, neboť je vedle Edisona zřejmě největším vynálezcem Ameriky. 26. listopadu 1930 došlo k rozhovoru mého otce s Teslou, v němž dostal otec nabídku k účasti na zajímavém experimentu, což muselo být udrženo v naprosté tajnosti. Můj otec slíbil mlčenlivost a mohl následujícího dne doprovodit Teslu na cestě vlakem do Buffala, kde mu Tesla v jedné hale na okraji města předvedl luxusní automobil Pierce-Arrow, údajně poháněný vesmírnou energií. Tesla s sebou z New Yorku přivezl malý konvertor, který jeden montér vmontoval do nedokončeného, ale už pojízdného auta. Po půlhodině byla montáž dokončena a Tesla zasunul do konvertoru dva malé kolíky. Poté se motor rozběhl a Tesla pověřil montéra, aby je zavezl k Niagarským vodopádům. Tam mému otci ukázal první elektrárnu na střídavý proud, zhotovenou v roce 1889. Podle údajů mého otce jelo auto na dobré silnici rychlostí 90 mil (140 km/h).“
Vakuum – neomezený zdroj energie
Tuto novou energii označil Tesla v roce 1898 za „radiační“ a objevil ji v Coloradu. Takové elektromagnetické záření pochází u nás na Zemi převážně od Slunce a jeho horizontálního pole a prochází vším. To potvrdila i NASA a mnoho dalších. Například zpráva NASA v novinách z roku 2005 uvádí: „Energie absolutní nuly je potenciální nevyčerpatelné moře neviditelné a ultrasilné energie …“
Země tedy plave v extrémně hustém oceánu energie. Dokonce v prázdném prostoru a na bodu absolutní nulové teploty se nachází elektromagnetické pole ve stavu nepřetržité aktivity. Fyzikové také mluví o kvantové fluktuaci nebo o kvantové pěně. Jak nakonec konvertor popsaný H. Jebensem fungoval a jakým způsobem a na jakou energii se Tesla napojoval, se dodnes vedou v odborných kruzích kontroverzní debaty, nicméně zcela objasněno to dosud nebylo.
Jaký zdroj energie si tedy můžeme představit, je-li řeč o energii prostoru, energii nulového bodu, vakuového pole, o éterové energii, volné energii nebo o záření neutrin (existují i jiné pojmy, neboť prozatím neexistuje jednotná terminologie). Už nositel Nobelovy ceny za fyziku Richard Feynman v roce 1964 ve svých známých přednáškách konstatoval: „Je důležité uvědomit si, že dnešní fyzika neví, co je energie.“
Podle Teslova popisu pocházela „tato nová energie, schopná pohánět stroje ve světě, z energie, která udržuje vesmír v chodu … a která je všude a použitelná v nekonečném množství“. Dnes naprosto neprávem málo známý Nikola Tesla byl jedním z nejgeniálnějších fyziků 19. a 20. století. Zpřístupnil lidstvu střídavý proud a vyvinul více než 700 patentů, na jejichž principu stojí mimo jiné celá dnešní bezdrátová komunikace a radiolokace.
V projevu na konferenci Amerického institutu elektroinženýrů 20. května 1891 v New Yorku už zmínil možnost využití vesmírné energie: „Dříve než uběhne mnoho generací, budou naše stroje poháněny silou, která je k dispozici v každém místě vesmíru. Tato myšlenka není nová. Nacházíme ji v nádherných řeckých bájích o Antaiosovi … všude ve vesmíru je energie. Je to energie statická nebo kinetická? Je-li statická, byly by naše naděje marné. Je-li kinetická, - a my s jistotou víme, že to tak je, - pak je to jen otázka času, aby naše lidstvo úspěšně napojilo svou energetickou techniku na gigantické soukolí přírody.“
Tesla měl vizi o bezdrátovém přenosu energie, aby bylo lidstvo zásobeno „volnou energií“ a na Long Islandu začal instalovat gigantickou cívku, která měla přes ionosféru posílat energii kolem zeměkoule. Při přeměně energie však vyvstaly značné fyzikální problémy, k jejichž vyřešení by byl Tesla potřeboval mnohem více času. Jeho finančníci, především J. P. Morgan, mu již žádný kredit nepovolili, takže ona takzvaná Wardenclyffeova věž nebyla nikdy dokončena a nakonec byla zbourána, čímž se pokryla část Teslových dluhů.
Pojem volná energie je často používán pro metody, u nichž se jedná o jiné funkční principy než je využití vesmírné energie. Znamená to hromadné označení pro nekonvenční energetické technologie, jako například studená fúze (poprvé provedena americkými chemiky Stanleyem Ponsem a Martinem Fleischmannem), vodíkové technologie a reakční motory.
Související články:
Inovace v oblasti výzkumu energie: Nové energetické technologie – část 2.
Inovace v oblasti výzkumu energie: Nové energetické technologie – část 3
